Mr. SKHA

        Mr. Skha byl, jak praví báje, původně řadovým knězem v jednom z mnoha wandarských klášterů. Plnil si své povinnosti řadového mnicha a nebyl ničím výjimečný. Zvrat nastal až když se mu v mysli začaly objevovat obrazy. Dlouho váhal, zda se se svými "sny" má svěřit představenému nebo zda jsou obrazy zjevující se v jeho mysli pouze trestaem za to, že své povinnosti vykonává špatně. po mnoha měsících přemýšlení se nakonec svému představenému svěřil a podrobně mu vylíčil svá "vidění".
       Hovořil o tejemných, neznámých městech, která působila velice přívětivě a přátelsky, přčesto velice cize. Města byla plná zeleně, podivných lesknoucích se ohromných budov, tisíců světel a všude se pohybovaly podivné povozy bez potahu. Často Mr. Skha viděl ve svých snech jednu mužskou tvář. Byl to nepochybně člověk, a přece ne tak docela.... jakoby člověk z jiného světa. Mr. Skha slyšel i jeho řeč, vůbec však slovům nerozumněl. Tohoto muže viděl Mr. Skha většinou v místnosti, jejíž stěny byly plné světélek, páček a koleček. V místnosti bylo jedno jediné, zato obrovské okno, za nímž bylo vidět noční nebe. Tedy alespoň to tak vypadalo. Černá prázdnota a v ní tisíce zářících bodů. vypadalo to jako hvězdy, ale nepřipomínalo to žádnou známou část noční oblohy. A často byla v obraze jedna hvězda, trochu větší než ostatní, na kterou se muž často díval. A většinou při tom mlčel.
       Mniši se dlouho radili, až došli k závěru, že Skhova vidění znamenají jedno: Přichází poselstvo. Z Hvězdy. Přichází Syn Hvězdy a je nezbytné zvěstovat jeho příchod lidem a připravit je na jeho příchod. Mr. Skha tak dostal úkol. Tím, že obrazy viděl jen on a nikdo jiný v klášteře ani v jiných klášterech, stal se vyvoleným. Bylo mu uloženo vydat se na pouť, sestoupit z hor do údolí a v každé vesnici, v každém městě, které na své cestě potká, zvěstovat příchod Syna Hvězdy.
       Nesetkal se na své cestě vždy s pochopením, ani s přátelstvím. Postupně zahynuli všichni členové jeho doprovodu, kteří jej měli chránit. To už se ale dostal Mr. skha přes mnoho nebezpečných krajin, kde mu mezi sebou se svářící skupinky a kmeny obyvatel nedopřávali sluchu, do oblasti Toránských bažin, do míst, kde žili předkové dnešních Ertů. Tam se mu u lidí dostalo pohostinného přijetí a mohl vyprávět o svých viděních a o svých snech. Pověsti o jeho cestě a jeho vyprávění se mezi obyvatelstvem roznesly rychleji než Mr. Skha putoval a na mnoha místech tak už byl netrpělivě očekáván.
        "Z mlhy přišel, do mlhy odešel", jak se říká v báji Skhaagea, jejíž nejstarší záznamy jsou přes 4000 let staré. Mr. Skha přišel do vsi, vyprávěl své příběhy o příchodu syna Hvězdy, jenž v jeho podání získal jméno Taor - syn Hvězdy. když dovyprávěl, zase odešel o vesnici dál a zanechal vzpomínku na sebe, své vyprávění a vzpomínku na budoucí Taorův příchod.
       Báje o Mr. Skhovi zůstala v povědomí Ertů, protože našla své místo v knihovnách a archivech klášterů Víry v Hvězdu. Fenoménem Víry v Hvězdu, jejími kláštery a bájnou Radou Devíti, která je v čele Víry v Hvězdu, se budeme zabývat jindy. Teď jen několik základních informací.
        Uprostřed Skha-darských bažin v severním Ertaru se nachází klášter Skhá-nei-ran, který je v Ertaru jediným původním klášterem Víry v hvězdu. Základy klášterního komplexu pocházejí již z doby vlády knížete Etona. Klášter není veřejnosti volně přístupný, těch několik málo historiků a jiných badatelů, kterým se podařilo alespoň do části klášterních prostor nahlédnout, popisuje téměř shodně modrou kouli o průměru asi tři metry, která se vznáší ve volném prostoru v jedné rozsáhlé klášterní prostoře. Koule je bez jakékoliv podpěry, její povrch je opatřen množstvím kruhových otvorů, kterými je vidět světle modrá mlha převalující se uvnitř koule, není však vidět skrz kouli protilehlými otvory na druhou stranu. Domníváme se, že jde o jakýsi typ komunikátoru, kterým mniši kláštera komunikují s radou Devíti (pokud ta skutečně existuje) v centrálním klášteře kdesi v Toránských horách.
        Vzhledem k politickým vztahům s Etariskarem, na jehož území se Toránské hory nacházejí, nejsou dlouhodobě možné žádné průzkumy Toránských hor, nebo dokonce hledání kláštera Rady Devíti. Všechny otázky kolem ní a záhadného předmětu tak prozatím zůstávají nezodpovězeny. Červený útvar s "paprsky" na dalším obrázku by pak mohl být centrální komunikátor právě v klášteře Rady Devíti. Modrá koule z kláštera Skhá-nei-ran pak byla zvolena jako předloha k "sošce" ceny Mr. Skha.
        A proč je právě Mr. Skha spojen se sci-fi filmem? Protože obrazy, které se objevovaly v jeho mysli a které zřejmě neměly žádný reálný podklad v jeho vlastním světě byla vlastně prvním sci-fi filmem, i když jen mentálním a Skhovo vyprávění obsahu těchto vizí bylo tak vlastně prvními Světelnými roky, založenými na vyprávění dějů SF filmů.
        A samotný Mr. Skha se stal námětem pro film, literaturu i malbu a jeho příběh inspiroval mnoho umělců, jako například i pozemského výtvarníka Tima Whitea.