Khosa Khot

        Pod tímto exotickým názvem se skrývá dutá magická soška mytického zvířete z legend starých Vágů, pocházející z oblasti jezera Raora. Doba vzniku byla odhadnuta na 7000 a.e.k.
       Jedná se o jednu z velkých záhad minulosti, protože podle Vágských legend, které po dvacet let studoval prof. Erfeld, je kouzelná. Erfeld z bájí vyčetl, že sošku vytvořil šaman Vuta-Hino. O jejím vzniku zjistil: V době kdy bylo lidem nejhůře, sestoupil z nebe podivný tvor, aby pomohl všem dobrým a spravedlivým. Když po dlouhé době Vágy opustil, snažil se ho šaman přivolat zpět. Z půdy, kterou nabral v místech kde Khosa Khot pobýval,vytvořil deset sošek, které rozestavil na obětním kruhu do kouzelného obrazce a začal rituál návratu. Když už se zdálo, že prosby nebudou nevyslyšeny, rozzářilo se nebe modrým světlem a oltářní kruh se ztratil v ostrém světelném paprsku, který sestupoval přímo z nebe. Devět sošek zmizelo, rozdrceno na prach podivnou silou, ale jedna zůstala nepoškozena a získala podivný matný lesk. Khosa Khot vyslyšel prosby Vágů a kouzelnou moc vložil do malé bílé sošky. Od té doby soška vždy pomohla všem dobrým a spravedlivým, kteří ji požádali o pomoc. Nejznámější pověst o moci sošky vznikla ve 12. století, tedy 2000 let poté, co etnická skupina zanikla a zmizela z povrchu zemského.Vypráví příběh o nešťastně zamilované tulanské princezně Hen, kterou její snoubenec,kníže Kam, oklamán proradným bratrem zapudil ze svého zámku. Princezna, pološílená žalem, se vrátila na svůj hrad, kde dnem i noci prosila o magické síly o pomoc. Jednoho dne se na hradě objevil podivný muž, který princezně nabídl zázračnou sošku malého kulatého zvířete s malou modrozelenou kresbou na hřbetě.
       Byl to Khosa Khot. Cena však byla vysoká. Podivný muž žádal výměnou za sošku malého kulatého zvířete všechen princeznin majetek. Princezna znala dávné legendy a tak zanedlouho opustila hrad, oděna do prostého šatu a s nevelkým pleteným vakem. S novou nadějí v srdci spěchala do Kamova knížectví. Po krušné cestě plné dobrodružství se dostala až do lesů, které patřily jejímu snoubenci. Byla tam napadena několika pobudy, ale naštěstí se v poslední chvíli, veden podivnou předtuchou, objevil Kam se svou družinou, princeznu zachránil a uvedl nejen do knížecích komnat svého paláce, ale i svatebnímu obřadu. Podivným zjevením veden totiž prohlédl podlost svého bratra a po Hen nechal pátrat, protože se ze svého zámku ztratila a nikdo nevěděl kam. Soška pak byla střežena jako největší knížecí klenot. Ze zlaté skříňky, kde spočívala, zmizela tři roky po princeznině smrti, aby se za několik měsíců objevila v rukou jiné nešťastné bytosti. Celou pověst a mnohé další je možno si přečíst v knize starotaroských legend a pověstí nazvané "Meč krále Yaralethu" vydané v roce 1982 nakladatelstvím Nergalstaring Buks v Prykenu.
       Jak se tento "Vágský zázrak" dostal do oblasti středního Tarosu a později až do Evropy není známo. Jisté je, že ho Erfeldův spolupracovník, český profesor archeologie Miroslav Beniš v roce 1927 náhodou objevil ve vetešnictví žida Josefa Beera. Profesor Beniš, který v roce 1938 zahynul v pralesích Amazonky, ve své závěti potvrzuje, že soška opravdu vykazuje velmi podivuhodné vlastnosti. Jakoby opravdu byla obdařena kouzelnou mocí.Nikomu se zatím nepodařilo zjistit na jakém principu se tak děje,ale když se do otvoru na hřbetě vhodila symbolická mince, splnilo se v některých případech jedno přání. Beniš se o tom sám několikrát přesvědčil, stejně jako několik jeho přátel, se kterými o sošce diskutoval. V současnosti je však již soška značně poškozena a podle pozorování současného majitele, ertologického muzea, žádné neobvyklé schopnosti nevykazuje.