GYNESOVA KNIHA ERKORDŮ

Standa ČERMÁK

        Vážení přátelé,

        v Ertaru vycházejí ročně desetitisíce nových knih všech žánrů, zaměření a druhů, které literární průmysl zná. Když se mezi touto záplavou textů, ilustrací a fotografií stane některá kniha bestsellerem, vypovídá to vše o jejích kvalitách. A když se v ročním hodnocení stane bestsellerem č.1, mají její autor a nakladatel do smrti vystaráno. My si dnes představíme, přiznejme si upřímně, že tak trochu atypicky, nejprodávanější knihu roku 1995. Zatím ani organizátoři 12. Erconu netuší, kterému titulu se této cti dostalo. Do programu byl tento příspěvek přihlášen jako “XYZ - úryvky z bestselleru roku 1995”.

        Než vám prozradím název oné knihy, řekněme si, že poprvé v historii moderní ertarské literatury se knihou roku stala kniha nebeletristická. A buďme přesnější! Je to poprvé, co se knihou č.1 uplynulých dvanácti měsíců nestal vědeckofantastický román. Záviděníhodný titul nezískal cestopis, ani žádné populárně-vědecké dílo, dokonce ani sbírka v Ertaru tolik populárních veršů či historických rýmovaných eposů. Už vás nebudu napínat. Ona kniha se jmenuje Gynesova kniha erkordů 1995.

        Protože Ercon jako takový je veskrze výjimečná akce, nebudeme se zde zaobírat loňským vydáním, kterým nakladatelství Starkčest zahájilo každoroční shrnování planetárních nej, ale představíme si tento nesmírně populární projekt nadmíru aktuálně (a jak již bylo řečeno atypicky): knihou, která ještě nevyšla. V současné době totiž vzniká Gynesova kniha erkordů 1996. Několik erkordů už v ní je zapsáno, na jiné prázdné listy teprve čekají. Probojovat se jakýmkoliv výkonem do této knihy není jednoduché. Nestačí nějaké nej vytvořit (objevit, spoluvykonat apod.), ale je třeba zajistit jeho věrohodné podchycení. K tomu slouží úřad notáře nebo ... a nyní jsme u věci velmi podstatné ... vlastnictví titulu doktor ertologie. Podpis renomovaného ertologa k ověření pravdivostní hodnoty popisovaného erkordu úplně postačuje. Se zapisováním můžeme zcela bezostyšně a bez nadbytečné skromnosti začít třeba hned. Na tomto Erconu je do programu přihlášena moje přednáška Nesmrtelná statistika. Chtěl bych ji tímto přihlásit do klání o titul nejdéle připravovaného konferenčního příspěvku všech dosavadních dvanácti Read-Erconů, neboť jsem kromě vlastního statistického vyhodnocení problému a sepsání definitivního textu musel odsledovat 33 hodin (44 dílů po 45 minutách) televizního vysílání. Pokud nemá nikdo ze zúčastněných aktivních ertologů námitek typu “já se na ten a ten příspěvek připravoval déle” (nelze uznat např. tvrzení “...dvacet let jsem studoval dynastii Leon a pak napsal článek”, neboť se nejedná o cílenou přípravu na jednu předem plánovanou přednášku), požádal bych hlavního organizátora 12. Erconu, aby se jako první ujal pera a zapsal první erkord z této akce. Ale dříve než se tak stane, přečtu vám několik erkordů již zgynesovaných pro rok 1996. Po pár úryvcích okamžitě pochopíte, co vězí za úžasnou popularitou tak zdánlivě jednotvárné problematiky. Kromě suchého výčtu jednotlivých nej totiž zprávy obsahují šťavnaté, leckdy až pikantní komentáře. A ještě jedna poznámka. Kdo nebo co je Gynes? Jednak je to přezdívka držitele prvního erkordu, který byl do tehdy, v průběhu roku 1995 připravované knihy o supervýkonech ve všech oblastech všedního i nevšedního života zahrnut (uslyšíte o něm, je to Lee Marvin, do roku 1996 nejstarší obyvatel) a jednak jde o staroertský výraz a znamená něco jako souhrn, obsah či kontenc. Proto je možno slovo “gynes” použít jako jméno i jako libovolný větotvorný prvek.

        Nejdelší tramvajová kolejnice

        Nejdelší tramvajovou kolejnici planety a přilehlého vesmíru vyrobila brigáda superkvalitní práce, tzv. BSP, v továrně Trakol ve městě Tara v květnu 1996. Kolejnice byla použita při stavbě mostu přes rameno městského zálivu pro jihovýchodní směr a na pravou stranu. Měřila přesně stejně jako samotný most, tj. 638 metrů. Dopravu z pět kilometrů vzdálené továrny na místo stavby zajišťovala letka dvaceti vrtulníků, nesoucích kolejnici sériově na deset metrů dlouhých ocelových lanech. Důvodem k výrobě tak dlouhé kolejnice byla snaha investora ušetřit za svářeče. Protože však náklady na dopravu nakonec převýšily fakturaci od dodavatele svarů celého dvacetikilometrového úseku tramvajové tratě, od výroby dalších tří kolejnic bylo upuštěno. Tento erkord pravděpodobně nebude nikdy překonán.

       Nejdelší film

        Nejdelší “celovečerní” film planety a přilehlého vesmíru dokončil v srpnu 1996 režisér Jack Ritchie pod názvem Bleskový úder. Válečný příběh vznikl na podkladě skutečných událostí z poloviny století, které se odehrály během Kontinentální války při tankové bitvě o údolí Věčných snů. Film trvá 18 hodin a 32 minut (včetně dvanáctiminutových úvodních titulků), právě tolik, kolik uběhlo od prvního do posledního výstřelu bitvy. Bitva je tedy v ději divákovi přiblížena v reálném čase. Film drží zřejmě ještě jeden erkord, byť tento není notářsky ani jinak doložen. Říká se, že zatím žádný divák neshlédl Bleskový úder na jeden zátah. Třiatřicetiletý Jan Dienel, který se pokusil procpat nepřetržité sledování Bleskového úderu do této knihy, je důvodně podezříván z toho, že prostředních osm hodin děje prospal. Jeho erkord proto uznán nebyl.

       Nejméně navštěvovaný film

        Za nejméně navštěvovaný celovečerní film planety a přilehlého vesmíru byl po ročním promítání prohlášen Pohled žebráka. Jedná se o historickou fresku, popisující obyčejný den profesionálního žebráka 14. století. Celý děj je snímán kamerou ze stativu zpoza hlavního představitele, kterému zcela pochopitelně není nikdy vidět do tváře. Defilé potencionálních dárců milodaru před žebrákovýma očima shledala veřejnost natolik nezajímavým, že ho během 9560 představení ve 400 městech celého Tarosu navštívilo sedm diváků. Zlé jazyky tvrdí, že jedním z nich byla i manželka představitele hlavní role, která už se nesnesla doma dívat na manželův namyšlený obličej. Děsivým paradoxem celého erkordu je skutečnost, že film Pohled žebráka se v žebříčku, sestaveném podle výše tržeb, umístil na 75 místě ze tří set možných, přičemž se hodnotily filmy, promítané v kinech alespoň rok, z toho alespoň 6 měsíců v roce 1996. Důvod je jednoduchý: majitelé kin se předháněli v přeplácení programového přidělení kopie, aby ve svém kině mohli z reklamních důvodů uvést film, na který zaručeně nikdo nepřijde.

       Nejspostější politický projev

        Nejsprostější politický oficiální projev planety a přilehlého vesmíru pronesl předseda strany terulanských šejků Ibrahim O-Nula při příležitosti podpisu smlouvy o spolupráci s Ertarem v Kongresovém centru hlavního města Erthys 30. února 1995. Státníkova řeč trvala 29 minut a 6 vteřin a obsahovala 3697 slov. Celkem 1624 z nich bylo nepublikovatelných, což nebylo nic platné, neboť zásadní projev O-Nulovy kariéry přenášel soukromoprávní ertarský rozhlas. O-Nulovi nikdo vulgárnosti ani toho nejhrubšího zrna nezazlíval, protože jeho vystoupení ukončilo období napjatých vztahů mezi oběma státy a začalo dosud trvající úspěšnou bilaterální spolupráci. Prostě bylo načase, aby někdo ze zúčastněných celou záležitost jasně formuloval.

       Nejvyšší hora

        Nejvyšší horou planety a přilehlého vesmíru je od srpna 1996 Čum-na-Lunu (10.000 m.n.m.), sousední to vrchol do té doby nejvyšší hory (viz Gynesova kniha erkordů 1995) Nečum-na-Lunu (dříve 10.001 m.n.m, nyní 9.999 m.n.m.). Důvodem změny titulu velehorského velikána není nové měření zdokonalenou geodetickou metodou, ale mnohem prozaičtější skutečnost. Skupina deseti fanatických horolezců totiž po třech letech dokončila nekomentovatelné a nepochopitelné snažení. Snížila Nečum-na-Lunu o celé dva metry na podle slov vedoucího skupiny Tonáše Gati “veřejností přijatelnější hodnotu”. Fanatici nepotřebovali ke své zběsilé činnosti žádné povolení, neboť Nečum-na-Lunu leží na území Dusenu (střední Gaensborough), který jako jediný stát planety nemá zákon na ochranu přírody. Výšky obou hor jsou změřeny naprosto objektivně. V horách Gusenu nastává s neúprosnou pravidelností uprostřed páté nonády letního období doba veder, během níž roztaje led a sníh i na těch nejvyšších vrcholech. Tuto přírodní kuriozitu právě tři roky za sebou využili Gaťovi stoupenci k odstranění dvou metrů vrcholové horniny. První odkopmutý balvan o hmotnosti 8,7 kg věnoval Tonáš Gaťa redakci Gynesových knih erkordů.

        Nejstarší obyvatel

        Po úmrtí Lee Marvina (179) let se stal nejstarším obyvatelem planety a přilehlého vesmíru Bill Pronzini, občan Ertaru, žijící po celý život v Rampasově Poříčí. Narodil se 7.7.1827, letos tedy oslavil 169. narozeniny. Stejně jako měl Marvin, má i Pronzini prokazatelně pravé doklady, dokazující pravdivost data jeho narození. Protože však Pronzini vypadá jako svůj praprapravnuk, zhruba tak na 80-90 let, tři soudní znalci, pečlivě a nezávisle na sobě prověřující autentičnost dokladů a oprávněnost spárování s osobou Pronziniho, tvrdí, že existují pouze dvě možná vysvětlení zachovalosti organismu starce. Buď je to neuvěřitelně prohnaný a šikovný podvodník nebo přeskočil nejméně 80 let v čase. Ani v jednom případě ale neexistuje jediný podpůrný důkaz, a tak je podle stejných odborníků pravděpodobné, že se za 31 let dočkáme v Ertaru prvního dvousetletého muže celé věčnosti.

       Nejtěžší telefonní sluchátko

        Tento erkord přihlásil do evidence John Boorman 27. srpna 1996. Nejtěžší funkční telefonní sluchátko planety a přilehlého vesmíru vyrobil za osm dní v domácí dílně dle vlastního návrhu. Celková hmotnost sluchátka je 35,298 kg. Jeho tělo vyrobil Boorman z ochuzeného uranu a obalil jej olovem, vnitřnosti tvoří obyčejný elektromateriál jako u běžného bakelitového telefonu. Boorman poskytl novinářům oficiální motiv výroby tak těžkého předmětu denní potřeby: prý rád dělá výstřední věci. Při odchodu zástupců médií se ale Boorman dopisovateli Gynesovy knihy erkordů přiznal, že důvod je mnohem, mnohem zásadnější. Už ho unavovalo, jak často mu manželka telefonovala do zaměstnání. Od konce srpna se telefonáty omezily na jeden denně v trvání maximálně 1,5 periody. I nelenil náš zpravodaj a zašel za paní Boormanovou, aby vyzpovídal i ji. Mj. se dozvěděl, že tato velmi křehká a milá žena začala posilovat ...

        Nejdelší trest

        Ačkoliv má Ertar nejnižší poměr trestných činů na jednoho obyvatele a rok z celé planety a přilehlého vesmíru, byl zde v září 1996 vynesen nejdelší trest v dějinách moderního soudnictví, tj. od roku 1801. Činil celých 7777 měsíců, což je 648 celých a jedna dvanáctina roku. Byla k němu odsouzena Jana Hackerová (narozená 1949) za 77-násobný trestný čin sňatkového podvodnictví, kterého se v letech 1974-1996 dopustila v přestrojení za muže. Obelstila a o majetek připravila 2 muže a 70 žen, z toho dvě dvakrát a jednu dokonce třikrát. Motivem nebyla nadměrná láska k penězům, zlatu či šperkům, ale touha pomstít se ženskému pohlaví za to, že z něj vzešla tak nesnesitelná tchýně. Tento kuriózní případ drží ještě jeden erkord. Rozsudek byl vynesen 19. den po zatčení. Hackerová se na policii přihlásila sama a aktivně při vyšetřování spolupracovala. V posledních deseti sňatcích totiž vyženila tak strašně hodné tchýně, že ztratila motivaci. Tak erkordně vysoký rozsudek vynesla po čtyřhodinovém bleskovém procesu soudkyně Elvíra Hatjapková, o níž se všeobecně ví, že již 13 let žije pod pantoflem despotické snachy.

        Nejobsazovanější herec

        Nejobsazovanějším hercem planety a přilehlého vesmíru pro sezónu 1995/96 (září - srpen) byl vyhlášen Peter Seleris. Tomuto charakternímu umělci etonovského typu se dostalo příležitosti zahrát během zmíněných 12 měsíců 18 filmových rolí, více či méně epizodních. Nic na tomto Selerisově erkordu nemění fakt, že všech 18 rolí vytvořil v jednom jediném filmu Dvojitý zlom. Pravidla této kategorie filmových erkordů totiž postihuje a ze soupeření vyřazuje jen ty role, které mají charakter vícerole (dvoj-, troj- atd.) v úzkém slova smyslu. A to není Selerisův případ. V thrilleru z prostředí patologického oddělení mamutí zoologické zahrady se Seleris navzdory 18 rolím neobjeví na plátně nikdy dvakrát, jeho role spolu navíc vůbec významově nesouvisí. Za práci pro film Dvojitý zlom byl nominován Jan Stuchli na cenu Oskhara v nově zavedené kategorii “scénář na tělo”.

        Nejnechutnější zubní pasta