POVĚSTI O TVOROVI ZVANÉM SRÍEN
Zuzana KOCOURKOVÁ
1. pověst
ERTSKY:
E vans dej, it vos on d trtýns of d seknt ótm mans in d jír1205, e strejnč enyml epírd nýr aur vilič. Vitnys vos e loukl bleksmis viz d nejm Butom, hů set: "D frst it epírd tu bí e dok ór e volf bat vot e teribl! mejbí it is d devl. Hý hed tú póz bek, hauevr srý front póz! Bilíf mí, aj svér det den it stud itself et ic bek póz ent lajk e men vólkt tu mí. Aj iskejpt maj det, vič kut dys krýčr kóz, ounli tenks d grejt gut lak." Dys vos d konfešn of ej-vitnys, hý svérd, det it is d ryjl trú.
ČESKY:
A jednoho dne, 13. října roku 1205, objevilo se prapodivné zvíře blízko vesnice. Svědkem byl kovář místní, jménem Butom, jenž pravil: "Na pohled prvý jak velký pes či vlk jevil se, však hrůzo! snad ďábel jest. On měl dvě zadní tlapy, avšak tři přední! Věřte, přísahám, poté na zadní se postavil a jak člověk ku mně kráčel. Tož unikl jsem o vlásek smrti způsobené tímto hrozivým tvorem." Toť byla zpověď svědka očitého, on přísahal, že to pravda pravdoucí jest.
2. pověst
ERTSKY:
E ledžent sez det dys krýčr stept ounli on ic bek póz ent det it het srý front póz. It vos kóld SRÍEN. Ekórdynk to dys ledžent it vos not ej devl, hauevr d rajt opozit. It atrd ounli d saunc vič vér not ansimilr tu dý saunc of dok. It helpt d pípl from dý mizery ent mejt d paurty ísr. Ekórdynk to d stórýs, det aur grentmádrs tould tu as, it e háf of hjúmn vórk in d haus dyd. It kud kuk ent voš. Hauevr d ledžent ebaut dys krýčr is vitaut eny prúfs.
ČESKY:
Pověst praví, že tvor po zadních nohách pouze kráčel a tři přední tlapy měl. Byl nazýván SRÍEN. Podle pověsti nebyl to ďábel, však pravý opak. Vydával pouze zvuky ne psu nepodobné. Lidem z bídy pomáhal a chudobu ulehčoval. Podle příběhu našimi bábami vyprávěného on půlku lidské práce v domu zastal. Vařit i prát uměl. Však pověst o tvorovi tomto bez důkazů jest.
SRÍEN
Když jsem se před několika lety dostala do Ertaru, přesněji na plošinu Parnas, navštívila jsem při té příležitosti také místní muzeum historie. Zde jsem narazila na jednu zajímavost - na úryvek pověsti v ertštině, která vypráví o zvláštním zvířeti nazývaném SRÍEN. (K tomuto slovu se mi nepodařilo najít žádné české synonymum.). SRÍEN údajně pomáhal lidem, zajímavostí je, že měl 2 zadní tlapy, po kterých chodil, a 3 přední. Pověst jsem si opsala a později písemně přeložila do češtiny. Tuto českou verzi bych vám nyní ráda přečetla.
Tato krátká zmínka o tomto tvorovi mě přivedla na myšlenku zjistit si o něm trochu víc, ale hlavně, jestli se jedná pouze o pověst nebo o skutečně žijícího tvora. Po dlouhém a pracném hledání se mi podařilo sehnat knihu "Ertské báje a pověsti". V této knize byl uveden úryvek z kroniky, kde se zcela jasně také vypravovalo o tomto tvorovi, ačkoliv zde nebylo uvedeno žádné jeho pojmenování. I tento úryvek vám v českém překladu přečtu.
Po dlouhou dobu se mi nedařilo nalézt žádnou další zmínku o SRÍEN, až jsem se téměř vzdala naděje. Nakonec jsem ke svému velkému překvapení získala celou knihu o SRÍEN, která byla dokonce přeložena do češtiny. Autorkou této publikace je dr. Brownová. Tato kniha podnítila mé další snažení a za poměrně krátkou dobu se mi podařilo získat další knihu pojednávající o SRÍEN, tentokrát od profesora Elingena. Tato dvě díla jsou však jedinými, která se týkají SRÍEN (nepočítáme-li několik článků napsaných dr.Brownovou). Postupně jsem zjistila, že obě knihy (jak prof. Elingena, tak dr. Brownové) sice pojednávají o SRÍEN, ale že je mnoho věcí, ve kterých se liší. Už například zásadní věc: dr. Brownová se domnívá, že SRÍEN je vlastně živočišnou mutací rostliny, zatímco profesor tvrdí, že SRÍEN je živočich.
Nyní bych se ráda v krátkosti zmínila o životě dr. Brownové.
Dr. Elgona Brownová žila na přelomu 19. a 20. století, narodila v Ertaru, v Pešuňku, malé vesničce blízko Quasaru. Vystudovala biologii, později medicínu. Informací o jejím životě je bohužel velmi málo, protože za jejího života se o ni nikdo nezajímal. Napsala několik odborných publikací - učebnic, zejména o biologii. Dr. Brownová vypracovala první souhrnnou a souvislou práci o stavbě rostlinné buňky, jejích odlišnostech u jednotlivých druhů i u jednotlivých částí rostliny (kořen, list, květ).
Kromě toho vydala, nejprve časopisecky, několik zmínek o tvorovi se třemi předními tlapami, o SRÍEN. V těchto článcích však dr. Brownová pojmenování SRÍEN ještě nepoužila. Tyto články byly doplněny o neumělé kresby tužkou. Dr. Brownová napsala článků větší množství, ale uveřejněny byly pouze čtyři nebo pět, protože vydavatelé jí nevěřili, že takový tvor (SRÍEN) existuje. Dr. Brownová byla členkou Akademie a ta ji zpočátku podporovala. Postupem času odmítla Akademie věřit jejím výzkumům, financovat je a nakonec dr. Elgonu Brownovou dokonce vyloučili ze svých řad. Dr. Brownová podporována svým manželem Jiklavem však přesto pokračovala ve svých výzkumech. Údajně se jí podařilo také získat několik cenných fotografií SRÍEN, žádná z nich se však nedochovala.
V roce 1904 vydala na vlastní náklady tenkou knihu se stručným názvem "SRÍEN". Zde se nachází několik černobílých ilustrací SRÍEN, dále jsou zde uvedeny úryvky z několika pověstí a vyprávění o SRÍEN, o životě SRÍEN jsou zde pouze základní informace. V závěru knihy se dr. Brownová věnuje vyprávění o tom, jak se dozvěděla o existenci tohoto tvora, jak se jej snažila najít, její pokusy o vzájemnou komunikaci a vůbec průběh celého výzkumu vedoucího až k napsání této publikace.
Nejzajímavější informací uvěřejněnou v díle dr. Brownové je již zmíněný původ SRÍEN. Doktorka zde jeho původ označuje za rostlinný , tuto svou teorii potvrzuje vzorky (ty však bohužel nebyly zatím nalezeny). Podle rozboru těchto vzorků uvedeného v knize "SRÍEN" se ve stavbě buněk tohoto tvora vyskytují objekty, které dr. Brownová označuje jako plastidy (přesněji leukoplasty).
Kniha "SRÍEN" byla přeložena v rámci ertarsko-českých vztahů přeložena do češtiny a je velmi čtivá.
Informace o konci života dr. Brownové a o její smrti se bohužel nepodařilo zjistit. Ale později, mnoho let po její smrti, nalezla velký obdiv a úctu.
Dalším autorem, jehož knihy pojednávají o SRÍEN, je profesor Elingen. Profesor Ruthard Elingen pochází z Etariskaru, z města jménem Degga, narodil se 12. 12. 1901 a dožil se 82 let (zemřel 5. 4. 1984). R. Elingen měl jednu sestru (Luana zemřela r. 1973), jeho otec Rdian byl slavný biolog. Prof. Elingen vystudoval také biologii a posléze se stal členem Akademie. O několik let později z Akademie vystoupil a celý jeho výzkum financovali soukromí sponzoři.
Napsal knihu "O původu a životě SRÍEN". Jsou zde uvedena pouze strohá, ale velmi podrobná fakta. Kniha bohužel nebyla přeložena do češtiny celá, pouze výtah základních faktů, které obsahuje.
Nyní bych ráda přednesla krátképojednání přímo o SRÍEN. Fakta uvedená v této zprávě jsou čerpána z práce obou vědců: profesora Elingena i doktorky Brownové. Jsou zde uvedena pouze fakta, na kterých se oba autoři shodli.
SRÍEN žije v subtropickém podnebném pásu, upřednostňuje sušší oblasti. V příliš studeném a vlkém prostředí není SRÍEN schopen přežít. Zatím byla jeho existence prokázána pouze na kontinentu Taros, území dnešního Ertaru a Etariskaru. V přírodě žije SRÍEN ve smíšených nebo listnatých pralesích (nesnáší prostředí, kde rostou pouze jehličnaté stromy). Obvykle si staví úkryt, který se podobá hnízdům ptáků (samozřejmě přiměřeně větší). Své doupě si staví z větví stromů, mechu, listí a trávy. Veškerý tento materiál nanosí na jednu hromadu a postaví z něj své obydlí. To je však na rozdíl od hnízd ptáků umístěno na zemi, obvykle pod hustými stromy nebo v keřích. To ovšem znamená, že se SRÍEN kvůli místu svého doupěte často ocitá v nebezpečí.
SRÍEN je savec, velikostí i podobou zhruba odpovídá psovi. Značným rozdílem je počet jeho tlap. SRÍEN má 2 zadní a 3 přední tlapy. Tělo má porostlé srstí, barva je většinou od žluté až do odstínů okrové a oranžové. Časté je také bílé zbarvení. SRÍEN se obvykle pohybuje po zadních tlapách.
SRÍEN žije ve skupinách po deseti až dvanácti. Jednotliví členové skupiny mají svá doupata většinou blízko sebe, ale v jednom obydlí žijí maximálně 2 jedinci spolu s mláďaty. Průměrně se dožívá 45 let. SRÍEN má po celý život jednoho partnera, pouze v případě, že partner zemře, nalezne si nového.
SRÍEN má jedno, maximálně dvě mláďata většinou jedenkrát za dva až tři roky. Mláďata se rodí slepá a holá, do věku deseti měsíců nejsou schopna se o sebe sama postarat Samice kojí mláďata zhruba první tři měsíce života. Dospělosti dosahuje SRÍEN ve dvou letech.
SRÍEN je všežravec, ale většinou se živí rostlinnou stravou (bobule, lesní a pralesní plody, houby, kořínky), pouze zřídka sáhne také ke stravě živočišné (hmyz, vejce).
Kromě těchto informací existuje mnoho věcí, ve kterých se prof. Elingen s dr. Brownovou naprosto rozcházejí. Jedná se zejména o inteligenci a vlastnosti SRÍEN. Elgona Brownová ve své publikaci tvrdí, že SRÍEN je vysoce inteligentní tvor, dokonce chytřejší než pes nebo opice. Také se domnívá, že SRÍEN je schopen cítit a logicky uvažovat. Radikálně jiný názor má prof. Elingen. Podle něj je SRÍEN pouze "obyčejné zvíře", ne chytřejší než většina ostatních savců. Také myšlenku, že by SRÍEN byl schopen cítit, profesor odmítá.
Veškeré doposud získané informace o SRÍEN mě naprosto přesvědčili o tom, že ještě v první polovině tohoto století SRÍEN určitě žil. Otázkou však zůstává, zda přežil až do současnosti. Dalším problémem je také jeho původ a vlastnosti (mám na mysli zejména otázku jeho inteligence a schopnosti myslet a cítit). Pro budoucnost tedy zbývá dost nejasností, které je nutné dořešit. A možná, někdy, se mi podaří se SRÍEN skutečně setkat.
