SRÍEN
Zuzka KRÁLOVÁ
Ráda bych se dnes vrátila k mému předloňskému tématu - pro ty, kteří se neúčastnili, a pro připomenutí - ke Sríen, tajemnému tvorovi s pěti končetinami.
Na základě nejnovějších poznatků se zdá, že velká část dosavadní teorie bude muset být přepracována. Tvoří ji totiž pouze informace, které nám Sríen takříkajíc dovolil zjistit a objevit. Ve skutečnosti se totiž zdá, že jsme tuto rasu silně podcenili. Snad jediné, o čem nemůže být sporu, je skutečnost, že Sríen jsou dobráčtí a hodní tvorové.
Předloňské uveřejnění tehdy zjištěných údajů bylo přesto k něčemu dobré - pomohlo nám zjistit nebo se aspoň dotknout pravdy. Jeden z mých přátel, Kerek L´Rel, se poté, co se dozvěděl o fenoménu Sríen, o něm také zmínil několika svým známým. Přesněji se jednalo o lesní dryádu Paw L´Skha. A ta mu poodhalila tajemství, které Sríen obestírá.
Jisté je, že jsou to tvorové, už si netroufám říci zvířata, velmi plašší a velice inteligentní. Dnes je již jisté, že Dr. Brownová měla pravdu v tom, že intelekt Sríen značně převyšuje např. psa. Dokonce si troufám tvrdit, že je s největší pravděpodobností vyšší než u lidské rasy.
Když se Kerek Paw zmínil o Sríen, vlastně ani nevěřil v jeho existenci. Po pravdě na ni chtěl zapůsobit svými znalostmi a dokonalým přehledem. Ale přepočítal se. Od Paw se dozvěděl, že Sríen žijí na Tarosu odjakživa:
"Sríen nejsou jako ostatní tvorové, jsou tak trochu . . ." Paw hledala správné slovo, "naivní. Když člověk jednomu z nich ublíží, ani je nenapadne, že když potkají jiného člověka, mohli by na to znovu doplatit. Ne, rozhodně nejsou hloupí. Myslím, že jsou snad ještě chytřejší než dryády, ve všem umí poradit, o všech a o všem vědí. Teď už jich mnoho nezbývá, jejich důvěřivost, spojená s lidskou krutostí, připravila mnoho z nich o život.," dala se Paw do vyprávění. "Sríen, jak jim lidé říkají, mají rádi své soukromí a klid. Lidé si o nich myslí, že jsou to jenom hloupá zvířata, ale to se strašně mýlí. Sríen jsou hrozní tajnůstkáři, o sobě ti nic neprozradí. . ."
"Počkej," přerušil ji Kerek, "myslel jsem, že jenom štěkají. Jak jim můžeš rozumět?"
"Štěkají. . ." rozesmála se Paw. "To je právě důkaz toho, o čem teď mluvím. Zjistíš o nich jenom to, co ti oni dovolí. Když chtějí, aby sis myslel, že umějí jen štěkat, prostě to nějak zařídí. Snad je to jejich způsob sebeobrany - maskování a mimikry."
Protože se však Kerek nenechával rád poučovat a za Paw přišel z jiného důvodu než kvůli odborným přednáškám o údajně existujícím tvorovi, o moc víc už se
nedozvěděl. Brzy se s Paw začali věnovat zábavnějším tématům a na Sríen už si ani nevzpomněli. Jediné, o čem se mu Paw ještě zmínila, bylo, že Sríen mají tuze podezřelý jídelníček a že kořínkům a bobulím rozhodně neholdují. Možná říkala, že jedí hlínu a písek, ale to už si Kerek nebyl příliš jistý. . .
Protože tomuto zdroji informací nemám důvod nedůvěřovat, zdá se, že Sríen má všechno, jen ne pozemské, respektivě poergeanské vlastnosti - lichý počet končetin, příliš vysoké IQ vzhledem k nedokonalým, respektivě žádným technologiím, důvěřivost a naivita, zvláštní stravovací návyky. . .
Z toho všeho vyplývá, aspoň pro mě, jednoznačný závěr:
Sríen musí být MIMOERGEAN!