Festival nejhorších filmů, který byl poprvé pořádán před
devíti lety v Quasaru (viz referát Standy Černáka na minulém Erconu), si za
tuto dobu vytvořil určitou tradici a získal si své diváky. Pro naše posluchače
je třeba ovšem nejdříve rozšifrovat zkratku FSF, protože by se na první pohled
mohlo zdát, že se jedná o festival sci-fi. V tomto případě SF znamená Shit
Films, takže FSF je třeba přeložit asi jako Festival srabáckých filmů.
Od svého založení festival prošel výrazným vývojem. Několik statistických údajů:
Statistika FSF
| místo konání | ročník | průměrný věk diváků | počet filmů | počet diváků |
| Quasar | 1 | 22 | 8 | 64 |
| Tara | 2 | 23 | 12 | 128 |
| Quasar | 3 | 24 | 16 | 256 |
| Quasar | 4 | 25 | 20 | 512 |
| Tara | 5 | 26 | 24 | 1024 |
| Quasar | 6 | 27 | 28 | 1023 |
| Quasar | 7 | 28 | 32 | 999 |
| Tara | 8 | 22 | 28 | 222 |
| Blackhole | 9 | 81 | 8 | 2 |
Festival se konal jako obvykle první šestek druhého
měsíce podle etareánského kalendáře, tedy pro nás v sobotu 6. května 2000.
Program začal v sedmé sekci (asi 14:24) a trval až do půl jedné (tedy asi čtvrt
na dvě v noci ze šestka na ertek) i přesto, že se soutěže zúčastnily výlučně
letní filmy. Přemístění posledního ročníku do Blackholu do sálu hostince Na
růžku (On d Litl Kornr viz budova na přiložené mapě uprostřed) však nebylo
šťastné, jak je jasné ze statistiky. Pád popularity festivalu byl tímto krokem
uspíšen. Kdyby to ertarský kalendář dovoloval, byli by snad organizátoři
vybrali pátek třináctého, to ale v Ertaru nejde (například náš poslední pátek
třináctého - 13.10.2000 - připadl v Ertaru na čtvrtek 14.7.). Přes masivní
reklamní kampaň ani skalní šediváci místo konání FSF nenašli. Porota se jako v
minulých ročnících domnívala, že si rozdělí ceny jako obvykle, ale tentokrát
bylo divácké hlasování naprosto jednoznačné. Vznikla sice debata, která měla
zpochybnit hlasování, ale nic nezměnila. Část poroty se domnívala, že první z
diváků, Džon Smis, který nezaplatil vstupné, nemá právo hlasovat. Druhý,
81-letý Džek Papadopulosis, sice zaplatil, ale byl to bezdomovec, který přišel
jen kvůli teplu a celý program prospal. Mnohem mladší Smis (62 let, ale jako
neplatič nebyl zahrnut do výpočtu diváckého průměru - do počtu ho porota z
nouze vzala) si jako nejlepší vybral díl z detektivního seriálu Případy Pana
Pierota. Obsahu sice nerozuměl, ale velmi kladně hodnotil, že tento příspěvek
byl nejkratší. Protože se Džek v průběhu festivalového odpoledne a noci vzbudil
jen dvakrát, mohli spolu diskutovat pouze o filmech Receptář diváka satelitní
televize a Panictví. První z nich vzbudil u Džeka rozhodný odpor zvláště pasáží
o měřiči diferenciální fáze. Miniaturní epos o dementním chlapci v hlavní roli
s Arnoldem Schelingrem, který stále slyšel šum holubích křídel, až se v pubertě
nechal ostříhat nakrátko a začal slyšet normálně, u něj dopadl podobně. Po
krátké diskusi, zda je z hlediska noclehu lepší krátký nebo dlouhý film, se
Džek rozhodl dát na Džima. Oba diváci se tak plně shodli a porota musela jejich
výběr akceptovat. První cenu pak diváci společně s oceněným producentem hned v
hostinci propili za zpěvu oblíbené taxikářské písně Co neubrzdíš, neukecáš.
(V rámci Erconu byl představen vítězný a nejkratší
příspěvek festivalu - letní film, vlastně jen seriálový díl - Pierot a záhadná
dáma.)
Praha, neděle 5.11.2000 (ertek 7.8.)
|
