Senzační odhalení
aneb
Ertarský Murgaš a slovenský Starý
aneb
Co vydaly zaprášené krabice

Slávek ŠVACHOUČEK

Pro plné pochopení začneme srovnáním obou osobností:

1) Jozef Murgaš

Narodil se 17. 2. 1864 v Tajove v rodině rolníka. Už ve škole se projevil jeho malířský talent a brzy se začal zajímat o fyziku. Protože rodina neměla prostředky na studium, studoval bezplatně v kněžském semináři. Po sporech s církevními hodnostáři se v roce 1896 rozhodl odejít do Ameriky. Získal 13 patentů na vynálezy především z oboru bezdrátové telegrafie a byl důstojným soupeřem Marconimu. 11. 5. 1929 zemřel na selhání srdce.

2) Theodor Starry

Narodil se 7.11.1817 v Českých Budějovicích. Pravděpodobně taky v nějaké rodině, ale nikdy se o tom nezmínil. Jako šestiletého chlapce (díky vyšší postavě vypadal skoro na sedm) ho překvapila bouře, právě když šel poprvé do školy. Protože tam šel poprvé, zpočátku ho ani neudivilo, že tam ničemu nerozuměl. Kvantovým přenosem totiž překročil hranice Ertaru a došel do Základní devítileté školy v Taře. Osiřelého chlapce se ujali studenti nedalekého kněžského semináře Svatého Macaráta. Dali mu najíst, vyhodili školníka, jehož mentorování už měli plné zuby, a jeho světničku přidělili chlapci, kterého jim seslalo samo nebe. Zatímci školník byl členem školských odborů a v létě vždy dva měsíce stávkoval, Theodor pracoval za byt a stravu a do ničeho nekecal. Trochu se rozpovídal až po roce, ale ertština mu ještě dlouho dělala potíže. Projevovalo se to i ve škole. Na radu svých pěstounů si sice změnil jméno z Theodor Starý na Theo Starry, ale i tak nadaný nemluva déle než rok nezapadl do dětského kolektivu. Brzy se však projevil jeho talent pro fyziku. Už v prvních ročnících školy ho zaujala elektřina, hlavně proto, že té taky nikdo nerozuměl. Když dokončil studia, pracoval dál jako údržbář v semináři. Stal se členem školských odborů, ale nebyl takové ořezávátko jako jeho předchůdce. Ani poté, co se oženil, ho nikdy nikdo z jeho místa nevystrnadil.

Vymyslel jediný vynález. V roce 1839, kdy byla založena v Quasaru První vzduchoplavecká společnost, se Theo zúčastnil jednoho z prvních letů. Byl nadšen zpěvem ptáků, kteří před obrovským monstrem bezhlavě prchali, vrzáním lan i bukových latí konstrukce gondoly. Tyto nezvyklé akustické podněty padly na úrodnou půdu a v mozku dvaadvacetiletého školníka se zrodila geniální myšlenka. Pro zrychlení spojení mezi církevními telegrafy vymyslel "Theo-tón-systém" založený na kmitočtovém kódování znaků pomocí dvojice tónů. První tón mohl mít rozsah od C1 do C2 a druhý od H do h, jejich spojením do dvoutónového melodického akordu bylo možné zakódovat 9 x 9 = 81 logických stavů. Theo jim přiřadil písmena abecedy, číslice, pomocné znaky a ještě mu zbyla slušná rezerva. Bohužel se ukázalo, že čtení trylků je sice rychlé a snadné, ale vysílání pomocí kódovacího přístroje se dvěma ovládacími páčkami (dnes bychom je přirovnali ke joysticku) je příliš náročné. Mniši, které Theo zacvičoval, začali již průběhu kursu trpět nervovými poruchami a některým z nich dokonce začaly vypadávat vlasy. Vynález byl sice patentován, ale v praxi se nikdy neujal. Vynálezce sám raději pokusů s nebezpečným zařízením zanechal a ve třiceti zplodil se svou ženou Marie - Ann jedno zdravé dítě. Syn dostal pro Erty velmi nezvyklé jméno Barnabáš Starry a po dosažení plnoletosti si ho okamžitě změnil na Barry Star. Když se vrhl na politickou kariéru, Theo se vrátil k pokusům se svým "Tón-systémem". Vynálezce zemřel 4. 5. 1990, poněkud ve stínu svého úspěšného syna, úplně holohlavý.

Funkční model přístroje jsem pro studijní účely sestavil v roce 1991. Nebyl to zas tak dobrý nápad. Letos v létě jsem ho při úklidu našel a rozhodl se ho věnovat Ertarskému muzeu.

Poznámka na konec: Pověsti, že se ertarskému vyslanci v Petrohradě oslavy stého výročí Theova narození poněkud vymkly z rukou, jsou nepodložené. Jedná se jen o náhodnou shodu okolností.

V Praze 8.11.2003 v 06:32 hod