Kalendář - verze 2004

Pavel Beneš

Před čtyřmi roky* skončil v Ertaru a neúspěchem pokus, který měl sjednotit kalendář na celém Tarosu. Všechno začalo v roce 1985, kdy Ertar a další země řídící se etareánským kalendářem učinily vstřícné gesto zbytku kontinentu a přestoupily na argalanský kalendář, platící na 60% území kontinentu. Nový kalendář vstoupil v platnost od 1.1. 1986. Ertové se však ukázali v tomto ohledu příliš konzervativní, nebo chcete-li věrní tradicím a nové členění kalendáře se neujalo. Stejně jako u nás stále řada kašle na nové územní členění a dělí kraje na severomoravský, jihomoravský, severočeský, jihočeský… atd., tak Ertové stále uvažovali v svém zažitém etareánském kalendáři, používaném od nepaměti. A tak nařízením vlády z roku 2000 začal v Ertaru opět platit tradiční etareánský-kalendář oficiálně, tak jak jej mají zažity stovky generací Ertů a obyvatelů států, kam se etareánský kalendář během staletí rozšířil a kde se ujal. O dva roky později se ke stejnému kroku rozhodl také Etariskar a S.A.L. podle posledních informací se ke stejnému kroku chystají také ostatní státy, kde platil etareánský kalendář. Situace se tedy vrátí k původnímu stavu před rokem 1985. Podle posledních informací se však chystá celosvětový kongres, který by měl údajně začít jednat o sjednocení všech tří kalendářních systémů, které dosud na Ergei platí a je velká naděje, že tím jednotným se stane právě etareánský, nejen pro svou tradici a historický význam, ale také pro svou jednoduchost a logické uspořádání. O výsledku rokování vás samozřejmě budeme včas informovat.

Takže, v Ertaru opět platí etareánský kalendář, což je pro ctitele tradic, kterými Ertové bezesporu jsou, dobrá zpráva. Stejně jako pro žáčky, kteří se mají kalendář učit. Etareánský kalendář je totiž velmi symetrický, logický a pravidelný, na rozdíl od kalendáře argalanského, který má například mimokalendářní dny umístěny nelogicky uvnitř jednotlivých měsíců. Jak vlastně etareánský kalendář vypadá a jak se liší od argalanského (která je až a několik málo drobností, velmi podobný kalendáři gregoriánskému, teorie o příčinách podobnosti jsou vám jistě dobře známy, takže je nyní ponechám stranou, protože naším zájmem jsou nyní nikoli kalendář argalanský, ale k alendář etareánský. A jak vypadá?

Ergea má, stejně jako Země, rok dlouhý 365 dnů (mimochodem, krátce předtím, než jsem odjel sem na Ercon, dostaly se mi do rukou zřejmě zásadní informace o teorii, která vysvětluje tuto i řadu jiných překvapivých podobností mezi Zemí a Ergeou, jen jsem je už nestačil dostatečně zpracovat, takže o ní zatím pomlčím, nechám vás čekat do příštího Erconu, kdy by měla být k dispozici i senzační a unikátní obrazová dokumentace. Nyní se budu věnovat kalendáři.) Nejdůležitějšími čísly jsou pro Erty 3, 7 a 10. Na dvou z nich je postaven také etareánský kalendář.

Rok je podle etareánského kalendáře rozdělen na tři roční období. Hizdo (zima), Kvindo (jaro) a Ortado (podzim). Volně významově přeloženo. Tyto roční doby jsou rozděleny po měsících (kterým se říká sajda – čtvrt roční doby), tedy každá roční doba má čtyři sajdy, my můžeme používat slovo měsíc, rozdělené po 3 dekádách. Každá dekáda má 10 dnů. V dekádě jsou tyto dny: iliom (pondělí), aniom (úterý), lanom (středa), venom (čtvrtek), surdom (pátek), eatek (šestek), ertek (ertek), sensek (pohoda), fajnek (sobota) a (meldek) neděle. Pět dní je pracovních (to jsou dny om) a pět dní je volno (to jsou dny tek) (to však neznamená, že to je pět dní, kdy se Ertové válejí a flákají, jistě mohou, a občas si i takové volno s přáteli či rodinou dopřávají, ovšem při vrozené činorodosti a touze Ertů po sebezdokonalení většinou těchto pět ní je vyplněno vzděláváním, sportem, prací nebo koníčky. Tento výčet dnů činí 360 dní. S Astronomický skutečnost, tedy dobu za kterou se Slunce při pozorování z Ergey vrátí k téže hvězdě, chybí pět dnů, v přestupném roce 6 dnů. Tyto dny byly do kalendáře vloženy jako mimolendářní.

Takový den se nachází mezi každým ročním obdobím. Je to tedy Kvidotek (jarní den), Ortadotek (podzimní den), který je současně dnem letního slunovratu) a hizdatek (zimní den). Každé roční období pak dělí na poloviny další dva mimokalendářní dny. V jarním období je to Den přátelství (Dontek) – který se vztahuje k jednomu ze základních povahových rysů ertů, ale patří do jinéh přednášky, takže jej nyní nebudu rozebírat. V podzimním období Den poděkování (Begantek) a v přestupných letech je to Den hvězdy (kiratek) který je současně dnem zimního slunovratu - tehdy se na obloze objevuje hvězda, o níž víra v hvězdu tvrdí, že to je hvězda odkud přišli hvězdní lidé...

Pokud vám kalendář něco připomíná, pak se nemýlíte. Znak, který erty provází od nepaměti, je symbolem hvězdy, ertů a současně je také symbolem času, možná byl vzorem pro tvůrce kalendáře, možná byl kalendář naopak vzorem pro tvůrce symbolu. To je otázka, jejíž odpověd je ještě před námi.

*Poznámka: Jelikož nevíme, který je vlastně nyní v Ertaru rok, jsou uváděné roky prozatímní dohodou.** **Poznámka webmastera: Dohoda vychází z vyhodnocení střední hodnoty gaussovského rozdělení časových odchylek realizací zaznamenaných kontaktů.