Táta se nezbláznil, pouze pracuje
aneb
Deník postižené dcery postiženého otce
(Ercon 2004)
Nápad Karla Kocourka na Erconu 2003 připravit si na příští ertologické setkání příspěvek, založený na práci některého ze stejně postižených kolegů, mě nezaskočil. Nepřemýšlela jsem totiž o něm. Už se sice považuji za er-štamgasta, nicméně s přípravou příspěvků jsem na tom zatím ještě dost na štíru. Ovšem šanci, kterou mi poskytl táta díky jeho přípravě na letošní akci, jsem nemohla zahodit. A tak jsem pojala záměr, že vám přiblížím, co se u nás doma dálo zhruba tak 40 dní před slavnostním ertologickým „výkopem“. Když se dvoutisícíčtvrté září našeho letopočtu přiblížilo ke svému konci, ani jsem nemusela použít své biologické hodiny a přesto jsem věděla, že se blíží Ercon.
Den D-41
Tátovo chování se změnilo.
Najednou jsme já a Lucka přestaly mít výsadní právo na vysedávání před monitorem počítače. Táta nás čím dál tím častěji posílal do sklepa pro pití, před dům se smetím, dříve do postele, pravidelně do koupelny a neodbytně k učení. Sám pak místo nás usedal ke klávesnici a cosi do ní usilovně bušil. Není zlý, ale když se nad něčím zamyslí a nevnímá okolí, není radno ho rušit. Tak jsme se ho neptaly, co vyrábí. Nemusely jsme – věděly jsem to.
Vyráběl Světelné roky.
Přepisoval.
Graficky upravoval.
Měnil barvy ... tedy barvy textu a nadpisů, aby nedošlo k omylu! Ty své začal měnit až o pár dní později.
Den D-33
Táta si uvědomil, že jenom se Světelnými roky letos nevystačí. Nějak musí vyzrát i na to Karlovo prokleté prohlášení. Tak se jeho přítomnost u počítače ještě více znásobila. Hledal na všech možných počítačových médiích nějaké mezery ve výsledcích vědeckých zkoumání.
Bylo na něm vidět, že marně.
Den D-31
Táta je nervózní. Petr Súkeník totiž stále neposlal obálku na Světelné roky.
Den D-24
Táta je nervózní. Petr Súkeník totiž poslal jenom jednu obálku a on potřebuje dvě.
Den D-20
Táta se zcela proti svým zvyklostem odebral do našeho starého bytu v Máchovce a celé odpoledne se přehraboval v archívních materiálech. Ještě že jsem s ním nejela, protože tam bylo ze začátku asi hodně krušno. Obálka, kterou si táta sliboval na titul druhých letošních SR umístit, už jednou vyšla. Když nám vyprávěl, jak musel celý archív (naštěstí toho prý nemá tolik co Čápovi!) vystěhovat a prohlédnout papír po papíru, zkontrolovat všechny obálky předešlých čísel a pak zase všechno srovnat a nastěhovat zpět, ještě se u toho potil. Naštěstí v závěru svého snažení a smažení našel 14 (!!!) let starou kresbu Vládi Widtmana pro světelněrockého Kurýra, kterou mohl použít.
Hurá, počítač zase bude náš!
Den D-17
Jak jsem se krutě mýlila!
Táta nás stále k počítači nepouští, protože už přišel na to, jak si poradí s Karlovým tématem. Vyrábí jakousi barevnou prezentaci, tahá z nás, tj. ze mě a z Lucky, rozumy, chce po nás, abychom formulovaly své vzpomínky na zatraceně dávné natáčení na Švachoučkovic chalupě. Něco chystá.
Je sám se sebou spokojen, protože se po delší době od počítače ozývá smích a ne nadávky.
Den D-10
Chvíle klidu opět střídá nervozita. Táta není kdovíjaký počítačový mág, jeho znalosti grafických softwarů se zasekly na úrovni občasného uživatele.
Má proto problémy s příponami naskenované Widtmanovy kresby, windowsovské kreslení mu nechce načíst soubory s příponou „pdf“. A udělat z toho „jpg“ táta neumí, možná to ani nejde, což je ještě horší. Ještě že mu blížící se premiéra filmu Alien vs Predator zlepšuje náladu.
Den D-6
Táta předevčírem vyřešil problém s příponami a mohl tak elektronicky upravit formát obálky na druhé SR. Atmosféra v bytě se o poznání vylepšila.
Jenže dneska byl táta v práci výsledek své několikatýdenní činnosti vytisknout. Ještě že jsem s ním nejela, protože tam bylo po celou dobu zřejmě hodně krušno. Barevná tiskárna netiskla vůbec (chumlala papír), černobílá zase jenom formát A4 – a ten je pro SR nepoužitelný. Naštěstí máme z půjčovny DVD s filmem Blade 2, potoky krve snad dokážou smýt tátovo hodně najevo dávané zklamání. Ercon bez Světelných roků? To tu ještě nebylo! A navíc, možná se ozve Petr Súkeník, že chce vytisknout Světelné kroky, na čemž se s tátou před časem dohodl. Teď si bude myslet, že táta hraje ošklivou konkurenční hru, když mu bude tvrdit, že tiskárna je mimo provoz ....
Den D-3
Opraváři na tiskárnu stále k tátovi do práce nedorazili, nervozita stoupá. Plně elektronická matrice Světelných roků zřejmě vezme za své, bude muset nastoupit tradiční kopírovací technologie.
Den D-2
Na světě je krásně!
Všechno klaplo!
Tiskárna barevně tiskne, obě čísla jsou na světě!
Materiály k soutěži vytištěny!
Táta jen září a může se soustředit na sbalení zimních bot, rukavic a kulicha!
Asi k tomu přispěl i fakt, že máme na neděli večer lístky na bombu roku Aliena proti Predátorovi.
Tak takhle se žije potomkům našeho táty!
Mám ho ráda.