Jazykové zvláštnosti středního Tarosu s přihlédnutím k životnímu prostoru Ertů
Petr Súkeník

        Tento referát vznikl na základě několikerých urgencí „Zastupujícího Ertarského koordinátora pro Českou republiku“. Borek chtěl, abych své krátké, improvizované, zmatené a nezáživné vystoupení na letošním Erconu hodil na papír a poskytl Vám tak možnost se alespoň trošku v nastíněné problematice jazyků a dialektů ve středním Tarosu zorientovat. Omlouvám se předem, ale již z podstaty věci je zřejmé, že i tento článek bude zmatený a nezáživný. Mohu slíbit, že se pokusím, aby byl v rámci možností alespoň krátký.
        Jak všichni víte, užívají se v Ertaru běžně tři hlavní jazyky. Prvním a nejdůležitějším je „spisovná ertština“. Foneticky se jedná prakticky o angličtinu (je zajímavé, že nejde určit, zda jde spíše o britskou, americkou nebo pidžin ingliš, proto budeme-li nadále o angličtině mluvit v souvislosti s Ertarem, budeme ji nazývat ert ingliš). Ertština se na rozdíl od klasické angličtiny píše stejně, jako se vyslovuje. Přísně foneticky, včetně Husových nabodeníček. V tomto směru postoupila ertština vůči angličtině progresivně vpřed. Povšimněte si laskavě formulace „postoupila progresivně vpřed“. Jak nenásilně se dá vytvořit superlativ použitím jinak znějících slov prakticky stejného významu z různých jazyků. Zde jsem kombinoval anglickou zkomoleninu s eritreištinou. Ne, nespletl jsem se. S eritreištinou. Tento druhý hlavní jazyk Ertaru je prakticky totožný s češtinou. Už z toho důvodu je mi velmi sympatický. Není sice tak rozšířen jako spisovná ertština (jako svůj hlavní jazyk ho užívá jen asi 25% Ertů převážně ve středním Ertaru), je však vyučován jako druhý domácí jazyk na každé škole. S každým Ertem se jím alespoň lámaně domluvíte. Eritreištinou je psána spousta starých dokumentů, neboť byla oblíbeným jazykem vzdělanců a vyšší šlechty. Ostatně filozofické traktáty jsou obvykle v eritreištině psány dodnes a do ertštiny se překládají.
        Daším jazykem užívaným v Ertaru je magorština. Mluví jí nepočetná menšina Magorů usazených na rozhraní mezi Ertarem, SALem, Wasbredingem a na severu Etariskaru. Magorštinou se jinde než v Magorii (označení kraje podobně jako u nás třeba Východočeský) nedomluvíte. A to je dobře, neboť magorština je řečí tak volnou ve své stavbě, chudou na slova a závislou na pomocných gestech, že se jí občas nedomluví ani rodilí Magoři mezi sebou. Ti se pak uklidňují několikahodinovou hrou na šuman. Pro nás, kteří na šuman neumíme představuje magorština tvrdý oříšek. I když již dlouho používá pro písemný projev latinku, je nutné kreslit za určitá slova nebo větné úseky zvláštní znaky, tzv. „determinativy“, které teprve určí přesný význam. Nebo alespoň přibližně přesný význam, neboť jak už bylo řečeno, ani rodilý magor se ho občas nedopátrá.
        Na příklad slovo FŠÍÍ může znamenat:
       

        FŠÍÍ bez determinativu znamená buď, že někomu uletěly včely, nebo že někdo uklouzl na náledí. Protože se v teplém klimatu Ertaru náledí prakticky nevyskytuje je běžnější první význam.
        Magorštinou mluví i ti Magorové (někdy psáno též Magoři) kteří žijí v SALu Wasbredingu a Etariskaru. Jejich řeč je těžko srozumitelná a vláda Ertaru pochopila již dávno, že je lepší učit magory ertštině či eritreištině, než ostatní obyvatele magorštině. Beztak se stává, že si lidé občas nerozumí i bez magorštiny.
        Ertštinou a eritreištinou se mluví i v sousedním SALu a v Etariskaru. Zde je sice ertština státním jazykem, není to však ta ertšina, kterou známe z Ertaru. Dalo by se říci, že je jejím opakem. Na rozdíl od spisovné ertštiny, která se čte a píše tak, jak je u nás angličtina vyslovována, etariskánská ertština se píše i čte tak, jak se u nás angličtinou píše. Proto se etariskarská ertština poslední dobou označuje jako etariskánština. Nedávno Národní komise pro jazyky při Ministerstvu kultury a školství Republiky Etariskar uznala název etariskánština jako správný a doporučila vládě užívat jej jako oficiální. Tím byly ukončeny stoleté spory o to, která ertština je ta pravá. Vzpomínáte si, že se v Ertaru ertštině říkalo spisovná ertština. Nadále tedy zůstává ertštinou pouze dialekt užívaný v Ertaru.
        Ani v Etariskaru není jazyková situace úplně jednoduchá. Kromě Etariskánštiny, mírně modifikované eritreištiny a okrajové magorštiny se zde vyskytuje ještě maglaiština, a zupánština.
        Maglaiština tvoří jakýsi spojovací můstek mezi ertštinou a etariskánštinou. Píše se totiž jako etariskánština a čte jako ertština. Jistě vám došlo, že se tak nejvíce podobá klasické angličtině. Podobá se jí natolik, že je až totožná. Maglaištinu uživá pouze asi 10% obyvatel Etariskaru, v poslední době však přišla do módy u filmařů, protože dovoluje snadno vyrobit ozvučené titulky srozumitelné jak v Ertaru, tak v SALu a Etariskaru.
        Zupánštinu bychom u nás označili jako germánský jazyk. V Ertaru se prakticky nevyskytuje, v Etariskaru ji užívá asi 5% obyvatel.
        Jako ukázku jednotlivých jazyků, kterými se mluví v popisované oblasti si dovolím uvést klasickou konverzační větu, kterou můžete použít prakticky v každé situaci.
        ERTŠTINA:
        D steišn is lárdž end módn. (čteno: D steišn is lárdž end módn)
        ETARISKÁNŠTINA:
        The station is large and modern. (čteno: The station is large and modern)
        MAGLAIŠTINA:
        The station is large and modern. (čteno: D steišn is lárdž end módn)
        ERITREIŠTINA:
        Nádraží je velké a moderní.
        ZUPÁNŠTINA:
        Der Banhof ist gross und modern.
        MAGORŠTINA:
       
       Pro zajímavost pokud bychom chtěli napsat v magorštině, že lokomotiva je velká a moderní bylo by to:
       
       hm s determinativem znamená obvykle moderní nebo pokrok (postup po schodišti vzhůru), může to však být i povzdech před výstupem (v této větě by to nemělo smysl) nebo udýchanost po výstupu (smysl by měl pouze u druhé věty – lokomotiva je velká a udýchaná , u nádraží by to bylo velmi zvláštní – většinou se však takto psaný výraz neužívá pro techniku a tudíž vyplývá, že musí být moderní. I na tomto drobném případě je vidět, jak složité je porozumět magorštině a kolik různých výkladů může mít. A to jsme ještě neuvedli příklad, kdy determinativ stojí až na konci věty a určuje, nebo se o to alespoň snaží, celý její smysl, nebo kdy je věta postavena jen z determinativů (v rozhovoru se užijí jen posunky).
       
       V dalším se zaměříme hlavně na ertštinu, eritreištinu a etariskánštinu. V hovorové ertštině se v poslední době zabydlelo zdrobňování přejaté z eritreištiny. Prozatím nebylo schváleno jako spisovné, ale podle toho, jak rychle se tento fenomén šíří, pronikne brzy i do školních učebnic.
       Jako příklad můžeme uvést následující tabulku:


eritreiština spisovná ertština hovorová ertština
továrnička e litl fektery e fekteřička
malý lidožravý obřík e litl ougr en ougřík
kopečičínek (velmi malý kopeček) e very litl hilek e hileček
ženuška e waifi e waifuška
nádražíčko e litl steišn e steišnko
hrádek (malý hrad) e litl kásl e káslík

       Je málo známě, že jazykové zvláštnosti ve středním Tarosu mají svůj mírotvorný aspekt. Rozdílnost a zároveň provázanost dialektů zabraňuje plánům Generálního štábu branných sil Republiky Ertar na připojení Etariskaru k Ertaru a zároveň plánům Generálního štábu branné moci Republiky Etariskar na připojení Ertaru k Etariskaru.
       Již taková věta při seznámení může činit problémy.
       Známé zdvořilé etrské hau dujú dú , je-li vysloveno méně zřetelně může Etariskarian slyšet např jako haw due dud, což znamená něco jako jeď rovnou čehý hastroši (jinak řečeno pal vocuď šašku). Etatariskánské how do you do může člověk, jehož hlavním jazykem je eritreiština a na etariskánštinu není zvyklý, vnímat jako hovdo Joudo. Při rýmě tento obrat může být až urážlivý. To je jen ukázka jaké problémy mohou nastat při verbální komunikaci různými jazyky. Nejsou však jediné. Když například vyzvete v ertštině někoho, aby se posadil a šišláte, můžete situaci zachránit opravdu jedině tak, že dodáte jako vysvětlení svého hendikepu zdvořilé PLÍÍŠ.