Nedávno se mi dostal do ruky výtisk ertarského populárně naučného časopisu Daleký obzor, kde vyšel článek o novém vzácném nálezu z Wan Hu, sestávajícím z několika popsaných krunýřů velkých bílých plochých mořských želv. Těch se zde odedávna na psaní používalo, tím by nález nevybočoval z řady nálezů jemu podobných. Zvláštní na něm je dobrý stav krunýřů a také obsah textů na nich. Jedná se o záznam bitvy císařských vojsk proti jistému odbojnému šlechtici Chu-shu-maovi, který se se svými věrnými následovníky ukrýval na zde nejmenované hoře v opevněném hradišti. Panovník proti němu vytáhl s celou armádou, příběh však nepraví proč. Zřejmě šlo o něco vážného, protože tažení proti Chu-shu-maovi bylo masívní a nejméně dvakrát početně převyšovalo Chu-shu-maovu asi pětisethlavou armádu, která se v jeho pevnosti ukrývala. Situaci neobjasňuje ani fakt, že je zde Chu-shu-mao nazýván zrádcem. To může znamenat prakticky cokoliv. Celá událost se stala pět set let před Wan Huiským letopočtem, což znamená sedm set dvaset jedna let před tím naším, pozemským. To by nic zas tak zvláštního nebylo, podobných záznamů se nalezlo několik. Jenže zde je popsán- letecký útok Chu-shu-maových vojsk proti vojskům císařovým! Letecký útok! Dokonce je tu i zevrubný popis vzhledu letounu a také průběh útoku. Začal jsem se o tuto nadmíru zajímavou záležitost zajímat blíže, a podařilo se mi nalézt přesný přepis textu z želvích krunýřů na internetových stránkách Organizace Daglese Mourkinse, která se zabývá vývojem válečnictví ve Wan Hu. Na základě tohoto textu jsem se poté pokusil rekonstruovat způsob útoku a konstrukci stroje. Ne úplně bezvýsledně, ale částečně ano. Chu-shu-mao si byl, jak praví text, vědom, že ke konfrontaci s císařem dojde, a požádal prý věhlasného učence jménem Wan-chin, aby mu zkonstruoval, cituji: „Stroj létací ostnaté klády vrhající“. Wan chin ho tedy vypočetl a postavil. Rekonstruován podle legendy by měl vypadat asi takto:čtverhraný rám s dvěma bočními křídly, vybavený lyžinami, rozměrnou ocasní plochou, plátěnou vrtulí (nejspíš osmičkovitého tvaru), s pilotním prostorem uprostřed rámu, který tvořilo vypolstrované křeslo upevněné na čtyřech pevně napjatých silných lanech, z každého rohu rámu jedno. Křeslo bylo zvenčí pobité železnými pláty, nejspíš na ochranu pilota před náhodnou explozí záchranného zařízení, které bylo jakousi obdobou moderního vystřelovacího křesla. Pod sedadlem byla jednoduše umístěna nálož s tryskou. Nejprve dvě malé nálože odstřelily vrtuli a poté byl pilot katapultován. Sedadlo bylo samozřejmě vybaveno padákem. Po stranách, buďto v pilotově dosahu, nebo ovládané pákami bylo šest špalků pobitých ostny. Pohon tohoto stroje je však otázkou. Určitě nebyl určen k pouhému plachtění, to by byla vrtule jaksi přebytečným luxusem. Mohl být šlapací, nebo mohl být letoun na listech vrtule vybaven malými tryskami.
        Přiložená rekonstrukční kresba se může zdát někomu nejasná až zmatená, ale po bližším prohlédnutí by vám měla pomoci vytvořit si představu o tomto unikátním stroji.
        A teď něco k taktice boje. Wan-Chin postavil strojů deset. Byly dokončeny týden před začátkem obléhání, tudíž nebyly dostatečně zalétány. Lety prý byly úspěšné, byl-li letoun zatížen odhazovacími kládami. Chu-shu-mao si je po začátku obléhání stále nechával v záloze a věnoval se stavbě deseti dalších. Když se situace obránců stala kritickou, rozhodl pro zkušební nasazení pěti těchto strojů, jak bychom dnes řekli, pro bombardování. Měly vyletět z pevnosti, shodit ostnaté klády, doplachtit za řady nepřítele, chytit vhodný stoupavý vzdušný proud a vrátit se zpět. Jenže chybička se vloudila. Po odhození zátěže se příliš zlehklý letoun stal neovladatelným a spadl. Všech pět pilotů tehdy zahynulo. Na nějaké velké předělávání už nebyl čas, ale Chu-shu-mao neházel flintu do žita. Trpěl již nedostatkem všeho, včetně střelného prachu, kvalitního dřeva a řemeslníků, ale přesto dal vyrobit nových pět letounů, původní letouny dal pobít hřeby a čepelemi a u sedmi z nich nahradil ostnaté špalky sudy s drahocenným střelným prachem. Poté vybral nových pět dobrovolníků- testovacích pilotů a vysvětlil jim novou taktiku boje. Měli nasednout do strojů, vzlétnout (a tady bych si dovolil odbočku- nikde se nepraví jak vzlétnout, já osobně se přikláním k teorii nějakého katapultu či jiného odpalovacího zařízení, v potaz přicházejí i odpalovací rakety), nad řadami nepřítele se katapultovat a nechat stroj pohřbít císařské vojáky ve svých troskách. Padáky na sedadlech byly hedvábné a měly tvar dnešních padáků pro paragliding, tudíž umožnily pilotovi letět až daleko za nepřítele a tak se zároveň zachránit z obléhané pevnosti. Ke cti testovacích pilotů je nutno říci, že se místo toho vrátili na křídlech větru zpět do pevnosti podat hlášení a hájit dál tvrz. Chu-shu-mao pak vzal svou těhotnou ženu, Wan-china a třináct nejdůležitějších příslušníků šlechty, každého posadil do jednoho letounu a poslal je takto vrhnout své stroje na nepřítele a zachránit se pro dobro dalších pokolení. Takto uniknout se podařilo všem, prý kromě dvou šlechticů, z nichž jeden byl sestřelen šípy a druhému explodovalo záchranné zařízení. Jakou škodu způsobil dopad letounů vojsku Jeho Výsosti nevíme, rozhodně mu to neznemožnilo Chu-shu-maovu tvrz následující den dobýt.