KORYFEOVÉ ERTARU
Starknest


Po smrti krále Rostona na podzim roku 1698 byl šlechtickým stavem do čela království zvolen králem profesor Brunonis. Před svým zvolením již zastával na královském dvoře vysoké úřady, měl velký vliv na zahraniční politiku i na různé daňové reformy v zemi. Šlechtici se původně domnívali, že jimi dosazený král bude v podstatě loutkou na trůně a oni budou tahat za její nitky. V tom se však velmi spletli. Profesor Brunonis byl mužem s obrovským přehledem v politice, zahraničních vztazích i v ekonomice. A byl hlavně mužem velice přísným, až neoblomným, který nade vše miloval svou zemi. A tak, když dostal příležitost zemi vládnout, chopil se této možnosti nečekaně pevně. Jak barvitě líčí pohnuté události té doby Slávek Švachouček v historických obrazech, pocítila šlechta záhy obavy z nového krále. Z rychlosti, jakou se profesor Brunonis chopil státních záležitostí je patrné, že své plány na zlepšení stavu státní správy připravoval již dlouho. Napomohl mu k tomu i mravní úpadek vládnoucí dynastie Velkých Oktalů, jmenovitě posledního krále Rosttona. Záhy po svém zvolení králem si Brunonis svolal nejmocnější šlechtice a vysoké úředníky země a za zavřenými dveřmi v průběhu čtyř dnů proběhla tajná debata. Co profesor Brunonis slíbil nebo čím vyhrožoval není známo, protože žádný zápis z porady se nedochoval, nikdo z účastníků nepromluvil ani po poradě ani později. nikdo z účastníků nezanechal ani po své smrti popis událostí těch čtyřech pohnutých dnů. Některé zprávy předávané pak ústním podáním mezi služebnictvem a zaznamenané amatérským kronikářem dolního hradu pak připouštějí možnost, že mezi lidmi, kteří se porady zůčastnili, byla i jedna nebo více osob, které byly na hradě k vidění poprvé a naposledy právě v době Brunonisovy porady, osoby, které nikdo ze služebnictva neznal, které před služebnictvem nikdo neoslovoval a kteří se pohybovali po hradě zahaleni v kápích. Dostáváme se však již na pole čiré spekulace, když uvažujeme o možnosti, že to mohli být někteří členové Rady Devíti nebo dokonce jejich představený. To již dnes nelze jajkkoliv dokázat či vyvrátit. Faktem zůstává, že když porada skončila, byly všichni vyčerpáni přestálým napětím, ale přesto se sešli znovu o týden později ve velkém sále Erthyského hradu a veřejně vyhlásili vytvoření šlechtického parlamentu, do kterého byli povoláni i představitelé svobodných ertarských měst a představení některých cechů a po dalších dvou dnech jednání byl Ertar vyhlášen republikou. Do jejího čela byla jmenována vláda skládající se ze státních sekretářů, kteří měli na starosti základní odvětví státní správy, jako zahraničí, vnější bezpečnost, vnitřní bezpečnost - policii, soudnictví, zemědělství, vzdělávání a lékařskou péči a státní pokladnu. V čele vlády stanul koryfeus, tedy jakási obdoba odjinud známého předsedy vlády, který vládu řídil a zastupoval stát navenek. Prvním koryfeusem se stal právě profesor Brunonis. Parlament odhlasoval důvěru Brunonisově vládě, která zahájila ještě roku 1698 rozsáhlé reformy státní správy. Díky tomu, že reformy již dříve připravil jeden z nejinteligentnějších lidí své doby, podařilo se je poměrně brzy prosadit a umožnit Ertaru další prudký rozvoj. Je velkou zásluhou i profesora Brunonise, že je dnes Ertar bez nadsázky na světové špičce v morálním i technickém slova smyslu. Profesor Brunonis zůstal na základě vždy po pěti letech opakovaného rozhodování parlamentu v čele vlády a státu až do své smrti v roce 1730.

Přehled Koryfeů Ertaru

  funkční období      jméno       * + pozn.     
1698 - 1720profesor Brunonis 1655 - 1730
1720 - 1741Den Guillo 1676 - 1753
1741 - 1749Tadeas Kerrin 1678 - 1749
1749 - 1762Janus Oglowski 1698 - 1762
1762 - 1765Den Gurel 1711 - 1765
1765 - 1785Nork Serval 1722 - 1788
1785 - 1795Barry Sisley 1737 - 1801
1795 - 1800Jan Zigun 1757 - 1822
1800 - 1815Arm Mijawa 1774 - 1828
1815 - 1825Buchwald Koriandr 1778 - 1837
1825 - 1827Jordan Orin 1785 - 1827
1827 - 1847Elly Vasar 1786 - 1851
1847 - 1859Moran Biran 1801 - 1859
1859 - 1879Oko Orin 1821 - 1886
1879 - 1889Jost Direkan 1828 - 1902