Pet Panzany
Petr Súkeník

       V předcházejícím článku byla vyhlášena soutěž, u níž byla stanovena podmínka odpovědi tzv. PMS (Panzany mesidž). Jistě si vzpomínáte, že ve třetím čísle Světelných Kroků byla povídka ve tvaru pre-PMS od Herkulesa Panzanyho. Není to jen shoda jmen. Herkules Panzany je totiž prapotomkem svého mnohem slavnějšího předka Peta Panzanyho.
       Pet Panzany se narodil roku 1149 nebo 1150, nebo 1151 maximálně však 1152 v rodině zchudlého bezzemka Henry Panzaniho. Matrika se bohužel nedochovala a kronikářům ztížilo práci to, že Henry měl spoustu dětí a nepamatoval si, kdy se které narodilo.
       Malý Pet byl velmi družné povahy a trápilo ho, že v těchto nesnadných letech spolu lidé nekomunikují a z celého srdce si přál stát se pošťákem. Jeho touhu považovalo okolí za výstřední a podivnou. Pošta tehdy vlastně neexistovala a nikdo nevěděl co pošťák znamená. Historie moderní pošty se datuje od roku 1290 a první známka byla vydána až roku 1688.
       Jak Pet rostl vystřídal mnoho zaměstnání. Byl pasáčkem koz, pasáčkem vepřů, pasáčkem krav a žebrákem. U svého otce se vyučil kapsářství a několik let se potom živil kopáčskými pracemi v městském vězení. Po propuštění vykonával všelijaké příležitostné práce v podhradích a městech.. Když mu bylo dvacet let vypukly šarvátky mezi rody Dreyů a Ermeyů. Král Prokop nedokázal bojům zabránit a během pěti let se rodová válka změnila na občanskou kde jednotlivá města, šlechta i obchodnické svazy se snažily urvat co se dá. Život v té době nebyl vůbec jednoduchý. Hladový Pet , kterého nikdy neopustila touha stát se pošťákem vycítil příležitost. Ušil si pošťáckou uniformu. samozřejmě jinou, než jsme dnes zvyklí, vypravil se do nejbližšího hradu a nabízel poštovní služby. Zkostnatělí feudálové ho považovali za blázna a vyhnali ho. Prý dostal i holí. Pet se nevzdával a zkoušel to znovu a znovu. Co pokus to výprask. Raději zkusil progresivnější obchodníky a zde se konečně dostavil úspěch a byl angažován jako posel. Po doruční mu ale nebyla vyplacena celá částka s tím, že list byl umazán. Inu obchodníci.
       Tehdy Pet dostal nový nápad. Obrátil se na cech pekařů a nabídl jim své služby. Měl fenomenální krátkodobou paměť. Naučil se tedy zprávu nazpaměť. Od pekařů si nechal jako část honoráře napéct písmenka z nudlového těsta. Cestou pak vždy nejprve sestavil zprávu, znovu si ji několikrát přečetl, aby si ji v paměti osvěžil a pak nudle uvařil a snědl. Když došel k adresátovi sestavil opět zprávu před ním tak aby si ji mohl přednést. Vyfasoval nová nudlová písmena a opět vyrazil s dalším dopisem. Úspěch se konečně dostavil a zanedlouho chodil Pet se zprávami nejen pro pekaře a další obchodníky, ale i pro městské rady, statkáře atd. Byl schopen si takto zapamatovat až čtyřicet běžně dlouhých zpráv najednou a tak měl stále co jíst.
       Nezůstalo však u toho. Pet znechucený vleklými boji, krutostí a nebezpečím začal navštěvovat menší šlechtice a města. Předstíral že nese zprávy od nového krále Ruperta. Tato fingovaná výzva se obracela na utlačované a slabé, aby se sjednotili pod korouhví nového krále. Přinesla naději na ukončení války pro celý Ertar. Stále více mužů přislibovalo věrnost králi a tak když byl Panzany nakonec královskými zajat mohl mu předat velký seznam věrných. Králi se tato myšlenka zalíbila a nejenže Pet nebyl mučen a popraven, ale dokonce byl jmenován královským verbířem. Panzany v každém městě čí tvrzi vycvičil jednoho muže tak aby si byl schopen zapamatovat alespoň jednu zprávu a vybaven nudlovými písmeny přenášel hlášení od jednoho lokálního velitele k druhému. Podařilo se shromáždit takové vojsko, že rozkmotřené rody byly donuceny uzavřít mír a v Ertaru nastalo klidnější a šťastnější období.
       Panzanyho pošta pak fungovala ještě asi sto let, postupně upadala a byla nahrazována poštou klasickou. Národ na svého „Pošťáka Peta“ nezapomněl a na návrší nad jeho rodnou, dnes zaniklou vesnicí byla vztyčena socha. Původní z roku 1280 již neuvidíte. Byla zničena při jednom z ojedinělých zemětřesení. Současná, větší byla odhalena v roce 1562.
       Panzanyho pošta ve své původní podobě nefunguje již staletí, ale dodnes ertové chtějí-li někoho potěšit pošlou mu dopis či blahopřání ve formě Panzanyho dopisu PMS. Nejběžnější je takový způsob, kdy jsou nudlová písmena nalepena zrcadlově na isolepu a ta je překryta barevným papírem. Když se na takový list podíváme z lícu, můžeme si text přečíst. Vznikla dokonce doručovatelská služba, která pracuje tak jako kdysi Pet. Přijde k vám člověk, zazvoní a před vámi složí dopis na vlhkém papíře či látce. Tato Pet Panzany post (tzv. Pípípíčka) není rozhodně levná, ale za to potěšení určitě stojí.