Na písečných pobřežích středního Tarosu se vyskytuje zajímavý tvor. Písečná sépie zvaná karken. Dosahuje délky maximálně deseti centimetrů. Většinou je ale mnohem menší.
        Dokáže se pohybovat téměř stejně rychle v moři i v jemném písku na břehu. Ve vodě plave pomocí reaktivního principu podobně jako jiné sépie. Do dutiny v těle nabere vodu a vystříkne ji prudce dýzou mezi chapadly.
        Na suchu, spíše tedy v písku pod povrchem se pohybuje tak že rozvibruje trup, tvrdým koncem své sépiové kosti rozrušuje písek před sebou, vlnivým pohybem se zavrtává a chapadly rychle zatlačuje materiál za sebe.Zajímavé je, jak vyřešila dýchání. žábry má umístěny uvnitř břišní dutiny a pokud se pohybuje na suchu, nasaje do sebe vodu. Jemnými vibracemi plynové membrány nasává vzduch a ten pak probublává vodou a sytí ji kyslíkem. Požitý plyn pak vydechuje otvorem nezi očima. Navíc v jeho těle žije symbiotická řasa chlora alila, která ja karkenem živena a na oplátku mu pomáhá získávat kyslík.
        Karken se živí jak drobnými rybami, tak červy a brouky. Často číhá zahrabán těsně pod povrchem a ve vhodný okamžik vyráží na kořist.

---