DOPRAVNÍ UMĚNÍ
Barbora Tesnerová-Kocourková



       Vážení ergeologové, milí ertologové,
       rok se s rokem sešel a my se opět setkáváme na již tradičním Erconu, letos nesoucím pořadovou číslovku 23.
       Vloni jsem se tohoto kongresu nemohla zúčastnit, a tak se ke mně donesla ne zcela přesná informace, že se v letošním roce bude téma Erconu točit kolem dopravy a umění, umění dopravit, umění v dopravě atp. I proto se předem omlouvám, nebude-li můj příspěvek tak úplně spadat do vyhlášeného tématu s konkrétním názvem Cesty umění.
       Hned na začátku mého příspěvku bych vás chtěla seznámit s člověkem, který toho pro umění a dopravu na Antagaenu (a nejen tam) udělal nemálo. Jeho jméno je, resp. bylo Šut Gan a jak již bylo předesláno, tento velký muž, šlechtic a mecenáš dopravního umění žil na přelomu 18. a 19. století na Antagaenu, konkrétně pak v Kukné Belbě. Ačkoliv jeho život není tak zcela bez poskvrnky, pro vývoj letecké, přesněji řečeno balónové dopravy toho udělal tolik, že je dodnes považován za jakéhosi zakladatele balónového létání a je zcela po právu oslavován.
       Šut Gan se narodil v bohaté šlechtické rodině a coby jediný potomek svého otce zdědil ve svých šestadvaceti celé (nemalé) rodinné jmění. Nikdy se neoženil, odmalička dával před ženami přednost výzkumu možnostem v letecké dopravě. Balónové létání však nikdy nebyla levná záležitost, a tak musel Šut Gan svůj majetek také zhodnocovat a rozšiřovat, aby měl stále dostatek finančních prostředků na různé pokusy a vylepšení balónů, se kterými podnikal často a s chutí i několikatýdenní výlety po okolí. Založil proto 1. kuknabelbskou záložnu, rozumějte něco jako dnešní banku, tedy až na skutečnost, že v dnešní době by aktivity této společnosti byly nejspíše posouzeny jako nezákonná lichva. Úroková sazba záložny se totiž pohybovala v rozmezí 30 - 60 % z půjčené částky (u nižších půjček výše, u vyšších níže). Přesto však záložna prosperovala a Šut Gan tak měl dostatek finančních prostředků pro své průzkumy.
       V roce 1800 pak založil kuknabelbskou Galerii umění, z které později vzniklo Muzeum of Kukná Belba on Antagaenos. Do té poskytl takřka všechny své veskrze zajímavé a jedinečné materiály o výzkumu balónového létání, různé náčrtky, modely, stroje a přístroje i první návrhy na sestavení vzducholodě a také první mapy Antagaenu, které při svých výpravách vytvořil. Bezmála všechny tyto exponáty jsou v muzeu vystaveny dodnes, je jim věnováno celé jedno patro budovy.
       Sestavení vzducholodě se Šut Gan však už nikdy nedočkal. 13. redmanse 1806 se totiž zcela sám vydal na oblet Kukna Belby, chtěl se pokusit obletět ji v co nejvyšším možném bodě. Do té doby však nebylo známo, jak vysoká hora je, a tak byl Šut Gan jistě nemile zaskočen a překvapen, když zjistil, že Kukna Belba měří skoro čtyřikrát tolik, kolik si do té doby všichni mysleli. Při pokusu o její oblet havaroval a jeho tělo i trosky balónu našel záchranný tým až necelých 14 dní po jeho vzletu. Traduje se, že balón shořel vlivem statické elektřiny ve vysokohorském ovzduší, nedá se však vyloučit ani varianta, že Šut Gan cestou zmrzl a udusil se. Přecijen takřka 30 km nadmořské výšky je 30 km nadmořské výšky, že.
       Ještě před touto výpravou dal Šut Gan podnět k založení Kuknabelbské balónové asociace (zal. 1805), která funguje dodnes. Té také připadl takřka veškerý jeho majetek po jeho smrti, což spolu se zápisky a výzkumy významně pomohlo dalšímu rozvoji balónové dopravy.
       Na počest Šut Gana se od r. 1896 koná každým rokem v Kukné Belbě balóniáda, na které se pořádají dvě hlavní soutěže - o nejrychlejší oblet hory (bez ohledu na to, v jaké výšce to bude) a o nejzajímavější/nejneobvyklejší balón. A ten konečně něco i pro ertology - pro příští rok se v rámci 165. výročí založení Ertarské balónové společnosti (zal. 1843) uvažuje o stavbě balónu s profilem ertarské hvězdy v národních barvách. Bohužel první prototyp při pokusu o vzlet shořel, k dispozici jsou pouze neodborné náčrtky.
       Jako zajímavost na závěr ještě dodávám, že v letošním roce zvítězil v soutěži o nejoriginálnější balón výtvor z České republiky, konkrétně balón ve tvaru švýcarské katedrály Sant Gallen (viz fotografická příloha).