---

       Na posledních dvou Erconech jsem se v přednáškách o věcech, spojených s ertarským filmem, zabýval fenomény, které se poprvé objevily až hodně dlouho po vzniku kinematografie - a z tohoto úhlu pohledu se na ně můžeme dívat jako na novinky (hovořím o trajlerech a bonusech). Letos bych se chtěl zaměřit na zcela jiný fenomén.
       Existuje prakticky od samého začátku filmového věku. Vždyť hned sedmý, osmý, devátý a desátý film (počítáno na časové ose od data natočení filmu prvního) jsou přesně tím, o čem bych chtěl dnes hovořit. Předem předesílám, že hovořit poměrně obsáhle. Tak si udělejte pohodlí a připravte se na příval odborných filmových termínů, názvů, dat a letopočtů. Pevně věřím, že závěrečný test, kterým bych si chtěl ověřit, zda jste poslouchali pozorně a zda jste si dělali podrobné poznámky, bude pro vás všechny hračkou.
       V pořadí sedmým filmem ertarské kinematografie je Betl in Ghoust Wůd (režie Brian Stuck = Brájen Stak). Jedná se o sedmiminutové němé ztvárnění středověké bitvy o bezvýznamný brod na bezvýznamném potoce během bezvýznamné války mezi bezvýznamnými šlechtickými rody s bezvýznamným výsledkem pro historii. Navzdory bezvýznamnosti zachycené bitvy byl film, plný osobních soubojů rytířů i pěšáků, ve své době velmi populární. Jako kdyby to režisér tušil, zachoval se na tak ranou kinematografickou dobu nesmírně vychytrale a lišácky – byť v tom byl i kousek profesionální nedovednosti, protože se Stuck svým jednáním i jistil proti očekávaným potížím při zpracování filmového materiálu. Stuck totiž hned následující den po natočení Betl in Ghoust Wůd (byl to šestek) nahnal všechny komparsisty (nebylo totiž hlavních ani vedlejších rolí) a nechal děj bitvy natočit ještě jednou; a vůbec mu nevadilo, že vyhrála jiná bojující strana než včera. Vznikl tak první filmový rimejk v dějinách Ertaru. Pro distribuci dostal název Betl Insájd Ghoust Wůd. Nadšení komparzisté poté ukecali Stucka, aby s nimi hned další den naběhl znovu na plac. Sehráli mu před kamerou úplně jinou bitvu, přičemž sami sobě přešili přes noc kostýmy do stylu nájezdníků z Wan-Hu. Světlo světa spatřilo historicky první pokračování, tj. sekvel – pod názvem Seknd Betl in Ghoust Wůd (a vůbec nevadí, že vlastně dodnes nevíme, který ze dvou prvních filmů se pokračování dočkal). Jenže ani to nebyl úplný konec natáčení Briana Stucka v nehlubokých lesích poblíž hlavního města. Když totiž Stuck svůj štáb posílal domů, přitočili se k němu tři muži a jedna žena z mnohahlavého komparsu a navrhli mu natočit milostné drama čtyř lidí, odehrávající se dva dny před bitvou. Stuck souhlasil a umožnil tím vznik prvního prikvelu a sajdkvelu v jednom filmu. V Encyklopediích můžete tento filmeček najít pod nikterak originálním názvem Dej Bifór d´ Betl in Ghoust Wůd.
       Pravděpodobně už jste pochopili, o čem bude letos řeč. Ano, je to tak. Budeme se zabývat terminologií, s níž si pomáháme při popisu propojení nějakých těch filmových projektů. Nejprve se zaměřme na termíny nám Čechům důvěrně známé; používají se ve stejném významu i v Ertaru. Pak přejdeme k termínům pro nás novým, čistě ertarským. Přičemž transkripci těch prvních zachováme česko-anglickou, u těch druhých naopak zachováme přepis ertarský.
       Remake (anglicky i česky se vyslovuje [ri?m?jk], česky znamená předělání, přepracování, předělávka) je nové zpracování staršího uměleckého nebo jiného díla, nejčastěji filmu, hudební skladby nebo počítačové hry. Může být pro něj charakteristické, že nemusí vycházet z původní (často literární) předlohy, ale napodobuje předchozí zpracování. Za ukázkový případ uveďme typický pozemský remake: Sedm samurajů (Japonsko 1954) předělaných na mnohem koukatelnějších Sedm statečných (USA 1960). Prequel (['pri?kw?l]) je označení pro umělecké dílo, jehož děj předchází ději dříve uveřejněného díla. Dějově tak nenavazuje, ale objasňuje či dovysvětluje předcházející „epizodu“. Jde o anglický neologismus složený z předpony pre- (před-) a části slova sequel (pokračování). Příkladem může být filmová série Star Wars (Hvězdné války), jejíž epizody IV, V a VI vznikly v letech 1977–1983, zatímco chronologicky první tři filmy byly natočeny až následně mezi lety 1999 a 2005. A pomineme-li spoustu dalších čítankových příkladů, nesmíme zapomenout na The Thing (Věc, 1981) a The Thing (Věc, 2011).
       Sequel je takové umělecké dílo, které pokračuje v jiném uměleckém díle nastoleném příběhu. Sequel nás zavádí do stejného prostředí, zpravidla zachovává časovou posloupnost a používá stejné hlavní postavy. Za příklad jsem vybral Alien – Aliens – Alien3 – Alien Ressurection. Lehce specifickým sequelem je midquel. Jedná se o dílo, které se odehrává někde uprostřed předchozího filmu. Za příklad může sloužit všem ertologům (a nejen jim) určitě dobře známý film Bambi 2, který se odehrává těsně po smrti matky malého kolouška ve filmu Bambi, ale ještě před dalšími událostmi, které mladý jelen ve filmu Bambi prožije jako už skoro dospělý. Dalším specifickým útvarem už výše zmíněných fenoménů, jakousi jejich směskou, je reboot. Jedná se vlastně o remake, ale ne v pravém slova smyslu. Abyste pochopili rozdíl mezi remakem resp. sequelem a rebootem, uvedu film Star Trek z roku 2009. Viděli jsme v něm naše staré známé z jiných již existujících filmů či televizních seriálů, ovšem události s nimi se vyvinuly tak specificky, že jejich soukromý vesmír se dále může rozvíjet nezávisle na tom, co dříve prožili a s čím by vlastně tvůrci dalších „pokračování“ měli počítat a pracovat. Spin-off neboli sidequel je umělecké dílo, které pro svůj vznik používá nějaký aspekt, zpravidla jednající postavu, a zaměřuje se ve větších detailech jen na něj. Například televizní seriál Highlander: The Raven je spin-offem TV seriálu Highlander (19929-1998) zaměřující se na partnerku hlavního hrdiny z tohoto seriálu Amandu. A navíc, tento TV seriál Highlander sám byl spin-offem filmu Highlander (1986) byť zpracovával postavu, která se v originálním filmu z roku 1986 vůbec nevyskytla.
       A nyní se tedy pusťme do čistě ertarských specifik. Bude se ve velmi drtivé většině jednat o odnože již vysvětlených pojmů, či – chcete-li – o podmnožiny množin uvedených. Konkrétní příklady budu uvádět pouze v těch případech, kdy si budu myslet, že byste mohli uvedené filmy znát; jinak bych zbytečně zdržoval (drsně řečeno, házel bych perly sviním, což, prosím, berte jako opravdu, ale opravdu jako literární básnický obrat). V písemné verzi svého příspěvku budu uvádět obě jazykové verze uváděných filmových pojmů: ertarskou i tu poangličtělou.
       Bůkvel (booquel) či komkvel (comquel) je přímým filmovým pokračováním knihy nebo komiksu.
       Sem krásně zapadá urkvel (urquel). Takto označujeme film, který předchází ději nějaké knihy či komiksu, prostě ději literárního díla. Zároveň ovšem musí platit, že takto označovaný film není sekvelem ani prekvelem žádného jiného filmu.
       Horkvel (horrquel) či srikvel (thriquel) je horrorové nebo thrillerové pokračování komedie.
       Naopak, parkvel (parquel) je zpravidla parodické pokračování filmu, v němž se humor vůbec nevyskytoval (nebo jestli, pak pouze hodně, hodně sporadicky).
       Erkvel (erquel) je, jak vám název možná sám napoví, pokračování, natočené v Ertaru a navazující na původní námět filmu z planety Země. Tady se odvážím uvést snímek Bek tu d´ Fár Fjučr (Návrat do daleké budoucnosti), jenž se pokusil po dvaceti letech oživit hrdinu jménem Marty McFly z veleúspěšné trilogie Návrat do budoucnosti. Bohužel, jedná se o šílenou vykrádačku původního námětu, takže film stojí akorát tak za citaci v tomto odstavci.
       Depkvel (depquel) je vlastně prachobyčejný sekvel, ovšem přesto má svou zvláštnost. Je-li nějaký film označený za depkvel, pak na něj do kina běžte jen v tom případě, pokud jste viděli předchozí díly. A musím dodat „všechny předchozí díly“, protože depkvely jsou bez výjimky scénáristicky postavené tak, že šikovně využívají existující a v předchozích dílech hojně využívané vlastnosti a zážitky hlavních postav tak, že bez jejich znalosti jste v ději depkvelu beznadějně ztraceni.
       Úzce specializovaným depkvelem je dabldepkvel (doubledepquel). Jedná se o depkvel, který ve svém ději kromě detailů z předchozích dílů využívá i podrobnosti z existujících sájdkvelů k předchozím dílům.
       Parakvelem (paraquelem) bychom mohli nazvat (ovšem s poměrně velkou dávkou nepřesnosti) remake dalšího dílu k filmům předchozím. Aby bylo naprosto jansé, o čem to tady hovořím, použiji matematickou symboliku. Předpokládejme, že existuje film v nějaké sérii s pořadovým číslem N a že byl natočen sekvel N+1. Když o nějakých třeba pět let později vznikne další sequel N+1, přímo na díl N také navazující, ovšem popisující úplně jiné události než první díl s označením N+1, pak se jedná o paralelní sekvel, čili parakvel. I tady uvedu příklad; hlavně proto, že jeho citaci zakončím dalším odborným termínem. Třetí díl série Manstrs (Monsters) z roku 2008, který každý z vás zná pod názvem Manstrs from d´ Dýp, pokračoval v roce 2010 filmem Manstrs from dý Ér od stejného režiséra. A v roce 2012 měl premiéru film Manstrs from d´ Spejs (stále stejný režisér, který hlavní hrdiny původní trojky poslal na jinou planetu). A, světe, div se, o rok později stále ten samý režisérský „šílenec“ podle vlastního scénáře natočil chronologicky pátý díl, pro nějž využil a nádherně logicky propojil události z obou čtyřek. Film s takovouto historií nazýváme merdžkvelem (mergequelem). Nutno zdůraznit, že se jedná o první merdžkvel v ertarské kinematografii a navzdory existenci mnoha parakvelů asi na hodně dlouhou dobu poslední.
       Naprosto specifickým –kvelem je ssskvel (sssquel). Jedná se totiž o sekvel filmu, v němž podstatnou roli hrají hadi. Podobně řídkým jevem z hlediska četnosti svého výskytu je sájlkvel (silquel), němé to pokračování zvukového filmu. Při přechodu od němého filmu ke zvukovému nevznikl žádný sáundkvel (soundquel), opak to sájlkvelu. Může se to ale stát klidně v moderní době, pokud se např. nějaký sájlkvel dočká zvukového pokračování. Anebo prostě někdo natočí pokračování skutečného němého filmu.
       Termín rejnkvel (reinquel) by ve vás mohl vyvolat dojem, že takto označené pokračování bylo celé natočené v dešti či že se jedná o sérii filmů z prostředí, sužovaného monzunovými lijáky. Kdybyste ho ovšem viděli napsaný v anglickém přepisu (reinquel), pak pokud umíte německy, dostali byste se v češtině k samé jeho podstatě. Kdovíproč wan-huským nářečím, podobným germánštině, ovlivněný filmový termín rejnkvel označuje to nejčistší pokračování, jaké si umíte představit. Musí začínat absolutně přesně v tom samém okamžiku, v němž skončil film, na který navazuje; ty nejryzejší rejnkvely dokonce na svém začátku zopakují celou poslední scénu předchozího dílu, velmi často znovu natočenou. Zbývá ještě přidat čejnkvel (chainquel), který sice oficiálně jako termín existuje, ale ještě nenašel praktického použití. Jde o označení pro řetězené prekvely, přesněji (čili polopaticky) řečeno pro prekvely k prekvelu, prekvely k prekvelu prekvelu, prekvely k prekvelu k prekvelu prekvelu atd. Sami vidíte, že v Ertaru se teoretici filmové vědy možná hodně nudí, když mají čas na vymýšlení těchto variant a na hledání něčeho, co někde možná pravděpodobně ani není. Vznikají tak nové
       verze jinak už výstižných variant. Dost si tímto páni teoretici zkomplikovali život, protože tohle novátorské hnutí jejich myslí bude mít, podle mne zcela určitě, za následek ještě větší boom podobných filmových termínů, protože se budou muset hledat nové názvy pro možné kombinace. Jak se třeba bude jmenovat čejnkvel k prekvelu ssskvelu, jenž je zároveň parkvelem?
       Musím před závěrečnou apelací na vás, posluchače, dodat, že fanoušci ertarské kinematografie zdatně filmovým teoretikům zdatně šlapou na paty. V posledních třech letech totiž začali sami vymýšlet nejrůznější specifické –kvely. Takže se můžete setkat na ertarských asociálních sítích s těmito termíny:
       - idikvel (idiquel) – idiotské pokračování čehokoliv
       - anikvel (aniquel) – animované pokračování čehokoliv, ale také pokračování, v němž jsou hlavní role svěřeny zvířatům
       - redukvel (reduquel) – úplně zbytečné pokračování, protože už předchozí film, na který redukvel navazuje, nestál absolutně za nic
       - drýmkvel (dreamquel) – fanoušky vysněné pokračování, které by si moc přáli, avšak k jejich smůle a smutku ještě natočeno nebylo
       - longkvel (longquel) – přenosné označení, které náleží tomu filmu, jenž byl jako sekvel natočen k původnímu snímku po rekordně dlouhém intervalu; v současné době je za longkvel označován Kryjejtr 3 z roku 2009, protože druhý díl zatím čtyřdílné série vznikl už v roce 1971. Rekordní interval je tedy 38 let. Mimochodem, byl už také udělen titul šortkvel (shortquel), jenže ten už má doživotního nositele. Pokud jste pozornými posluchači, již sami víte, že šortkvelem navždy zůstane Seknd Betl in Ghoust Wůd. Rekordním intervalem je neuvěřitelný 1 (jeden!) den!
       A teď ten apel: setkali jste se i vy s nějakým tím –kvelem, jehož odborný termín jsem neuvedl? Vytvořili jste si nějaký vlastní fanouškovský –kvel? Sem s nimi!
       A nyní slíbený závěrečný test. Nechcete? Tak ne! Chcete ho? No, já žádný nemám připravený. To jen kdybyste ho nechtěli, tak bych vypadal jako dobrák ?!
       srpen 2014, Finnskogen, Norsko