Standa Čermák
Vážení ertologé a v neposlední řadě také vážení čtenáři,
nedávno jsem na jednom neformálním setkání zaslechla výtku, že Světelné roky se už nevěnují Ertaru. Pchá, řekla jsem si v duchu v té chvíli, to není pravda, píšeme o něm přece skoro v každém čísle, což mohu klidně dokázat. Ten samý den večer, otevřela jsem si obsahový rejstřík, který Standa Čermák jako náš redakční ajťák poctivě udržuje, vyfiltrovala jsem si hesla „Ertar“ a „Ertarský film“ – a čelist mi spadla až do suterénu (podotýkám, nacházela jsem se v tom okamžiku ve třetím patře!). Poslední speciální číslo, věnované Ertaru, totiž vyšlo naposledy v roce 1993 (tedy před jedenadvaceti léty!!) - a od té doby nic. A když říkám nic, tak tím mám na mysli nic; nevyšel třeba ani jen malý článek, ani kraťounká recenze, ani bezvýznamná přednáška, ani bezobsahová noticka. Došla jsem si pro čelist a již cestou dolů jsem věděla, že se něco musí stát. Že se musí stát něco navzdory tomu, že v roce 2014 máme celkem dvanáct regulérních čísel. Nápad mě přepadl ještě dříve, než jsem se pro čelist sehnula, a cestou zpátkydo třetího patra k počítači, čelist si nasazujíc, už jsem měla řešení. Jednoduché řešení!
Vždyť přece kolem mě žije spousta ertologů, kteří si určitě budou pokládat za čest, když budou moci publikovat výsledky svých výzkumů v tak renomovaném magazínu, jakým SR zcela jistě jsou (trochu domýšlivosti přece neškodí, ne?!). Stačilo pár mailů, pár telefonátů, několik osobních setkání a ostatně spousta upomínek (co jste čekali? dodržování termínů vědci? vy jste ale bláhoví!). A pomalu se začalo rodit speciální číslo, které vychází při příležitosti 30. Erconu jako sborník konferenčních materiálů. A sborník si troufnu odvážně nazvat almanachem.
Musím zcela upřímně zdůraznit, že to, o čem zde už dva odstavce obšírně hovořím, jsou řeči jen a pouze o tzv. p-verzi Světelných roků. Ne snad, že by se Ercon objevoval v tzv. e-verzi, to ne, ovšem nesmíme zapomenout na to, že konferenční materiály společně se základními i detailními informacemi z minulých Erconů jsou k dispozici na webu ertar.info a na počítačových médiích neúnavně připravovaných objevitelem Ertaru, Borkem Čápem. Ale zpátky k tomuto almanachu. Chtěla bych tímto poděkovat všem, kdož se na shromáždění příspěvků, článků, recenzí a přednášek pro něj podíleli. Největší dík pak patří osvědčené trojici Švachouček – Widtman – Čermák. Nemá smysl vypočítávat jejich zásluhy po každé jedné; za všechny tedy uvedu jednu jedinou – ilustraci na titulní stránce speciálního erconského almanachu, která pochází z nezaměnitelně rozpoznatelné tvůrčí dílny Vláďovy. A protože Vláďa dodal dvě nádherné ilustrace (už je znáte z jednoho bodu programu 30. Erconu), mohla jsem si opět dovolit přepych vložené obálky, tentokrát jako úvod přednášky o jednom uměleckém historickém unikátu.
Ale, milánkové, všimli jste si, že jsem použila slovní spojení „největší dík“? Protože já teď musím (a chci a chci a chci!!!) velký dík i všem dalším ertologům, kteří přišli se svou kůží na trh a poskytli redakci své kongresové příspěvky v dostatečném předstihu, aby mohly být do almanachu zařazeny. Jejich jména samozřejmě naleznete na poslední stránce v rubrice Obsah.
A dovolte mi oznámit i vznik nové rubriky SR, kterou je Poznámkový blok.
Nashle za rok s dalším almanachem na dalším Erconu!
(doufám, že vaše) Redakce
 |