POHRORY
Petr SÚKENÍK

Tento příspěvek se bude týkat velmi neobvyklého, řekl bych až raritního tématu, a to filmové tvorby v Ertaru. Jak jistě sami cítíte, tématu badateli neprávem opomíjeného. No řekněte, kdy jste naposledy slyšeli o nějakém ertarském filmu, projektu, způsobu projekce a podobně. V tomto krátkém vstupu se zaměřím na jedno z odnoží Ertarské kinematografie. Na takzvané „pohrory“. Je to směr, který spojuje žánr pohádek a hororů. Konec konců, i kdejaká pohádka je vlastně zakuklený horor. Pohrory na to jdou ale skutečně od lesa a mnohdy známé postavy vystupují velmi nečekaným způsobem. Leccos napoví již názvy filmů. Může se jednat o kreslenou i hranou produkci.

Namátkou jmenujme například díla jako:“ Křemílek of horor“, nebo „Horibl Ferda“ seriál o zákeřném mravenci s červeným bíle puntíkovaným šátkem kolem krku, který vystupuje jednou jako bezohledný exekutor, jindy jako nájemný vrah, který má ve své kanceláři pověšeno heslo „práce všeho druhu“. „Horibl Ferda“ běží v ertštině a některé díly jsou dabovány do eritreištiny. Jsou však točena i díla přímo v eritreištině. Určitou proslulost si již vydobyl seriál „Maxiděs Fík“

Samozřejmě kreslené filmy či seriály se samy k podobnému zpracování nabízejí, ale v tomto žánru vznikla i řada hraných filmů. Pamětníci si možná ještě vzpomenou, jak před lety byly filmy nevhodné pro děti označovány hvězdičkou. V ertaru je podobná praxe a prakticky všechny pohrory jsou mládeži nepřístupné. Až do plnoletosti tedy „Horibl Ferdu neuvidíte“. Mnohé snímky jsou však označeny dvěma hvězdičkami na znamení, že jsou nejen nepřístupné pro děti, ale nevhodné i pro dospělé. Na tato představení můžete po dovršení plnoletosti samozřejmě jít, ale na vlastní zodpovědnost. Případné léky na srdce, antidepresiva a podobně, pokud je užíváte, jste povinni si vzít sebou. Některá kina vyžadují výpis z lékařské dokumentace. Rozhodně doporučuji vzít léky například u pohroru „Zpopelka sedmi trpaslíků“.

Existují i filmy se třemi hvezdičkami, které nejsou přístupné žádnému divákovi a se čtyřmi hvezdičkami, které nejsou přístupné ani promítačovi. Promítání je samozřejmě dovoleno. To je právo tvůrců i distributora. Jen u toho prostě nikdo nesmí být.

Možná se ptáte, proč se takové filmy vlastně točí.

To bych taky rád věděl

Nemyslete si však, že když uvidíte nepřístupný titul odkazující se na pohádku, že se jedná vždy o pohror. Například film „Jak krtek o kalhotky přišel“ (byl natočen ještě před dnes moderním vyholováním), patří do zcela jiného žánru.