EXERCON 2017

Originální výzkumná zpráva pro ertologický kongres 2017

Nepochybuji o tom, že si všichni ertologové, kteří mě v roce 2014 na Erconu pozorně poslouchali, a i ti, kteří tam nebyli nebo pozorně neposlouchali a pak studovali konferenční materiály, velmi dobře pamatují mou přednášku na téma názvosloví pro specifickou filmovou oblast, zvanou sekvelování.

V průběhu zhruba 15-20 minut jsem shrnul nejzásadnější názvy nejrůznějších pokračování filmů, jaké se v Ertaru používají. Seznámili jste se tehdy se spoustou tzv. kvelů, za všechny budu jmenovat třeba sekvel, horkvel, depkvel a parakvel. Chvíli jsem přemýšlel, jestli bych neměl celý text odpřednášet znovu, ale pak jsem couvnul, protože vážně pevně věřím slovům, kterými jsem začal dnešní přednášku. Ovšem tehdy před třemi lety zaznělo v závěru mého příspěvku pár odstavců, které přece jen slovo od slova zopakuji, protože mají přímou souvislost s mým dnešním odborným plkáním. Tehdy to byl vlastně takový prekvel k dnešku.

Takže cituji:
„Sami vidíte, že v Ertaru se teoretici filmové vědy možná hodně nudí, když mají čas na vymýšlení těchto variant a na hledání něčeho, co někde pravděpodobně ani není. Vznikají tak nové verze jinak už výstižných variant. Dost si tímto páni teoretici zkomplikovali život, protože tohle novátorské hnutí jejich myslí bude mít, podle mne zcela určitě, za následek ještě větší boom podobných filmových termínů, protože se budou muset hledat nové názvy pro možné kombinace. Jak se třeba bude jmenovat čejnkvel k prekvelu ssskvelu, jenž je zároveň parkvelem?

Musím před závěrečnou apelací na vás, posluchače, dodat, že fanoušci ertarské kinematografie zdatně filmovým teoretikům šlapou na paty. V posledních třech letech totiž začali sami vymýšlet nejrůznější specifické –kvely. Takže se můžete setkat na asociálních ertarských sítích s těmito termíny:
- idikvel (idiquel) – idiotské pokračování čehokoliv
- anikvel (aniquel) – animované pokračování čehokoliv, ale také pokračování, v němž jsou hlavní role svěřeny zvířatům
- redukvel (reduquel) – úplně zbytečné pokračování, protože už předchozí film, na který redukvel navazuje, nestál absolutně za nic
- drýmkvel (dreamquel) – fanoušky vysněné pokračování, které by si moc přáli, avšak k jejich smůle a smutku ještě natočeno nebylo
- longkvel (longquel) – přenosné označení, které náleží tomu filmu, jenž byl jako sekvel natočen k původnímu snímku po rekordně dlouhém intervalu; v současné době je za longkvel označován Kryjejtr 3 z roku 2009, protože druhý díl zatím čtyřdílné série vznikl už v roce 1971. Rekordní interval je tedy 38 let. Mimochodem, byl už také udělen titul šortkvel (shortquel), jenže ten už má doživotního nositele. Pokud jste pozornými posluchači, již sami víte, že šortkvelem navždy zůstane Seknd Betl in Ghoust Wůd. Rekordním interval je neuvěřitelný 1 den!“

Tolik citace již jednou odpřednášeného.

Než začnu s eskalací odborných termínů mého aplikovaného filmového výzkumu, zavedu vás do dobře osvětleného jazykového koutku, kde budete moci zříti nuance jazyka Ertů, týkající se zkoumaného tématu.

Už můžeme za zcela legitimní považovat sloveso tu kvel. Jednoslovný překladový ekvivalent v češtině zatím nemáme a s největší pravděpodobností mít nebudeme. Proto bude nejjednodušší rovnou tady na ertologickém kongresu tak nějak vědecky uzákonit, že překlad tohoto slovesa, vyjadřujícího touhu lidských bytostí vytvářet názvy pro specifická pokračování filmových děl, nebudeme násilně hledat a shodneme se na převzetí slovesa z ertštiny do češtiny téměř beze změny. Budiž, od této chvíle můžeme kvelit, kvelovat, kveltovat či kveltit a bude to to samé, jako když „Ert kvels“.

Tím pádem můžeme českou slovesnost obohatit o spoustu nových ertských rčení, přísloví, úsloví a slovních spojení. Tak například: Zakveluje-li si Julie nebo nezakveluje-li si Julie? A nezakveluje-li si Julie, zakveluji si sám.

Bez kvelů do kina nelez. A rovnou za tím Bez kvelů nejsou koláče, protože právě pokračování úspěšných snímků v Ertaru přinášejí producentům nejvyšší tržby. Což můžeme klidně parafrázovat do podoby Komu se nekvelí, tomu se nezelení.

Když jsi nekveloval dnes a nekveloval jsi ani včera, nezapomeň kvelit alespoň zítra!

Čím víc kvelů, tím více Ghostwood.

Populární je soudobá čistě ertská pranostika, pro Čechy poměrně nelogická Dej kvel během šestka, vykvete ti švestka!, stejně jako její mladší sestra Komu se zjara nekveluje, ten se z deště neraduje!

A na závěr přehledu tak trochu lidové tvořivosti jedno z nejlepších rčení: Všeliké to kveltování toliko pro hovada dobré jest.

V současné době v Ertaru vznikají dva druhy kvelů.

Za prvé, jsou to ty, které si vynutí zrod tím, že filmaři natočí film, jenž má k nějakému dřívějšímu projektu takový vztah, jenž ještě nebyl nijak popsán. Těmto kvelům se dnes nechci nijak mohutně věnovat (to jsem dělal právě před již zmíněnými třemi roky). Ale abyste měli představu, o čem to vlastně v této fázi mé přednášky mluvím, pak vám předestřu jeden naprosto klasický příklad, byť napasovaný na pozemské filmové dění.
vZa další kvel vděčíme Starknestovi, který dodržuje správná pravidla čtenáře a přispěvatele do Světelných roků. Jinými slovy, dává velký pozor při sledování filmů, aby mu neuniklo něco podstatného. Inu, všiml si při vstřebávání děje snímku Sněhurka a lovec 2 (The Huntsman: Winter´s War, USA, 2016, režie Cedric Nicolas-Troyan), že má tento druhý díl kromě toho, že je pokračováním Sněhurky a lovce (Snow White and the Huntsman, USA, 2012, Rupert Sanders), i jiný vztah k prvnímu dílu. Jeho první (zjednodušeně řečeno) polovina se odehrává před prvním dílem, druhá pak po pár letech po něm. Dějově je tedy první díl vložen doprostřed dílů druhého.

My známe midkvel (midquel). To je případ, kdy se druhý díl odehrává uprostřed prvního. Starknestův objev je úplným opakem, proto je nutné ho nově pojmenovat. Při tvorbě nového druhu –kvelu vyjdeme z laického popisu nastalé skutečnosti: druhý díl obaluje díl první, proto je to kejskvel (casequel); v severozápadním výběžku Ertaru by to pak byl slívkvel (sleevequel).

Zpět k meritu přednášky.
vDruhým typem kvelů jsou ty, které nemají žádné faktické opodstatnění, jsou právě pouze výtvorem činnosti, jejíž název je odvozen z výše diskutovaného slovesa – jde o kvelování, kveltování a kveltění. Zaměřili se na něj především mladí lidé. Vyjadřují tak zájem o filmovou kulturu, dávají tvůrcům najevo i jinak, nejen třeba přes vysoké návštěvy v kinech, že se jim nějaký film líbil či naopak. Ale nejenom to, krátí si takto i čas a ještě si k tomu prohlubují znalosti ertšiny. Tím, že výsledky kvelování zveřejňují především přes asociální ertbůk, pak inspirují a vzdělávají další své vrstevníky, popřípadě i rodiče či prarodiče. To, že ale kvelují i dospělí a dokonce i senioři, je důkazem vysoké úrovně ertské kulturní pospolitosti. Jak dlouho bude kveltění zažívat boom, netuším. Zatím se však nezdá, že by nějak uvadalo … Počet kvelů vzrůstá geometrickou řadou, pro danou charakteristiku vznikají až i desítky synonym. Prostě zábava, která má šmrnc a úroveň.

Tak si pojďme zakveltovat po česku. Třeba vás i tento pohled do nezkreslené reality Ertaru chytne u srdce.

Velmi zábavnou kategorií kveltění může být propojení filmového a televizního světa.
vPředstavte si televizní seriál, jehož každý díl je vložen mezi dva filmy tematicky jednoznačně propojené série. Budu polopatický, mezi první a druhý díl filmové série je vložen první díl TV seriálu, mezi druhý a třetí film pak seriálová epizoda číslo dvě atd. Vím, je to dost těžká představa; při dnešní praxi, kdy mají televizní seriály velmi početné série, co se epizod týká, počítejme s nejméně 16, přičemž nejoptimálnější variantou je pak 22 až 24 dílů. Pokud bychom tedy chtěli natočit takto rozsáhlý televizní seriál, této mohutnosti na Zemi odpovídá pouze filmografie agenta Jamese Bonda; v Ertaru jsme zatím nejvíce na čísle 14 - mám na mysli hlavním představitelem Hejvordem Šlachtou proslavený thrillerový filmový řetězec s výraznými prvky science-fiction Ívlmen. Čtrnáctidílný seriál, vložený mezi jednotlivé díly Ívlmena, by se tedy nazýval evakvel (odvozeno od every adr kvel neboli počeštěně ob kvel).

vPro další plod kvěltění nechoďme daleko. Prohoďme filmový a televizní seriál a vytvořme variantu, jež je ještě mnohem méně pravděpodobnější než evakvel. Bude to filmová série, jejíž jednotlivé a po sobě jdoucí díly jsou vloženy pěkně jeden po druhém mezi epizody již natočeného TV seriálu. Hovoříme tady o rendokvelu, česky bychom to mohli popsat jako „na přeskáčku“. Myslíte si, že na toto subtéma „film versus televize“ již nejde kveltit více? Pak se mýlíte! Prakticky vždy existuje ještě nějaká další varianta něčeho, pro co jste právě vynalezli vlastní název. Když je porušena časově sousledná kontinuita vkládání jednotlivých filmů mezi po sobě jdoucí díly seriálu, tzn. že třeba třetí díl televizního seriálu pasuje až za šestý díl filmové série, pak se právě narodil evaforčnkvel (evafortunequel); a kdybyste si chtěli zakveltit vážně až do bezvědomí, pak byste mohli postupně pojmenovat všechny varianty, které mohou vzniknout kombinováním možností, kdy který televizní díl je zařazen za který díl filmový. A pokud znovu prohodíme televizi za film a prohlásíme, že první bylo televizní dílo, potom tady máme rendoforčnkvel (randofortunequel) pro případ, kdy jde o prohození jednoho jediného filmu na jakékoliv jiné místo, než mu přisuzuje rendokvel. Kdo mě sleduje pozorně – a já nepochybuji, že to jste všichni zde shromáždění, pak jste si jistě všimli, že při kveltění je dovoleno opravdu hodně mnoho, mohlo by se až zdát, že neexistují žádná pravidla.

Ale to jste na omylu!

Jedno pravidlo, byť nepsané, protože ani samotné kveltění nemá žádný psaný kodex či zákon, zásadně platí: název, který ten, kdo kveltí, vymyslí, musí alespoň částečně či ne příliš vzdáleně používat jazykově vhodná, tzn. propojení popisující, slova. Znovu budu polopatický, tak např. proto se jmenuje filmové pokračování děje nějaké knihy, resp. komiksu bůkvel resp. komkvel apod.

Televizní seriál, který jeho tvůrci celý vloží mezi dva na sebe navazující filmy a který vyplňuje mezeru mezi ději těchto dvou filmů, není nic výjimečného. Pro tento případ se také už docela vžil název filinkvel (fillinquel). Jenže co když se televizní seriál umístí mezi dva filmy, které spolu původně vůbec nesouvisely a až po propojení nově vzniklým seriálem se ukáže jejich když ne jednoznačná tak alespoň dobře viditelná návaznost? Pak tu máme linkkvel (linkquel). Pokud je takto zřetězeno několik filmů, původně nevykazujících jakoukoliv souvislost, pak se podle jejich počtu použije příslušný název pro vložené seriály. Linkkvel byl pro dva, dabllinkkvel (doublelinkquel) použijeme pro tři, trypllinkkvel (tripplelinkquel) pro čtyři a tak dále, a tak dále … Mějme však stále na paměti, že ať už máme filmů jakékoliv množství, vždy mezi ně musíme vkládat celé televizní seriály! Než přistoupím k dalším ukázkám dovednosti, zvané kveltění, ukážu vám cestu, kterou byste se mohli dát vy doma za dlouhých nudných zimních večerů. Zkuste vymyslet vlastní kveltovací názvosloví pro případ, kdy je pro oktalinkkvel natočen rendofočnkvel … a pak můžete pokračovat tím, že předponu „okta“ budete postupně nahrazovat předponami snižujícími nebo naopak zvyšujícími počet televizními seriály propojených filmů …

Já budu tady společně s vámi pokračovat malounko jinou … co to plácám, vlastně stejnou cestou. Zakveltím si tak důkladně, že vůbec nikam neuhnu ze směru, kterým jsem se vydal, tj. zůstanu poblíž rendokvelů. Kdyby se našel nějaký odvážný producent, jenž by mezi první a druhý díl televizního seriálu vetknul sérii filmů o mohutnosti tři, pak nám vznikne název trerekvel (trerequel). Vytvořením tohoto názvu vám chci ukázat další trend při kveltění: pokud to jde, pak byste měli zkracovat své novotvary. Takže já jsem místo trerendomkvelu použil pouze trerekvel. Navíc, schválně jsem se vyhnul předponě „tripple“, abych toho, co se bude naslepo snažit bez znalosti, co je za tímto názvem skryto, rozklíčovat, co je za ním skryto, nesvedl na scestí a nemátl ho, že by se mohlo jednat o nějaký kvel, související s trypllinkkvelem.

Asi jste už jistě pochopili, že moje přednáška má jasnou kostru a zcela promyšleně strukturovaný vývoj. Dostal jsem se totiž plynule k další odnoži kveltění, tedy ke frokveltění. Co to je?

Vysvětlím takto. Frokveltění má už i dvě větve. Jednak se lidé snaží z vymyšleného názvu kvelu odhalit pravou identitu popsané souvislosti dvou uměleckých děl a jednak si Ertové střílejí jen tak od pasu nová slova s příponou kvel a pak k němu napasovávají vhodnou onu souvislost.

Existuje už pro nějakou souvislost praxí prověřený název? Hm, nevadí, vymyslíme si jiný. Ovšem to bylo bylo hodně srabácké. Tak vymyslíme jiný pro souvislost, která se od té originální liší třeba jen nějakým menším detailem. Tak třeba čejnkvel. To je název pro řetězené prekvely, přesněji (čili polopaticky – Yodo, jak já vám ten posluchačský život usnadňuji!) řečeno pro prekvely k prekvelu, prekvely k prekvelu prekvelu, prekvely k prekvelu k prekvelu prekvelu atd. jinými slovy, každý další díl je prequel k dílu předchozímu. Tak si můžeme dovymyslet, že čejnkvel je název jen pro filmové prequely. Co když se to ale stane v televizi. Co když každý nový díl televizního seriálu je prequelem k epizodě předchozí? Pak by to mohl být třeba prájrkvel (priorquel). A doveďme to do dokonalosti. Co když stejná situace prekvelování nastane znovu u filmů – ovšem televizních? Pak jsme právě vymysleli antíkvel (antequel).

Takhle bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho, až by se na nás ti ertologové, kteří mají přijít na řadu po nás, zlobili, že jim kazíme obecenstvo a že už nemají komu přednášet, neboť jsme všechny účastníky akce otrávili, resp. uspali – anebo naopak tak rozparádili, že se už nechtějí bavit o ničem jiném o kveltování.

Takže se než pro dnešek s kveltěním rozloučíme, přidám stručně pár snad docela dobrých kvelů:
- šortkvel (shortquel) – označení pokračování celovečerního filmu, které ovšem netrvá déle než 300 sekund
- pršokvel – (pr-shoquel) – označení prequelu k celovečernímu filmu, které ovšem netrvá déle než 300 sekund – všimněte si, že zde došlo ke zmíněnému zkrácení řetězených předpon, klidně to mohl být prešortkvel …
- chtěli byste, aby se, opačně vzato, celovečerní pokračování krátkého filmu jmenovalo longkvel? No, nemůže, musíme dodržet jedno z dalších nepsaných pravidel: nesmí být vytvořen stejný název, byť jakkoliv logický, pro jinou souvislost. A longkvel, jak víme z minula, je přenosné označení, které náleží tomu filmu, jenž byl jako sekvel natočen k původnímu snímku po rekordně dlouhém intervalu. Tak co třeba tenskvel (tensequel)?
- fůdkvel (foodquel) – tohle snad nelze označit ani jako pokračování … nicméně právě hovořím o celovečerním hraném televizním dokumentu, v němž autoři přinášejí fanouškům nejoblíbenější kuchařské recepty hrdinů jejich oblíbeného thrilleru, a to pěkně krok za krokem Před posledními dvěma větami ještě vaše unavené mozky nevypínejte, prosím; budu si i na samém konci hrát se slovy, i když tónina je jinde než kveltění.

Zapochybovali jste někdy o pravdivosti slavných slov, že „veškeré kveltování toliko pro hovada dobré jest“? Tak doufám, že ani po mé přednášce, zvěstující jak moc přitažlivé je propadnout kveltění, svůj názor nepoopravíte!