EXERCON 2017

Jak jistě naprosto všichni účastníci letošního Erconu zaregistrovali, proběhla nám tady dnes světová premiéra dalšího filmového zpracování světoznámého knižního hitu Válka světů od H.G.Wellse. A pokud neproběhla, tak proběhnout podle původního distribučního plánu měla. Moje pojednání o tématu války dvou civilizovaných světů splní účel v obou případech. Pokud premiéra proběhla, pak získáváte tímto obraz, jak film zapadl do historie; pokud premiéra neproběhla, získáváte tímto obraz, jak film zapadne do historie okamžitě po jeho slavnostním uvedení.
Nebudu se vůbec zabývat filmem režiséra Slávka Švachoučka; o něm se spoustu zajímavostí dozvíte z jiných dnešních příspěvků. O to více se zaměřím na všechny filmové verze Války světů, které vznikly na obou nám tak drahých planetách – Zemi a Ergee.
Román Herberta George Wellse byl poprvé vydán v roce 1898. Popisuje invazi mimozemšťanů z Marsu do Anglie; to jistě každý dobře víte. Do prostoru, který nazýváme éterem, se poprvé invaze dostala v roce 1938, konkrétně 30. října, v neděli večer, a to formou kontroverzní rozhlasové hry, kterou odvážně zpracovalo a odvysílalo americké rádio jako reportáž o aktuálním přistání jinoplanetníků na Zemi. Spousta posluchačů uvěřilo, že se jedná o skutečné vysílání přímého přenosu z místa skutečné invaze, proto ten přívlastek kontroverzní. O tento rozruch se postaral adaptátor Orson Wells.
V prostoru, zvaném kinosály, se Válka světů ocitla v roce 1953. Zasloužil se o to režisér Byron Haskin, který obsadil do hlavních rolí Genea Barryho, Ann Robinsonovou a Lese Tremaynea. Děj přenesli američtí filmaři do Kalifornie a provedli několik dalších zásadních změn oproti knize, např. nahradili kráčející tripody létajícími stroji.

V roce 1988 navázal přímo na tento film televizní seriál Válka světů. Co kdyby emzáci, které v závěru Haskinova filmu nezabila běžná pozemská bakterie, nebyli doopravdy mrtví. Co když přežili, nyní na sebe berou podobu lidí a takto maskováni pronikají do našeho světa, aby se konečně zmocnili, když se jim to před 35 lety nepovedlo? Americko-kanadského seriálu bylo natočeno a v letech 1988-1990 i odvysíláno ve dvou sériích neuvěřitelných 43 dílů.
Abychom zachovali jakous takous tematickou návaznost, přeskočili jsme rok 1981. Tak se vraťme o sedm let zpět. Je to nutné, protože Poláci natočili film Válka světů - příští století (Wojna swiatow – nastepne stulecie, režie Piotr Szulkin). Protože bych svými slovy nedokázal lépe charakterizovat tuto socialistickou verzi Wellsova románu, vezmu si na pomoc propagační text z jedné Letní filmové školy. Říká se v něm: „Jeden z prvních románových popisů mimozemské invaze nezaujal Szulkina senzační zápletkou. Režisér se ve své vizi zmocnil pouze výchozí situace a na jejích důsledcích rozvinul pronikavou analýzu vztahu jedince a státní mašinérie, jež se zmocnila dokonalého mocenského nástroje - mediálních obrazů.“
V roce 2005 vznikly dokonce tři americké filmy na téma války dvou vesmírných světů (já si vždycky myslel, že tohle je možné jen v Ertaru, ale jak je vidět, i na Zemi umíme filmové zázraky …). Jeden z nich natočil Steven Spielberg pod názvem samozřejmě Válka světů (War of the Worlds, hlavní role Tom Cruise); jeho film patří v nejvýpravnějším a nejdražším (132 miliónů dolarů) adaptacím Wellsova nápadu, odvážím se dokonce tvrdit, že po Švachoučkově filmu se jedná o jeho nejlepší zpracování. Druhý natočil pro americký videotrh režisér Timothy Hines samozřejmě též pod názvem War of the Worlds. Do hlavních rolí obsadil Anthonyho Pianu a Jacka Claye a děj zasadil do viktoriánské Anglie, čímž se extrémně přiblížil Wellsově knize. Asi by se hodilo dodat, že natáčení filmu skončilo v srpnu 2004, tedy měsíc před tím, než padla první klapka Spielbergova filmu. Vzhled mimozemšťanů se má hodně blížit představě, jakou si čtenář mohl udělat při čtení Wellsova románu. Třetí film z roku 2005 vrhla na trh dnes již hodně nechvalně známá společnost Asylum, která se snaží těžit z popularity tzv. blockbusterů a točí tzv. mockbustery, které si divák případně kupec dévédéček může při nákupu úspěšně splést s mnohem kvalitnějšími verzemi stejných námětů. Většinou Asylum použije podobné názvy pro své filmy, tentokrát se ovšem názvy filmů plně shodují. V Česku byl film uveden pod názvem Invaze světů.V hlavních rolích mockbusterů se zpravidla objevují zkrachovalé existence kdysi docela slavných herců, tentokrát to potkalo Thomase C. Howella. Howell hraje muže jménem George Herbert, který se vydává v průběhu mimozemské invaze do Washingtonu, aby našel svou manželku i dceru. Thomasu C. Howellovi se role George Herberta natolik zalíbila, že o tři roky později natočil jako režisér druhý díl pod názvem Válka světů 2: Další vlna (War of the Worlds 2: The Next Wave, 2008) a do hlavní role obsadil sám sebe a do jedné z epizodních rolí synka Liama (postava synka se jmenuje, víte jak? Liam!). Děj se odehrává dva roky po ději prvního dílu, kdy se stane hrozivou skutečností Herbertova děsivá noční můra: mimozemšťané se vrátili! Zhodnoťte si kvalitu filmu po následující informaci: rozpočet půl miliónu dolarů …
Opět se musíme vrátit v čase, i když tentokrát jen o dva roky a vzápětí pouze o rok jeden. V prvním případě se musíme zmínit o Jeff Wayne´s Musical Version of The War of the Worlds (2006, režie David Mallet, Steve Nolan). Už z názvu je pochopitelně jasné, že nejde o normální, obyčejnou a očekávatelnou adaptaci mimozemské invaze. Jedná se o filmový záznam divadelního muzikálového představení, odvážného to projektu, jenž se na jevišti pokusil divákovi předložit příběh války lidí a uchvatitelů z vesmíru jako směs živé rockové muziky, divadla, vizuálního umění a zpěvu. Jedním z účinkujících je i Richard Burton jako novinář George Herbert. Znalcům, kteří vědí, že Burton zemřel v roce 1985, musím sdělit, že v představení byl použit archivní záznam hercova hlasu. Do roku 2007 se vrátím z letopočtu 2008 proto, abychom se zmínili o filmu War of the Servers (režie Robert Stoneman). Z pohledu dosud citovaných snímků se jedná ve srovnání s před chvílí citovaným muzikálem taktéž o netypickou adaptaci Wellsovy látky. Za prvé, Válka serverů je animovaná, za druhé děj se dobře známému příběhu téměř nepodobá. Místo mimozemšťanů jsou útočníky tzv. mindebagové, Zemi nahrazují servery s videohrou Garry´s Mod a v hlavní roli se setkáme s jedním hráčem této hry, jenž se pokouší zachránit pár svých přátel.
V roce 2012 se zastavíme hned dvakrát. Při prvním zastavení zhlédneme film War of the Worlds the True Story. Ve 102 minuty dlouhém fiktivním dokumentu se podíváme na invazi mimozemšťanů tak trochu ertarskýma očima: režisér Timothy Hines nám představuje jediného dosud žijícího svědka válečných událostí z roku 1900, kdy se střetla pozemská civilizace s uchvatiteli z hlubin vesmíru. Tentokrát vám ukážu v doprovodné prezentaci o dva snímky více; kromě plakátu také dvě fotografie, abyste si udělali představu, s čím tvůrci filmu fabulují a zacházejí.

Druhé zastavení v letopočtu 2012 je znovu animované a jmenuje se War of the Worlds: Goliath (režie Joe Pearson). Kdo se rozhodne tento film zhlédnout, stane se svědkem retrofuturistické, epické a steampunkové bitvy, odehrávající se v roce 1914. Uplynulo 15 let od Wellsovy originální invaze, mimozemšťané jsou tady zase a opět se potřeba se proti nim bránit všemi prostředky. Těmi jsou především pro nás neskutečné bojové stroje, hýřící všemi tvary, rážemi i schopnostmi. Goliath je jedním z mnoha produktů nezahálejících pozemšťanů, kteří se rozhodli neponechat do budoucna nic náhodě a neúnavně se připravovali na další návštěvu krutých emzáků. Goliath, ohromná kráčející pevnost, má uvnitř mladou a ke všemu odhodlanou posádku, kolem níž se točí celý děj filmu.
S pozemskými adaptacemi Wellsova románu se rozloučíme informací, že se chystá další televizní seriál War of the Worlds, o němž se mi ovšem do data konání Erconu 2017 nepodařilo kromě názvu zjistit nic bližšího. Může se tedy stát, že od Wellse si tenhle seriál vypůjčil jen název.

Válka světů v Ertaru Vzhledem k tomu, že se Švachoučkův film chystá na několikaměsíční turné ertarskými biografy, bylo by docela zajímavé podívat se, jak se daří fenoménu Války světů v Ertaru. Přátelé, nic moc. Vlastně spíše nic než moc.
Knihu H.G.Wellse v Ertaru téměř nikdo nezná. Což není zase tak úplně překvapivé; co mě ale zaráží, je fakt, že se nenašel žádný ertarský spisovatel, který by podobným námětem zaplnil stránky své knihy. Je totiž dost pravděpodobné, že by sklidil stejně mohutný úspěch jako Wells tady u nás na Zemi.
Kdo si myslí, že se můj příspěvek k Válce světů v Ertaru právě nachýlil ke konci, tak se šeredně mýlí. Ono totiž v souvislosti s ní a s Ertarem je kupodivu o čem psát. Tak předně, v ertarské kinematografii film s názvem Vár of d Wŕlds najdeme. Sice jen jeden, ale najdeme. Sice není sci-fi - ale najdeme. Byl natočen v roce 1995, scénář k němu napsal Norbert Džordž Bells (to nevymyslíš!) a režíroval jej jeho bratr Hájsbert Bells. Tak trochu tyhle sourozence podezírám, že se rozhodli díky podobnosti svých příjmení od Herberta George Wellse obšlehnout název jeho nejznámější knihy a zřejmě hřešili na skutečnost, že ji nikdo nezná. Pokud je to pravda, pak ovšem žasnu nad jejich prostoduchostí, protože pod názvem Vár of d Wŕlds se skrývá romanticko-detektivní drama o střetnutí dvou nesmiřitelných pohledů na svět: stáváme se svědky téměř bratrovražedného boje cukrářské a pekařské části jedné obrovské rodiny. Film je z pohledu vědeckofantastického fanouška však přece jen něčím zajímavý. Každý recenzent, co kdy o tomto filmu něco napsal, se vždy (a to pochvalně!) zmínil o technicky převratných vizuálních efektech z vnitřků chlebových pecí a cukrářských plniček. Speciální snímací technika, vyvinutá mistrem svého oboru Delrojem Strouksem byla v následujících 22 letech už mnohokrát použita a dosud nebyla nahrazena modernějším systémem. Největší úspěch, založený především na jejím využití pro více než 30% promítací doby, s ní sklidil film Inrwŕld o miniaturizovaném vyděrači, kterého v těle vydírané multimiliardářky pronásleduje dvojice nesourodých detektivů.
Dalším důvodem, proč nemohu předčasně skončit tento svůj letošní příspěvek, je další, archivním zkoumáním objevená souvislost. Tou je film Vár of d Wŕds. No, zkuste si to sami a řekněte si anglicky Válka světů (Vár of d Wŕlds) a Válka slov (Vár of d Wŕds). V češtině se nespletete, ale pokud narazíte na rodilého ertského mluvčího, pak se dozajista splést můžete, neboť při jejich zcela běžném huhlání nepoznáte, zda zrovna hovoří o válčících světech nebo o třeskutých slovech. Opět, z pohledu SF fana je film Vár of d Wŕds naprosto nezajímavý (vypráví o událostech v pozadí jedné televizní předvolební politické debaty) – a protože neobsahuje ani žádný významnější vizuální efekt, pak ho můžeme už jednou provždy opustit.
Ještě pořád nekončím.
Musím vám totiž oznámit, že se situace kolem Války světů v Ertaru v budoucnu navýsost pravděpodobně pronikavě změní. Nevím sice, v jak moc blízkém budoucnu (možná to mohou být až desetiletí), ale na takových 91,2654% k tomu vážně dojde. Plány jedné nejmenované produkční společnosti (pro jednoduchost jí říkejme Ertos – to jsem si právě vymyslel a nezní to špatně!) jsou totiž v pravém slova smyslu monstrózní.
Ertos připravuje filmový seriál.
Na překvapivé téma. A vy jako účastníci Erconu už podle mého názoru zcela jistě víte, o čem by měl seriál být. No, přiznávám, že pokud vás napadla Válka světů, pak jste na správné cestě. Ovšem bez dalšího pokračování mého výkladu byste se brzy ztratili … Společnost Ertos disponuje mnohaletým napojením na pozemskou kulturu. Nechává se jí pravidelně inspirovat, o čemž svědčí některé její projekty, za všechny jmenujme dva z mého pohledu nejvýznamnější (celkem jsem jich napočítal pět, u nichž Ertos tematickou inspiraci převážně americkou kinematografií nezamlčuje): Prvním je Kártr Džonsn on Martos (2002). Zajímavé je, že tento film vznikl deset let před americkým Johnem Carterem mezi dvěma světy (2012), takže zde je zjevná spojitost buď s českým komiksem nebo Buroughsovou knihou. Zkusil jsem zapátrat na ertarnetu, co že je to ten Martos. Nenalezl jsem nic, usuzuji, že se jedná o nějakou fiktivní planetu ve fiktivní sluneční soustavě uvnitř fiktivní galaxie. Druhým pak je mnohem kvalitnější a dokonce možná i vůbec nejkvalitnější film společnosti Ertos Pojnt of Tumorou. Pokud byste chtěli zjistit, o čem thriller o originálním cestování v čase je, pak se stačí podívat (nebo pro ty, co už viděli, tak zavzpomínat) na film Na hraně zítřka režiséra Douga Limana z roku 2014. Pojnt of Tumorou je skoro do posledního slova remakem americko-kanadského vzoru, na druhou stranu se však obrazově diametrálně liší. Navíc, inspirace Limanovým filmem je v závěrečných titulcích poctivě citována.
Ale zpátky k Válce světů.
V Ertosu si řekli: Jejda, když na Zemi se mohou filmaři po dlouhá desetiletí stále, dokola a tam a zpět vracet k jednomu a témuž tématu, proč bychom to nemohli udělat my mnohem vícekrát během pouze několika let?! V těchto úvahách brali Ertové v úvahu kromě Války světů zřejmě mnohem frekventovanější pozemské náměty. Tak třeba doktor Henry Jekyll se vyskytuje jako (hlavní) postava děje ve 104 filmech (naproti tomu jeho organický protivník pan Hyde pouze v 95 … ?) s tím, že jedna prvních verzí vznikla v roce 1931, ta zatím poslední v roce 2017. Ohromilo vás množství remaků, verzí a variant? Pak se pohodlněji usaďte a slyšte i jiná čísla! Henry Frankenstein jako vědecký otec zuřivého monstra se objevil v nejméně 146 filmech a Dracula ve 126 snímcích. Aby to nevypadalo zase tak senzačně, tak dodám, že pochopitelně ne vždy se Dracula, Frankestein, Jekyll nebo Hyde objevují v úplně hlavních rolích. Ertos plánuje vznik takové série filmů, aby se mohla počtem epizod srovnávat s těmi nejmohutnějšími televizními sériemi, čítajícími zpravidla nejvíce 23 dílů. Ano, slyšíte dobře, Ertos má rozplánováno 23 celovečerních filmů, jejich promítací doba včetně závěrečných titulků bude vždy a bez výjimky 120 minut. Scénáře všech (až na třináctý film) jsou ve finální fázi psaní, detaily o ději jsou však úzkostlivě tajeny. Vyrojilo se mnoho spekulací a povídaček o tom, co všechno by se mohlo vejít do 24 * 120 = 2880 minut, ovšem já se do toho nepustím. Neví se ani, jak budou filmy spolu propojeny, zda postavami, dějem, místem děje, historickou epochou, jeden s druhým, pátý s jedenáctým apod. Jisté je jen, že propojeny budou a to všechny dohromady. No, už mi vlastně zbývá podat poslední informaci mé dnešní přednášky, kterou je výčet názvů filmů, které se už podle zaručených zpráv nemají změnit (uvádím rovnou české překlady názvů – pohodlně se usaďte a pozorně poslouchejte, abyste v budoucnu věděli, po jakých filmech se pídit v databázích stahování):
Válka dvou světů
Válka tří světů
Válka čtyř světů
Válka pěti světů
Válka šesti světů
Válka sedmi světů
Válka osmi světů
Válka devíti světů
Válka deseti světů
Válka jedenácti světů
Válka dvanácti světů
Válka třinácti světů
Válka čtrnácti světů
Válka patnácti světů
Válka šestnácti světů
Válka sedmnácti světů
Válka osmnácti světů
Válka devatenácti světů
Válka dvaceti světů
Válka jedenadvaceti světů
Válka dvaadvaceti světů
Válka třiadvaceti světů
Válka čtyřiadvaceti světů

Děkuji za pozornost!