EXERCON 2019

MNeprávem opomíjené drobnosti z historie Abychom mohli otevřít problém oněch drobností, musíme se vrátit do 13. století. Všichni jsme si asi uvědomili historický význam panovníka Letenerga, ale většině z nás unikl výrazný počin za jeho vlády. O co vlastně šlo? Letenerg po skončení vlády krále Kuhorta převzal zemi v dosti špatném stavu, a tak ve snaze to napravit vydal řadu zákonů, nařízení a opatření. V rámci této reformy, aby měl větší kontrolu nad zemí, ho napadla spásná myšlenka daleko přesahující svou dobu – zavést systém rychlých jízdních poslů, kteří by přenášeli zprávy obyvatel země mezi jejími jednotlivými částmi. S ústředím v sídelním městě a pochopitelně za drobnou úhradu. Vytvořením celého organizace poslů král pověřil hraběte Berryho, čímž dal popud ke zřízení poštovního systému. Poštovní systém se však mohl plně rozvinout až s rozšířením všeobecné vzdělanosti a cenové dostupnosti záznamového materiálu (papíru) a ochotě obyvatel platit za poskytnutou službu drobnou částku. Tolik o začátcích poštovní služby. A nyní bych se rád věnoval oněm „drobnostem“ v kontextu nastínění dobových událostí. V době, o které chci hovořit, druhé polovině 17. století, byl u moci jeden z posledních králů Ertaru Aulerr z rodu Oktálů, který vládl od roku 1672 do roku 1697. Tvrdilo se o něm, že byl hamižný a domýšlivý, ale je třeba říci, že bývá spojován i s některými přínosnými opatřeními, která přispěla k rozvoji země. Zmíněný král při své pověstné lakotě ve snaze zaplnit královskou pokladnu, si usmyslel, že podrobí kontrole příjmy z poštovní přepravy, neboť si nebyl jist, zda významná část poštovních poplatků nezůstává v kapsách příslušných úředníků. Vymyslel proto, že na každé odeslané zprávě musí být nálepka s jeho podobiznou (jakýsi předchůdce kolku, ceniny) spolu s vybranou částkou za poštovní službu. Tak, v roce 1688, spatřily světlo světa první ertarské známky. Je zajímavé, jak někdy i záporné vlastnosti, jako je domýšlivost a hrabivost, mohou ve výsledku zapříčinit vznik pozitivní věci. Byly vytištěny dva druhy poštovních známek – červený a zelený Aulerr. Tvrdí se, že když král uviděl známku vyvedenou v zelené barvě, zlostí zezelenal a se slovy, že zelená není královská barva, dal příkaz ke stažení celé zelené edice a jejímu nahrazení modrou edicí. Proto se jen část zelených výtisků dostala do oběhu. Jen náhodou se do dnešních dnů zachovaly pouze tři známky – dvě v červené barvě a jedna v zelené. Původní známky byly vytištěny bez perforace. K vytvoření děrování došlo až později. Známky předtím musely být odstřihovány poštovními úředníky. Dovolte mi, abych krátce odbočil. Každá z nás zná pravděpodobně červený a modrý Mauricius – údajně nejcennější známky. Do dnešní doby se zachovalo pouze 12 exemplářů v modré a 14 v červené. Sběratelská hodnota páru se vyšplhala nad 100 milionů korun a stále roste. Zkuste si proto představit, jakou asi cenu mohou mít první ertarské známky? Nevyčíslitelnou. Snad se to může z mé strany zdát jako neopatrnost, že přenáším takovou hodnotu bez policejního dohledu, ale já tím chci vyjádřit plnou důvěru, kterou k vám cítím. Rozhodl jsem se věnovat tyto nenahraditené artefakty ertarskému muzeu a státu Ertar. Vím, že v podzemních prostorách ertarského muzea, kde je udržována stálá optimální teplota a vlhkost, se již nachází ty nejcennější historické listiny a dokumenty. Zde budou ertarské první známky v těch nejlepších rukou. Děkuji váženým ertologům za pochopení a soustředěnost při vyslechnutí mé přednášky. Dovolte mi nyní, abych vám předal upomínkový známkový arch, který byl vytištěn ku příležitosti světové filatelistické výstavy konané na počest třísetletého výročí od vydání první ertarské známky. Er. Dr. Vladimír Widtman Použitá literatura: Panovníci Ertaru Er.Dr. S. Švachouček Ertar post. Er.Dr. P. Kolář

Literatura: A.Jirásek: Sebrané spisy – Staré pověsti české, vyd. Otto, Praha 1933

Pro Exercon 2019 připravil
S. Švachouček 28.4.2019