EXERCON 2019

16. ledna 1941 byl při cestě na schůzku o dalším řešení válečné krize v Masanganu spáchán atentát na ertarského koordinátora Meraly Enza.v Situace v roce 1941 byla podrobně popsána v příspěvku Válka (9011)
Enzův pohřeb se stal národní tragédií. Situace na mezinárodním poli byla tragická. Téměř všude kolem Ertaru zuřila válka a nepřítel se blížil k Ertarským hranicím. Enzova smrt zapůsobila na celý národ a z jeho pohřbu se tak stala mohutná manifestace jednoty celého národa. Na počest Meraly Enza složil tehdy nejvýznamnější hudební skladatel Ertaru, Tondis Sobotkouris, píseň, oslavující Ertar jako jediný a společný domov všech Ertů. Píseň se setkala s obrovským ohlasem a již necelé tři měsíce po Enzově smrti byla prohlášena oficiální ertarskou hymnou.
Čeští ertologové měli možnost se s ní poprvé seznámit ne příliš dokonalé reprodukci (poškozené kvanotovým stykem) tak, jak ji pro účastníky Erconu 1990 představil Pavel Kolář s českým textem od Starknestu (viz příspěvek 9021)
V roce 2002 byla na Erconu prezentována zdravice anglicko-ertského překladatele Chrise Hallse a jeho anglický překlad textu ertarské hymny (viz příspěvek 0218) Začátkem nového tisíciletí se v Ertaru rozproudila diskuse o možnostech změny hymny v souvislosti s vývojem a modernizací společnosti, objevilo se několik nových návrhů a ze vzniklé soutěže vyšla vítězně skladba, kterou na Erconu 2015 prezentoval Luboš Žižňavský (viz příspěvek 1507). V Ertaru následovalo referendum, kde však zvítězila původní Sobotkourisova skladba. Hudební skladatel a ertolog samotář Tony Es se v roce 2019 gk pustil do rekonstrukce jediné zachovalé nahrávky skladby z roku 1990 a výsledek, tedy ertarskou hymnu v orchestrálním provedení bez poruch způsobených kvantovým přechodem si teď můžete poslechnout.
Ke škodě autora rekonstrukce i všech přítomných se prezentace uskutečňuje bez osobní účasti Tonyho, který odmítl účast s tím, že "je plachej....." a poprosil mne o uvedení jeho příspěvku a předání svého firemního kalendáře účastníkům kongresu..