FRAGMENT SVATOPOLSKÉHO RUKOPISU
Vláďa Widtman
Poznámky k nálezu rukopisu Svatopolského
Při vykopávkách v Tanaiské poušti v roce 1992 s námi ertarští kolegové konzultovali podivné artefakty, které se po stránce jazykové i historické vymykaly zařazení. Starším a lépe zachovalým byl dokument, který jsme pracovně nazvali Fragment Svatopolského rukopisu. Zkoumání zapůjčeného dokumentu v laboratořích Akademie věd a u mne doma pod 6x zvětšujícím sklem si vyžádalo poměrně mnoho času a přesto nám málem unikly závažné souvislosti.
Podle odborníků se jedná o rukopis datovaný pomocí fyzikálních a chemických metod do druhé poloviny 12. století, přesnější extrapolací uvedených metod do r. 1170 +_ 30 let. Vlastní iluminovaný ruopis je proveden na ručním papíře a nikoliv na pergamenu, jak by odpovídalo dobovým možnostem. Navíc je zarážející nepochpopitelná zahcovalost nalezeného rukopisu, jak barevná, tak i mechanická.
Výsledky umělecko-historické studie vedly k přesvědčení, že se jedná o gotický rukopis popisující epizodu z doby vlády Přemyslovců a zabývající se střetem mezi družiníky Vladislava I. a bojovníky Soběslava I. Soběslavovi vojáci se snažili za každou cenu získat legendární relikvii - praporec svatého Vojtěcha, zatímco členové Vladislavovy družiny se snažili splnit odkaz mrtvého vládce a uložit relikvii do jeho hrobu. Vzhledem k výrazné převaze Soběslavových vojáků ukryli družiníci během boje praporec. Výsledky studie vedou k předpokladu, že se jedná o fragment kroniky objednané Vladislavem II., což odpovídá i výše uvedené dataci rukopisu. Původně se mělo za to, že kronika byla zničena za husitských válek. O to větší překvapení je objev její části. Po výtvarné stránce odpovídá fragment dobové prezentaci význačných rukopisů s výraznými iniciálami a zdobením fantaskními rostlinnými motivy s vloženými postavami, případně celými scénami. Autor iluminace předstihl svou dobu zobrazením zkratek, jako je pohyb nohou koně, a také výrazou perpspektivou mezi bojujícími postavami. Navíc znázornění scény už ztrácí strnulost typickou pro gotické malby. Autor iluminace je neznámý, ale můžeme jej alespoň zařadit do okruhu družiny Vladislava I. a to díky tomu, jak zobrazuje bojovníky Vladislava oproti vojákům Soběslava. Za zmínku ještě stojí vykreslení praporce v dolní části rukopisu dokazující, že iluminátor musel relikvii vidět. (Shoda s popisem uvedeným v Sebraných spisech Aloise Jiráska XLVII.9 - Staré pověsti české, vyd. Otto v Praze 1933, str.133 je úplná do takové míry, že jiné možnosti vylučuje.)
Samotná existence tohoto rukopisu je významná, ale místo jeho nálezu ho staví do jiného světla. To, že fragment rukopisu byl nalezen v ertarské Třešti, jej zařazuje mezi přelomové objevy dokazující náhodné kvantové propojení mezi naší zemí a Ertarem. Jde vlastně o potvrzení odvážné hypotézy ErDr. S. Švachoučka, který z podobnosti praporce sv. Vojtěcha s vlajkou Ertaru vyvodil závěr, že může jít o kvantový pohraniční kontakt s Ertarem. To ovšem přináší nové myšlenky o kvantových stycích, mentionových generátorech či paralelních vesmírech. Tam však bohužel naše vědění zatím nedospělo.
ErDr. V. Widtman
