Tajemná továrna pod vodou

Bára Kocourková

Jistě si jistě všichni vzpomínáte, že na loňském Erconu na téma významná stavba jsem uvedla ne zcela úplné a dostačující informace o továrně na Antagaenu, která zpracovávala a distribuovala kuknýše do obchodů po celé Ergee. Pro letošní rok jsem se zavázala získat další informace o této továrně, která měla být ukryta kdesi v horách.

Tak tedy – tajemná továrna, zkráceně TATO, se skutečně nacházela v blízkosti města Nós Taun, uprostřed jednoho z tamních hlubokých lesů. Přístup k ní byl téměř nemožný, neboť žádný dopravní prostředek se do lesa dostat nemohl, stejně tak byla vyloučena i letecká doprava, protože i kdyby se někdo rozhodl seskočit padákem, s největší pravděpodobností by uvízl na prvním stromě. Jedinou přístupovou cestou tudíž byla asi dva kilometry dlouhá a přes deset metrů široká podzemní chodba, o jejíž existenci měla, až donedávna, ponětí jen hrstka lidí, a to převážně zaměstnanců TATO.

Továrna tedy byla uchráněna od všudypřítomných novinářů a nevítaných čumilů, přesto však žádný z jejích zabezpečovacích prostředků nemohl zastavit jeden velmi nemilý přírodní živel, který v srpnu letošního roku znepříjemnil život i nám tady na Zemi – vodu. Tato životně důležitá tekutina způsobila takové problémy po celé Ergee, zejména pak po Antagaenu a Jižní Rhee, že mnoho do nedávné doby stabilních podniků a obchodů doslova odnesla voda. A jedním z takto postižených míst byla i TATO.

Továrna, jak můžete vidět na právě kolujících fotografiích, které byly okopírovány z Tudej in KB[1]) z článku o redmansových[2]) povodních, stála přímo v centru jedné ze zcela zatopených a po mnoho dní nepřístupných oblastí[3]). Druhá fotografie byla pořízena až o více jak týden později a zachycuje zbytky sutin továrny[4]) v pozadí s téměř neporušeným lesem. A nyní malý úryvek z článku, samozřejmě již přeložený do češtiny:

... a právě tehdy musela TýEjTýOu [5]) odhalit své sídlo přímo vprostřed Hůdwůdu[6]). Její zaměstnanci se ji až do poslední chvíle snažili před rozbouřeným živlem ochránit, avšak žádné zátarasy nepomohly. Zhruba do dvou hodin od vyhlášení pohotovostního stavu byla TýEjTýOu pod vodou do výše pěti metrů. Takovou vodní masu samozřejmě nemohla ustát[7]).

Ještě než voda opadla, bylo jasné, že TýEjTýOu nevydrží, vždyť již z velké dálky bylo možno spatřit, jak vrcholek jejího komína[8]) náhle zmizel z dohledu. Z toho bylo možno soudit, že TýEjTýOu se pozvolna bortí[9]). A veškeré do té doby nenaplněné pesimistické úvahy se proměnily ve skutečnost po zhruba třech dnech, kdy voda opadla. Na místě, kde dříve stála prosperující úložna a zpracovatelna kuknýšů[10]), se nyní nacházela jen hromada trosek a jakási zrezivělá strojní zařízení, která nejspíše sloužila k třídění kuknýšů dle zralosti.

Pro mnoho obyvatel Antagaenu i dalších kontinentů, zejména pak Tarosu, kde se kuknýše těší zvláště velké oblibě, může mít přerušení jejich zpracovávání možná až nedozírné následky[11]). A to zatím ani nevíme, jak tuto katastrofu přečkaly samotné stromy[12])...

Vzhledem k tomu, že TATO byla srovnána se zemí, není už vlastně o čem psát. Dovolte mi však na závěr ještě jednu malou poznámku – není snad až přílišnou náhodou, že bouře, které rozpoutaly „válku proti živlům“, zasáhly v jednom roce, dokonce ve stejném ročním období s prodlevou sotva dva měsíce, jak Ergeu, tak Zemi? Není možné, aby se jednalo o stejný dešťový mrak?



[1]) = deník Dnes v Kukné Belbě

[2]) = červnových

[3]) Šipka ukazuje, kde se s nějvětší pravděpodobností továrna nacházela.

[4]) = bílé skvrny na dolním okraji

[5]) = TATO, neboli tajemná továrna

[6]) Zajisté jste postřehli podobnost názvu lesa s jedním z nejslavnějších zbojníků všech dob v Evropě – s Robinem Hoodem. To jen dokazuje, že báje, legendy i pohádky se skutečně rozšiřovaly po celé galaxii.

[7]) Všimněte si tohoto pro nás neobvyklého výrazu. Znovu upozorňuji, že jde o přesný překlad.

[8])  Jednalo se o jakousi malou „čepičku“, kterou, pokud jste nebyli předem upozorněni a nikdo vám neposkytl dalekohled či jste nebyli místním obyvatelem, nebylo téměř možné spatřit.

[9]) Přesný text zní: „... vos aut of dys vorld.“, což znamená „... byla venku z tohoto světa.“. Uznejte však, že takováto věta se našinci může zdát poněkud nesmyslná, přestože nepochybuji o tom, že každý alespoň trochu zkušený a sečtělý ergeolog, a navíc ertolog, by ji dokázal přeložit a „přetransmutovat“ do češtiny bez nejmenších problémů.

[10]) Zde si dovoluji pro zapomnětlivce a případné nové návštěvníky ve zkratce vysvětlit, co slovo kuknýše vlastně znamená. Jedná se o plody kuknýšovníku dračího – velmi vysokého stromu, jehož kmen je spletený z jednotlivých větví, některé jeho kořeny končí až 3 metry nad zemí, má rozložitou korunou, listy rostou po třiceti až padesáti v trsech a je zcela bez kůry. Tento strom i jeho planá odrůda grandýšovník, který je naopak spíše nízkým keřem, plodí kuknýše (grandýše) velké asi jako hrášek (v případě grandýšovníku jako velký knoflík), z nichž se po úpravě stane přímo mimozemská pochoutka (např. kuknýše na sladko). Z květů kuknýšovníku se vaří léčivé čaje (stejné léčivé účinky nebyly dosud u grandýšovníku zjištěny). Zatím se nepodařilo rozšířit kuknýšovníky ani grandýšovníky na jiné kontinenty, jejich domovem zůstává i nadále Antagaenos.

[11]) Zde bych si dovolila autorovi článku oponovat. Vždyť kuknýše jsou sice pochoutkou asi jako u nás kaviár, ale nedostatek jeseteřích jiker ještě nikdy nevedl k nedozírným následkům či snad dokonce sebevraždám atd.

[12]) Nemá autor článku sklony k až přílišné dramatičnosti? Musím však doplnit poslední informace, které jsem obdržela od RNDr. Doka. Většinu kuknýšovníků povodeň nijak nepoškodila, hůře jsou však na tom jejich plané protějšky. Vzhledem k jejich výšce (do dvou metrů) se převážná část grandýšovníků nemohla nijak vyhnout zaplavení, a tím pozbývají grandýše jak kvantity, tak i kvality a jedlosti vůbec.



>


Návrat do obsahu 18. Erconu