|
Kontinent Taros se rozkládá z větší části na jižní
polokouli.Je největším ze všech kontinentů na planetě. Tvoří jej hlavní
pevninský blok, do něhož se Velký oceán hluboko zakusuje Sargasovým zálivem a
velký ostrov Moan při východním pobřeží pevniny. K Tarosu patří dále i
množství drobných ostrůvků v Sargasovém zálivu a zeměpisně s ním
souvisí i souostroví Ki-wahi-nui na západ ve Velkém oceánu. Politicky i
jazykově i etnicky je dnes od Tarosu odděleno /na mapě kontinentu není zachyceno
– pozn. red/. Povrch Tarosu je mnohotvárný a vykazuje rozlehlé krajinné typy. Páteří kontinentu je druhá nejmohutnější horská soustava na planetě, horské pásmo Dareyos /Darejské pobřeží/. Táhne se od nejjižnějších výběžků kontinentu do Jižního ledového oceánu až k severnímu okraji. Dělí se na jižní, Střední, Severní a Moanský Dareyos. Jedna větev tohoto pásma tvoří v podstatě celý ostrov Moan. Dalším vysokým horstvem je Duranus, rozkládající se v západníčásti kontinentu. Nejvyšší horou tohoto pohoří je Vatanay /7360 m/. Nejvyšší horou kontinentu vůbec je Galbrun /9842 m/ ve středním Dareyosu. Mezi další horská pásma patří Toránské hory v jižní části kontinentu, Karagan na severovýchodě, který zadržuje vláhu z moře,Alkaratan, Orkalské hory, Východní a západní Bethus. Velkou část plochy kontinentu zaujímají pouště. Největší je na severozápadě poušť Natrah, dále podle rozlohy poušť Hadres na severovýchodě a Tanais na náhorní plošině Quer /Querská plošina/. Další poměrně velkou neúrodnou a těžko přístupnou oblastí je Rudya, tundra v jižní části pevniny. Vůbec nejnepřístupnější a dodneška prakticky neprobádanou oblastí zmapovanou pouze z letadla, jsou bažiny Tora. Rozkládají se v nížině obklopené z jihu a východu šesti a sedmitisícovým Dareyosem a ze západu a severu tři tisíce metrů vysokými Toránskými horami. Říční systém je poměrně bohatý. Nejdelší řekou kontinentu je Gardelegan, protékající i pouští Natrah, který měří 4486 km. Nejvodnatější řekou s množstvím přítoků je El Bejo. Mezi hlavní dodavatele vody tohoto veletoku patří Styx, Acheron, Léthé a Sonya. Mezi další velké řeky patří Terera, protékající největším jezerem kontinentu, Raorou, Ghost River, Dža-di-ja a Rio Quark. Jezera se rozkládají na Tarosu ve velkém počtu. Na mapě jsou zachycena jen tři největší. Na severu Raora, zhruba uprostřed kontinentu je to jezero Dalia a vysokohorské jezero Roll s hladinou v šesti tisících metrech. Mezi velké nížiny kontinentu patří především Harricanaw u Sargasového zálivu, západní Gaelská nížina, severní Tarerská, východní Way-na-huta a jihovýchodní nížina Claritas. Politicky je kontinent v současnosti rozdělen na 15 státních celků. Samostatný státní celek se rozkládá na ostrově Moan-Moanská republika. Na Tarosu se nacházejí státy Croweix, Ertar, Etariskar, Gentoran, Growenland, Honeycarry, Kayland, Raoran, Thhe United Kingom of S.A.L., Serentega, Terulan, Tulan, Wandar, Wan-Hu a Wasbreeding. Hlavní města, rozloha a počet obyvatel jsou uvedena v tabulce. Největším státem je Terulan, nejmenším Wandar. Ertar je druhým nejmenším státem kontinentu. Nejlidnatějším státem je jednoznačně Wan-Hu, nejméně osídleným státem S.A.L. Ten má i nejmenší hustotu obyvatelstva na 1 km2. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má opět Wan-Hu. Průměrné osídlení kontinentu činí 24,96 obyv./km2. Je to ovšem údaj pouze průměrný. Jak vidno z tabulky, jednotlivé státy se od tohoto průměru dosti liší. Celkový počet obyvatel Tarosu činil přibližně ke konci roku 1986 /přibližně proto, protože v některých státech se neprovádí sčítání lidu/ 1 miliardu 267 miliónů 700 tisíc osob. /bez ostrova Moan/. Rozloha celého kontinentu, bez ostrova Moan činí 31 647 050 kilometrů čtverečních. Nejzajímavějším geologickým jevem je tektonický zlom San Danae, táhnoucí se od Sargasového zálivu podél El Beja, přes plošinu Quer, až k zálivu u Tardoru /Raoran/. Podle posledních geofyzikálních výzkumů se kontinent podél této čáry rozestupuje. Ve středním Dareyosu se také nachází jediná činná sopka Tarosu, Rogalla /5368 m/.
Státy kontinentu
Na celém kontinentu se již s výjimkou státu Wan-Hu používá jednotné písmo, tzv. latinka. Přestože terulánština ještě donedávna psala odlišným písmem a rovněž toránština měla několik znaků odlišných , podařilo se postupně přejít na jednotné písmo, které velice zjednodušuje mezinárodní styky. Pouze stát Wan-Hu si zachoval své vlastní yangské písmo a k mezinárodním snahám o unifikaci se nepřipojil. Jako ukázku yangského písma uvádíme zápis názvu státu Wan-Hu ve Wanštině yangským písmem. Přepis wanštiny latinkou je téměř nemožný pro řadu znaků pro intonační hlásky, několik znaků pro totéž slovo vyslovované s odlišnou náladou a úmyslem a podobně.
|