NEO VERSUS ROBOCOP Standa Čermák  Warner Bros., Orion Pictures presents Spirit Pictures and AMDS Films Rok vzniku: 2006 Ve Světelných rocích bývá zvykem uvést recenzi na film podrobnými úvodními titulky. V případě této recenze tomu ovšem bude jinak. A v mnohém jinak. Za prvé, to, co jsem uvedl v záhlaví, je vše, co se mi ohledně titulků k Neo versus RoboCop podařilo splašit (i když jsem internet prohledával poměrně zběsile). Za druhé, jedná se sice o film, ale dlouhý pouhých 192 vteřin. Přátelé, ano – vteřin! Za třetí, jde pravděpodobně o amatérský snímek s vysoce profesionálním nádechem, dodaným zejména výše citovanými společnostmi, které se pod projektík podepsaly. Za čtvrté, natolik dobře jsem se u něj bavil, že jsem tím asi přivolal štěstěnu, ona přiletěla a sedla si na samce člověčího druhu; při průzkumu internetu jsem narazil na podobný filmíček Terminator versus RoboCop, na který recenze následuje bezprostředně po této. Neo vchází, sám, bez Trinity, do mramorové haly. Nakrátko ostříhán, brýle proti slunci, dlouhý kožený černý kabát. O zbraních pod kabátem není pochyb. Proti němu se z hlubin obrovské prostory zjeví RoboCop. Oděn do stříbřitého brnění, vyzbrojen revolverem v pravém stehně, s lidským pouze obličejem. „RoboCop.“ Za oslovením Nea by se hodil otazník i vykřičník. „Mr. Anderson.“ Za oslovením RoboCopa by se hodil spíše vykřičník. Senzorický systém RoboCopa hodnotí sílu protivníka. První hláška „easy level“ se postupně s pronikáním signálů všeho druhu pod Neův kabát mění na „hard level“ a „very hard level“. Neo tasí. RoboCop tasí. Strhne se přestřelka mezi dvěma velikány filmových bitev. Odletují kousky i kusy mramoru, je drcen beton, vzduch je prosycen vůní spáleného střelného prachu. Zatímco kulky se Neovi vyhýbají, RoboCopa trefují prakticky do všech částí těla. Divím se, že ani tak dobrý střelec jako Neo, není schopen se trefit do alespoň jedné ze dvou obnažených obličejových partií RoboCopovy hlavy (očí a úst a bradou). Neo se rafinovaně kryje za mohutnými sloupy, RoboCop se naopak zjevuje v oblacích zvířeného prachu bez jediného náznaku snahy o jakékoliv krytí. A doplácí na svou zjevnou naivitu. Vystřely z Neových zbraních, již několikrát prohozených za plně nabité, ho srážejí k zemi a prorážejí s ním zdi. Neo zastrkává revolvery, vítězně se usmívá pod neexistující vousy. Ale co se to děje? RoboCop se zvedá z hromady suti a pevně se staví na nohy. Uprostřed haly se navíc objevuje jeho odvěký sok, bitevní stroj ED-209. Z jiného koutu vylézá Yoda. Ze tří stran obkličují tři velesilní bojovníci zdánlivě zmateného Nea. Neo spouští ruce podél těla, jako kdyby se smiřoval s tím, že ho v příštích chvílích zasypou desítky velkorážních projektilů, tajemná Jediho síla i před chvílí ne příliš účinné výstřely z RoboCopovy automatické zbraně. Omyl, nepoučitelní pesimisté/optimisté (záleží na tom, jestli jste Neovi fanoušci nebo odpůrci)!! Neo rozpažuje, zvedá obličej k velmi vzdálenému stropu a nechává ze svého těla proudit směrem k nepřátelům oslnivě ničivou vlnu energie. Vše mizí v plamenech zkázy. Winner Neo! Postava RoboCopa je k originálně nasnímanému Keenu Reevesovi evidentně dokopírována, nicméně celý souboj vypadá věrohodně a ten, kdo nezná ani jednu filmovou postavu, by mohl podlehnout dojmu, že se nejedná pouze o velmi šikovně pořízený sestřih a pravděpodobně elektronickou koláž se záběry z jiných filmů. Pokud se v tomto odhadu mýlím a někdo z vás, čtenářů, mě odhalil, rád si vyslechnu správnou verzi toho, jak tenhle roztomilý fanovský film vznikal. Standa Čermák, dva dny po 22. Erconu, kde se Neo versus RoboCop promítal |