Kosmickým prostorem putuje obchodní loď. Cesta je dlouhá, posádka i cestující jsou v hibernaci. Ještě chybí několik let do cíle cesty. Klid na palubě náhle přerušuje jekot poplachových sirén a podivný syčivý zvuk. Loď je zasažena proudem meteoritů, které prorážejí plášť lodi a ničí vše, co jim stojí v cestě. Palubní počítač se pokouší probudit posádku. Drobné úlomky kamení mezitím ničí životně důležité součásti lodi, prorážejí kryty přístrojů, zásobníky vzduchu. Všude blikají červená světla. Kapitán ve své kóji se již probouzí. Probouzí se i pilotka Carolyn a jeden z pasažérů, policista Johns. Než však stačí kapitán vystoupit ze své kóje, zasahuje jeden z meteoritů i jeho samotného. Kapitán tak před očima pilotky umírá. Pilotce se podaří dostat z hibernační kóje a spolu s probudivším se policistou se pokoušejí o nějaký manévr, který by loď vyvedl na bezpečnější dráhu.
        Z lodi uniká vzduch, podle palubního počítače je však naštěstí v dosahu planetární systém, jehož jedna planeta má dýchatelnou atmosféru. Pilotka tedy míří k této planetě. Loď se pohybuje příliš rychle a mnoho přístrojů a agregátů je natolik poškozeno, že je prakticky nemožné sestup řídit. Loď se noří do atmosféry planety a rozpaluje se do ruda. Teplotou a odporem vzduchu se trhají jednotlivé části konstrukce. Pilotka se snaží pád mírnit a odhazuje nepotřebné části lodi, části nákladu a různé agregáty, aby mohla s odlehčenou lodí alespoň trochu manévrovat. Pád se daří brzdit jen velmi málo. Již je odhodlána odhodit i kontejner s pasažéry v hibernaci, v tom jí ovšem policista zabrání. Loď tvrdě dosedá na povrch planety a ještě značnou chvíli se smýká po kamenitém povrchu. Při tom se oddělují i části vnějšího pláště. A tak když se všechno zastaví, je z korábu dokonalá troska.
        Atmosféra je opravdu dýchatelná, i když obsah kyslíku je menší než na Zemi. Postupně se probouzejí pasažéři z nepoškozených hibernačních kójí a Carolyn je seznamuje se skutečným stavem. Nesourodou skupinu trosečníků nakonec tvoří Arab Imam se třemi syny, mladík Jack, geologové Shazza a Zeke, starožitník Paris a zatčený nebezpečný zločinec Riddick se svým strážcem Johnsem. Nacházejí se na pouštní planetě spalované žárem tří sluncí, daleko od obvyklých tras. Volání o pomoc se nepodařilo odeslat pro poruchu vysílače, nikdo o nich neví, nikdo je nebude hned tak hledat.
        Imam se syny se vydává hledat vodu. Jednak proto, že je zvyklý na poušť a jednak jej posiluje víra v jeho boha. Riddick je připoután k troskám a Johns všem ostatním vysvětluje, že je to uprchlý zločinec a vrah, kterého on dokázal polapit a veze do vyhnanství. Všichni jsou tak zaujati průzkumem okolí havárie, že ponechávají Riddicka bez dozoru. Ten toho využívá a díky nezvyklé pohyblivosti svých kloubů se mu daří vyvléknout spoutané ruce mezi rozbitými vazníky a osvobodit se. Prchá do pouště.
        Při hledání vody a Riddicka nalézají lidé obrovské kostry dávno mrtvých zvířat a po dlouhém hledání i opuštěnou základnu. Je to základna nepochybně lidská, protože prvním nálezem je hračka robota povědomého designu. Trosečníci nalézají zařízení na sběr atmosférické vlhkosti a její zkapalňování. Zařízení však už dlouho není v provozu, tak se Imam se syny pouští do jeho opravy. Ostatní zkoumají základnu. Byla to základna geologů a průzkumníků planety. Všechny osobní věci jsou na svých místech, vypadá to jako by lidé jen odešli. Všechno je značně zaprášené a lidé jsou pryč zjevně již dlouho. Není však jasné, kam odešli, protože na základně stojí i otevřený kosmický člun. Jeho palivové články jsou již skoro vyčerpané. Lidé tedy zjevně neodletěli. Trosečníkům se nedaří zodpovědět otázku, kam se ztratili.
        Carolyn nachází srovnané a roztříděné geologické vzorky s pečlivou datací. Nejnovější jsou ale 22 let staré. Při dalším průzkumu základny nalézá i složité mechanické planetárium, zobrazující místní soustavu tří sluncí a několika oběžnic včetně planety, na které se nyní ocitli.
        Geolog Zeke nachází pod plachtou ukrytý otvor pod povrch planety. Plazí se po kolenou do otvoru. Náhle se před ním něco nezřetelného mihne, ucítí prudkou bolest a je tažen do hloubi jeskyně. Ostatní slyší jeho křik, běží k otvoru, ale jeho tělo již mizí kdesi v hloubce za strašlivého křiku. Carolyn se nechává přivázat na lano a Imam ji spouští do otvoru za Zekem, aby se podívala, co se mu stalo. Carolyn sice není kapitán, ale je to člen posádky s nejvyšší hodností, tak ji všichni uznávají za velitelku.
        Carolyn se spouští s baterkou na dno jeskyně. Jeskyně se větví na mnoho temných prostor, z nichž se ozývají podivné zvuky. Mihne se stín, druhý. Pak Carolyn nachází zkrvavený pahýl Zekovy nohy. Šustot se ozývá již i za jejími zády. Vyráží kupředu, protože podlahu před ní osvětluje vysokým skalním komínem denní světlo. Carolyn se zuřivě drápe vzhůru. Něco se dotýká její nohy, táhne ji dolů. Volá o pomoc a ostatním se brzy podaří její křik zaslechnout a najít i otvor, kterým leze ven. Společnými silami ji vytáhnou. Už se zdá, že je zachráněna. Zapomíná však na lano, ke kterému je stále připoutána. A právě za to lano ji neznámá síla strhne zpět do skalního komína. Než se ostatním podaří ji od lana odříznout, vytrpí Carolyn ještě spoustu hrůzy.
        Johnsovi se daří chytit Riddicka a po krátkém tvrdém zápase přemoci a znovu spoutat. Riddick však ostatním říká, že mají větší problém, než jakým je on. Má oči schované za černými brýlemi, protože mu ve vězení byly upraveny tak, aby viděl i potmě, a světlo tří sluncí jej oslepuje. A on v temnotě jeskyně opravdu něco zahlédl. Riddick pak učiní s Johnsem dohodu. Pokud jim pomůže se záchranou, nedostane už znovu pouta.
        Trosečníci ještě prohledávají opuštěnou základnu a snaží se najít něco užitečného. V dáli v poušti se výhružně tyčí podivné křivé věžovité útvary. Připomínají obří termitiště. Při dalším průzkumu okolí základny, když se skupina dostane do stinného kráteru, zmizí náhle za hrozného křiku jeden z Imámových synů kamsi vzhůru a dolů dopadne jen pár kapek krve. Riddick říká, že tu žijí v podzemí a temnotě příšery, které se bojí světla. A podle tří sluncí tu nikdy není noc, takže lidé jsou na slunci, tedy spíše na sluncích, v bezpečí. Carolyn však cosi napadne a běží do planetária. Když tam dorazí i ostatní, jsou zdrceni. Pohyb planet ukazuje, že jednou za 22 let se dostávají tělesa soustavy do takového postavení, které na této planetě způsobí úplné zatmění.
       A ta doba nastane zanedlouho.
        Dalším průzkumem kosmického člunu dochází Carolyn s Riddickem k závěru, že by jej šlo opravit a zprovoznit, jen je nutné přivézt z vraku obchodní lodi další čtyři palivové články. Všichni se vydávají na solárním vozítku k vraku. Když se u vraku zastaví, nakládají hned palivové články. Starožitník do vozu ještě cpe své zásoby drahých lihovin, které pašoval do nového domova. Než však stačí všichni nastoupit, nad obzorem planety začne vycházet mohutná plynná planeta s prstencem, která se nezadržitelně blíží ke třem slunečním kotoučům Jas sluncí pohasíná a vozítko je náhle bez energie.
        Riddick svým nočním zrakem pozoruje všude kolem rozložené věžovité útvary. Z jejích horních konců se jako z komínů začíná valit černé mračno. Záhy se ukazuje, že to není mračno, ale statisíce krvelačných létajících příšer, které neomylně zamíří k trosečníkům. Za jídlem. Všichni se hned musí ukrýt v troskách lodi. Běží jako o život. Riddick a geoložka Shazza jsou poslední. Těsně před příletem hejna padnou na Riddickovu radu k zemi. Netvoři je přeletí a vrací se. Riddick, který má pevné nervy, vydrží bez hnutí ležet, Shazza se však s křikem dá na útěk. Létající ještěři se na ni vrhnou a před zraky ostatních trosečníků ji za jejího hrozného křiku roztrhají. Riddickovi se podaří doběhnout k vraku a všichni zbylí se zabarikádují uvnitř.
        Vrak má naneštěstí mnoho trhlin, a tak se netvoři dostávají dovnitř a záhy mizí druhý Imamův syn. Je jasné, že tu obránci dlouho nevydrží. Demontují tedy po poradě všechny svítící elementy z lodi a nakládají je na saně, zhotovené z části vraku. Svítí si baterkami, svářecím hořákem a lahvemi s knotem se zapálenou Parisovou kořalkou. Na saně nakládají demontované palivové články a baterii napájející svítící kabely a trubice, kterými jsou všichni omotáni. Riddick a Johns táhnou saně, ostatní kolem nich vytvářejí svítící kruh. Musí se dostat s články ke kosmickému člunu a odstartovat z planety, jinak nemají šanci.
        Světlo postupně slábne, jak se vybíjí baterie, svářecí hořák hasne. Netvoři jsou stále dotěrnější. Jeden jejich nálet starožitník Paris psychicky nevydrží a prchá od ostatních. Ve zmatku prchá do tmy a ještě ke všemu přetrhne dráty, které spojují svítící trubice s baterií. Tmou se záhy rozlehne Parisův křik, když je netvory ve tmě trhán a požírán zaživa. Do toho vypukne hádka mezi Johnsem a Riddickem. Johns v návalu vzteku prozrazuje na Carolyn, že chtěla s nákladem odhodit i kontejner s pasažéry. Riddick, který se zase projevuje jako charakternější člověk než Johns, prozrazuje, že to není žádný policista, ale žoldák a lovec lidí, který Riddicka ulovil pouze a jedině pro peníze. Mezi oběma muži se strhne rvačka, kterou přeruší až další nálet ještěrů, při němž i přes zuřivou střelbu na netvory Johns umírá.
        Skupina se musí ještě více semknout. Ukazuje se, že mladík Jack není mladík, ale maskované děvče, které začíná menstruačně krvácet a netvoři cítí její krev. Riddick svým nočním zrakem vidí, že cesta ke kosmickému člunu je zatarasena číhajícími netvory, další se snášejí ke skupině. Do toho všeho začíná pršet a déšť postupně hasí hořící lihoviny v lahvích.
        „Kde je teď tvůj bůh?“ ptá se Riddick stále ještě věřícího Imama. „Sebral ti oba syny a teď deštěm hasí poslední naději.“
        Situace je zoufalá. Je jasné, že k lodi všichni nedojdou. Riddick nachází malou jeskyni ve skále a ukrývá do ní Carolyn, Imama a Jacka. Vstupní otvor zakrývá velkým balvanem a sám se vydává s palivovými články, které táhne za sebou, ke kosmickému člunu. Podaří se mu tam dorazit, protože ve tmě vidí a dokáže se číhajícím netvorům vyhnout. Zvládne loď oživit, založit články na svá místa a připravit loď ke startu. Mezitím se netvoři dobývají do jeskyně. Carolyn se zbylými trosečníky řeší otázku, zda je tam Riddick nechá a zachrání se sám nebo se pro ně vrátí. Na stěnách jeskyně se objevují svítící měkkýši. Trosečníci je s odporem sbírají a cpou do lahví od lihovin a vytvářejí si tak provizorní osvětlení.
        Jack je vyčerpána a Imam ji odmítá opustit. Carolyn se vydává se svítící lahví ke člunu pro pomoc. Riddick na ni čeká a přemlouvá ji, aby s ním odletěla, ona však při vzpomínce na to, jak chtěla odhodit kontejner s trosečníky, již odmítá lidi, kteří jí věří, opustit a chce se pro ně vrátit. Strhne se krátká bitka, ve které Riddick pochopitelně vítězí. Mezitím se však do jeskyně dobývají ještěři a tak Imam s Jackou s poslední svítící lahví v ruce vybíhají ven, ještěry oslňují a v nastalém zmatku se snaží dostat ke člunu. V cestě jim však stojí veliký ještěr s děsivou tlamou.
        „Odleť se mnou, nech je být. Nebo jsi ochotná pro ně zemřít?“ ptá se Riddick Carolyn.
        Ta odpoví, že je ochotná pro ně zemřít, a běží jim na pomoc. Riddick se za ní vrhne a postaví se netvorovi do cesty. Již dříve zjistil, že netvoři mají místo, kam svýma očima nevidí, a proto se před ještěrem pohybuje tak, aby ho sice cítil, ale nebyl schopen zahlédnout. Carolyn se podaří s Imamem a Jackou zaměstnaného ještěra oběhnout a dostat se do lodi. Riddick je však napaden dalším netvorem zezadu. Je ozbrojen jen nožem, přesto po prudkém zápase oba netvoři leží na zemi mrtvi - a Riddick jen zraněn. Carolyn se pro něj vrací a snaží se mu pomoci na nohy a dotáhnout jej do člunu.
        „Byla jsem ochotná zemřít pro ně, ale ne pro tebe. Vstaň, pojď“, křičí na Riddicka.
        Ten se postaví, obejme Carolyn aby měl oporu, podívají se navzájem do očí…..
        Ozve se svist, Carolyn se vydere sten z úst a v očích se objeví údiv. Během okamžiku mizí Riddickovi z náručí do vzduchu, nabodnuta na ještěrovy spáry.
        „Neee“, zahřmí nocí Riddickův výkřik. Už jí však nemůže pomoci.
        Běží do člunu, zavírá dveře a připravuje loď ke startu.
        Pak zase všechno vypne.
        Člun pohasne a ztichne.
        Kolem něj se stahují ještěři.
        Riddick čeká.
        Ještěří buší zobáky do trupu člunu, svírají jej v těsném kruhu.
        Když je kolem plno, Riddick nastartuje motory a mnoho ještěrů hyne v plamenech motorů. Pomsta za Carolyn.
        Kosmický člun nabírá výšku a rychlost, rozráží hejno a zabíjí mnoho ještěrů, kteří se za ním vznesli, a stoupá na oběžnou dráhu.
        Jsou zachráněni.
        „Co řekneme, až se nás zeptají, co se stalo s Riddickem?“, ptá se Jack.
        „Řekneme, že tam dole zahynul. V temnotě,“ odpoví Riddick.
       
        Poznámka autora:
        Úvodní scény havárie kosmické lodi byly působivé. Vzhledem k tomu, že jsem byl sám doma a měl po ruce lahvičku vína, zůstal jsem u filmu ležet až do konce, což je „díky“ vloženým reklamám až do půl druhé ráno. Tedy, když skutečně nemáte nic lepšího na práci, tak se na to podívejte, ale například Slaboch Ben od Slávka Švachoučka je nejméně o dvě třídy výš. Počet hvězdiček: 1 a půl, a to ještě jen za tu havárii a noční pohledy na netvory. Jinak je na to škoda očí.
        Zapsáno pro SR: 7.11. 2007, 16.00
       
        Poznámky redakce:
        1) Velmi kvalitní recenze, zachycuje všechny podstatné okamžiky děje i nejdůležitější hlášky, z popisu havárie lodi je naprosto jasné, která pasáž filmu se mu líbila nejvíce.
        2) Dovoluji si nesouhlasit s hodnocením kvality filmu. Scénář považuji za výtečný, stejně jako režii, námět je originální a děj nevtíravě napínavý.
        3) Film měl sice premiéru v ČR až v červenci 2000, ale předpremiéra se odehrála na Parconu 2000, kam film zapůjčila distribuční společnost. Předmluvu tehdy před slušně zaplněným kinem přednesl Standa Čermák.
        4) Byl natočen druhý díl, tedy možná lépe řečeno, druhý film s se stejným hrdinou – Riddickem.
        5) Není vyloučené, že bude i díl třetí. Ale to se nechme překvapit.