| Kavárna U mimozemšťana - Standa Čermák |
Originální název: Guess Who´s Coming for Christmas? Země a rok vzniku: USA, 1990 – TV film Scénář: Blair Ferguson Hudba: Snuffy Walden Kamera: James Pergola Režie: Paul Schneider Hrají: Richard Mulligan (Georgie Walters), Barbara Barrie (Dolores), Beau Bridges (Arnold Zimmermann) aj. Především o takovýchto filmech bychom měli my, filmoví publicisté (ha, ha!!), co nejvíce psát. Sice vůbec nešlo o žádný ohňostroj triků, sice se nejednalo o akční velkofilm, sice se zde nepředstavil hvězdný herecký výkvět, sice nešlo o nejdražší film v dějinách americké televizní tvorby – přesto si toto pomalé vyprávění o touze člověka prosadit nicotnou pravdu zaslouží nebývale pochvalnou pozornost. Malé městečko Grovers Mill není ničím výjimečné. Lidé se navzájem dobře znají – což ještě neznamená, že se všichni dohromady přátelí. V posledních týdnech vládne v této obci beznaděj. Obchodníci zavírají své živnosti, farmáři prodávají a opouštějí usedlosti. Obchody totiž váznou a farmaření nevynáší. I v této dost neveselé době pro pár stovek obyčejných pozemšťanů naleznou tři z nich odvahu koupit za dvanáct tisíc dolarů v hotovosti opuštěnou farmu. Radní, sousedé i příbuzní se ptají: „Proč?“ Tři staří muži těsně před důchodem své tajemství však jen tak neprozradí. Jednou večer viděli na noční obloze podivná světla, určitě patřící kosmické lodi. Pak potkali muže v obleku, který se jim představil jako Arnold Zimmermann, stavitel obchodních domů z planety Zabar, mimozemšťan. Staří pánové ve své prostotě mu nemají důvod nevěřit. Zvláště George Walter, dospělý snílek, je Arnoldem nadšen. Okamžitě pojme k hostovi z cizích světů přátelskou a nezištnou náklonnost. Arnold je rázem jeho přítel se vším všudy. Tzn. I za cenu omezení vlastního ega musí (tak to prostě v jeho životě chodí!) George konat tak dlouho, dokud není přítel šťastný. George je nevoleným a nekorunovaným vůdcem trojice. Arnold do jejich městečka došel pěšky, neboť neměl kde přistát. Georgovi proto připadá logické, že je potřeba postavit přistávací plochu. I za cenu těch dvanácti tisíc dolarů, na které si banka cení volný pozemek. Tři postarší muži s podivným (všimněte si, jak my, současníci zlomu století/tisíciletí kvalifikujeme nezištný světonázor) chápáním mezibytostních vztahů ihned zahájí stavební práce. Zároveň však začnou obyvatelé Grovers Mill stupňovat na George a jeho kamarády psychický tlak. Vlastně jen manželka a malý vnouček Georgovi bezvýhradně věří. Doloros proto, že se s Arnoldem osobně setkala (pomáhala vyléčit jeho nachlazení), synek syna proto, že co řekne děda, ten nejsprávnější děda na světě, je pravda pravdoucí a nehynoucí. George je natolik bezelstný a dobrácký (pozor! nikoliv naivní a připitomělý!), že svolí navštívit psychiatra. Vždyť přece nemůže uškodit, když si o zatím tajné návštěvě mimozemšťana popovídá s odbornou autoritou, která musí zachovávat lékařské tajemství. Jenže tím není povinována psychiatrova sekretářka, přepisující doktorovy poznámky. A místní plátek platí 100 bucků za senzační zprávu dne, kterou tvrzení o návštěvě z vesmíru zcela nepokrytě je! Strhne se lavina zájmu médií, méně i více lokálních. AŤ už píšou objektivně, zaujatě, satiricky či kriticky, lidé v městečku mají takřka jednotný postoj. Zpočátku údiv, poté nechápající nesouhlas a velmi brzy nesouhlasný odpor. Ale všichni tři starší muži vytrvávají, jejich úsilí vybudovat přistávací plochu pro mimozemskou kosmickou loď nepolevuje. Jak už to ve (filmovém) životě/světě bývá, nepolevuje ani morální brutalita groversmillských obyvatel. Svolají schůzi, na níž chtějí … co vlastně chtějí?!?!Rozhodnout o osudu soukromého majetku? Vyhnat své sousedy? Určitě více než jen slovně odsoudit zdánlivě bláhové počínání tří skorodůchodců, kteří se schůze též účastní. Pod tíhou veřejného mínění se zbylí dva (který to neudělal, nemusíte ani hádat) odvážlivci zřeknou svých původních názorů: no, možná to byl přelud, žádná světla kosmické lodi, asi vrtulník či jiskření vzduchu. George se na ně nezlobí; on to totiž ani neumí. Jako jediný si dále stojí na svých pozicích, silně podporovaný svou stále milovanou a milující manželkou. A ještě někdo mu věří: jeno malý vnuk. „Počkejte do pátku do večera. V ten den přiletí Arnold. Teprve potom budu moci dokázat, že je pravda, co tvrdím.“ Jenže Arnold nepřiletí. George snad poprvé zapochybuje o své subjektivní a do předchvíle i objektivní pravdě. Nezdálo se mu to onen večer také? Nebyl to skutečně jen přelud? Jen mámení? Není nakonec Arnold podvodník? Na následující večer svolá George na pozemek, kde stojí jednoduchá dobudovaná přistávací plocha (kruh rovné země s věncem světel kolem dokola), tiskovou konferenci, aby veřejně přiznal svůj omyl. Přijdou snad všichni obyvatelé Grovers Mill a samozřejmě každý přítomný „akreditovaný“ novinář. Dostaví se i vnouček. Ten je velmi zklamán tím, že děda chce přiznat porážku a zříci se tak krásného snu, který kdyby byl (on je!) pravdivý a skutečný, přesně by zapadal do chlapcem uznávaného světa. Právě přítomnost vnuka v první řadě posluchačů smaže Georgovy pochybnosti o jeho zdravém rozumu a smyslech. Věčný snílek nemile překvapenému shromážděnému davu opakuje (pokolikáté již?), že viděl, co viděl, že se setkal s tím, kým se setkal – tedy s mimozemšťanem. „A kdo ti věří?“ vykřikne kdosi. „teď už nikdo!“ A z výrazů tváří přítomných lze číst potvrzení těchto krutých slov. „Já mu věřím!“ Napoprvé vnukova slova nikdo neslyší, teprve když zvýší hlas, dostane se mu zasloužené pozornosti. Nikdo ovšem nedostane příležitost, aby reagoval. Vysoko na obloze se totiž objeví rozmazané světelné body, postupně za doprovodu hukotu a svištění vzduchu získávají na ostrosti: jsou to obvodová světla mimozemského létajícího talíře. Arnold přece jen dodržel slovo! Přiletěl! George nestavěl kruhovou ranvej zbytečně! Umlčené, udivené a ohromené shromáždění se rozestoupí, aby dopravní prostředek o den dříve očekávaného hosta mohl bezpečně (hlavně pro dav!) přistát. Vystoupí z něj vkusně pozemský oblečený Arnold, omluví se Georgovi za zpoždění, řekne, že létající talíř je jeho jako protihodnota za přátelské služby, a odkráčí s příručním kufříkem v ruce do tmy. George si nejen udržel vlastní tvář, ale získal zpět ztracený respekt, nyní na úrpvni desetkrát vyšší než před první Arnoldovou návštěvou. Život v Grovers Mill se skokově oživil. Geroge totiž uvnitř létajícího talíře otevřel UFO café, kavárnu U mimozemšťana, kam se zblízka i z daleka sjíždějí lidé podívat se do míst. Kde Země poprvé přivítala bytost z jiného světa! Skoro žádné triky, žádné složité ateliéry, kulisa existujícího malého městečka (asi těžko Grovers Mill – ale kdo ví?!), absence jakékoliv akce; naopak – myšlenek a laskavých dialogů na rozdávání. Skutečně jsem byl atmosférou filmu, který, když tak po sobě stručný obsah čtu, vlastně byl o ničem, velmi mile překvapen. Standa Čermák ***1/2 leden 1998 |
SVĚTELNÉ ROKY 2010 – Filmově-reportážní magazín pro problematiku SF – e-verze. Vydává Scifia of C.A.P. & company KSPVTU v nakladatelství Bellatrix. Šéfredaktor: Stanislav Čermák. Příspěvky posílejte na adresu redakce nebo jim je předávejte osobně. Ani ty vyžádané rukopisy se nevracejí. Veškerá autorská práva vyhrazena, cenzura vyloučena. Výhradně pro soukromou potřebu odběratelů, jejichž výběr je výhradní záležitostí redakce. Cena: platí se odběrem jednoho výtisku každého čísla. Toto číslo bylo dáno do tisku 12.10.2009, vyšlo 23.10.2009. Náklad 11 výtisků. Dotisk není možný. Jakákoliv forma reprodukce a republikace podléhá souhlasu redakce.
© 2010 |