Objekt P4 se nachází na Querské náhorní plošině v Tanaiské poušti obývané dnes kmenem Growů. Ti z vás, kteří byli na sympóziu o pravěkých tanaiských hudebních nástrojích, již vědí, oč se jedná.
Objekt P4 je rozsáhlé skalní sídliště pravěkých lovců. Bylo objeveno před třemi roky výpravou dr. Hobbita, pátrající v Tanaiské poušti po zbytcích bájné říše Chan. Legendy o Chan známe zprostředkovaně od kmene Growů. Ti přišli do země v době, kdy Tanainé již vymírali, smísili se s nimi a převzali jejich mytologii. Období Chan bylo dobou největšího rozkvětu Tanaiské kultury, současníkem říše Otonaa. Množství bájí získaných od Growů hovoří o hlubokých lesích v místech, kde je dnes poušť, vypráví o dávných králích, válečnících, ale také o jakýchsi Nelidech, smrtelných bozích z hvězd.
Dr. Hobbitovi se podařilo nalézt právě nejstarší kulturní centrum, o kterém se v Tanaiských mýtech vypráví – skalní město Fill. Jde o rozsáhlý komplex pískovcových skal, provrtaný stovkami jeskyní. Podle odhadu zde mohlo žít i několik tisíc lidí. Sídliště je staré asi 15 000 let a bylo více než 1000 let obýváno sběračsko loveckým společenstvím. Zde je třeba podotknout, že ještě před 8000 lety byla Querská Náhorní plošina velmi úrodnou oblastí s hojností zvěře.
Vraťme se však opět k Fillu. Jeho obyvatelé byli zřejmě nadšení malíři a pokryli skály stovkami rytin a kreseb, zobrazujících různé výjevy z jejich života.Jsou malovány chronologicky ze středu města, jímž je Náměstí Velkého sněmu stařešinů, hlavní třídou směrem ke vstupní bráně. Díky tomu lze určit ne sice přesně dobu, ale alespoň návaznost dějů.
Nejúžasnější na celém objevu je však to, že nezvratně dokazuje návštěvu mimozemšťanů na planetě. I na mnohé legendy Tanaiů se dnes můžeme dívat v jiném světle.
Před rokem bylo v poušti nalezeno další ztracené město. Tentokráte již skutečné – z kamene a cihel. Jedná se pravděpodobně o z Tanaiských legend známý Sheet. Vše nasvědčuje tomu, že jsme na stopě legendární říše Borlů – zemi Otonaa. Ve zříceninách byla nalezena krypta s úplným pokladem písemností a uměleckých předmětů.Díky tomu, že mezi knihami byl i jakýsi „slabikář“, podařilo se písmo Shetu rozluštit a v současné době se překládají první texty.
Spojením Tanaiských legend, maleb z Fillu a nálezů ze Sheetu můžeme sestavit již dosti ucelený obraz dějin. Ty nastíním ještě dříve, než se budeme věnovat Fillu a jeho skalní galerii.
Přibližně před 15000 lety existovalo na Querské náhorní plošině skalní město Fill, obývané lovci – Tanai. Ve stejné době na ostrově Otonaa, nalézajícím se v dnešním souostroví Ertily, existovalo vyspělejší království Berlů. Historie jeho vzniku se ztrácí v dávnověku. Berlové používali některé kovy – zlato, stříbro, měď, v malé míře i meteoritické železo, dále znali kolo, tkaniny, uměli stavět z kamene atd.
Fill existoval již několik století, Otonaa ještě mnohem déle, když na Querskou plošinu přistávali mimozemšťané. Zřejmě však došlo k nehodě a výprava ztroskotala. Posádce zůstalo pouze malé množství techniky, a jak dokládají kresby Tanaiů, snižoval se postupně civilizační stupeň nepozemšťanů až na úroveň pravěkých lovců. Dokonce společně s lidmi lovili a žili i ve Fillu.
Později, když dorazila záchranná výprava, mimozemšťané odcházejí z Fillu, staví vlastní základnu a navazují styky s Otonaa. V obou kulturních centrech (Fillu i Otonaa) podporují rozvoj civilizace. V říši Borlů je pokrok rychlejší.
Později se do průzkumu planety zapojují i další vesmírné civilizace – snad kdesi existuje jakási „Unie obydlených světů“. Těžiště kontaktů s lidmi se přesouvá do Otonaa, kde vzniká zvláštní hybridní civilizace. Mimozemšťané vystupují v roli poradců a žijí v uzavřených čtvrtích hlavního města. Vládnoucí špička – zasvěcenci – tak zvaní Chrudošiví přebírají jejich znalosti. Hospodářský stupeň národa však nedovoluje všechny znalosti využít a tak zbytek společnosti žije na úrovni starověku. Např. pro dopravu se užívají koně, plachetnice, ale v malé míře i vzducholodi.
Nepozemšťané nechávají Borlům volnost a stávají se spíše pozorovateli. Pořádají na planetu turistické zájezdy a stýkají se hlavně s Chrudošivými.
Borlové staví na kontinentě město Sheet. Setkávají se s Tanai, kteří je nazývají Lidmi z lodi. Spolupracují s „bohy vesmíru“ na zvyšování kulturní úrovně loveckých kmenů.Tanaiové navštěvují Sheet, seznamují se s architekturou a později opouštějí Fill a staví město Gral. Pochod vedou tři legendární stařešinové – Guernesl, Aral, Nachue. Časem vznikají i další města – Tura, Cappa, Toru, Vellan. Shet zůstává i nadále ne snad správním, ale rozhodně kulturním centrem kontinentu.
Někdy v této době se nepozemšťané začínají stahovat ze země. Snad došli k názoru, že přecenili své síly v úsilí o posunutí civilizace na celé planetě kupředu, podle některých náznaků však mají sami nějaké vnitřní potíže. Možná katastrofy ve svém planetárním systému a pro práci na zaostalé planetě jim již nezbývají síly. Buď jak buď, zůstává pouze malá mise v Otonaa, která se stýká téměř výhradně s Chrudošivými. Ještě předtím však umožňují lidem darování kosmické lodi králi Otonaa, cestu po „Planetární unii“. Za několik desetiletí je však i vyslanectví v Otonaa zrušeno.
Rozvoj kultury probíhá v jednotlivých městských státech různou rychlostí. Vznikají spory a třenice. Borlové zasahují a na čas vzniká jednotný stát. Říše Otonaa pak vzkvétá několik století, až spory o trůn a o žárlivě střežená rodová dědictví po mimozemšťanech vytvářejí podmínky pro vznik vnitřní krize. Sheet se stává více méně samostatným, kontakty však s Otonaa udržuje i nadále.
Všem nadějím Otonaa udělala konec série zemětřesení, říše Borlů přestala existovat a ostrov se ponořil do vln. Utečenci se usídlili ve Sheetu a přinesli s sebou i část archívu, umělecké předměty a své znalosti. Sheet si tak převzal pochodeň civilizace od Otonaa.
Tektonické poruchy se pak opakují řadu století a tehdy je i Querská plošina vyzdvižena do dnešní podoby.
Změny přírodních podmínek na kontinentě iniciují stěhování národů. Do země vtrhly hordy kočovníků, kteří ničí kulturu všude, kde na ni narazí. Sheet odolává dlouho, ale zhruba před 9000 lety podléhá. V mezidobí je ještě jednou krátce osídlen Fill.
Až po tisíciletích, roku 6450 př.n.l., sjednocuje vůdce severních Tanaiů Sahore rozdrobené kmeny a zakládá sedm knížectví Gatteru. Na 300 let nastává klidnější období. Je vytvořena soustava zavodňovacích kanálů, rozmáhá se zemědělství, pastevectví, ale i stavitelství, vědy a umění. Roku 6120 př.n.l. však vypukly války o Sedolské následnictví. Zavodňovací systém je zrušen, města pobořena, lesy vypáleny a ačkoli Sedolie přestává existovat, válka trvá dál. Zem pustne a když po další vlně zemětřesení vysychá i veletok Gardelagan, začíná na Querské náhorní plošině vznikat poušť. Sem jsou zatlačeny kmeny Growů, mísí se s potomky Tanaiů a Borlů, a jak již bylo řečeno, přejímají jejich mytologii a v poušti žijí dodnes.
Tolik v krátkosti historie. Avšak ještě dříve, než se budeme blíže zaobírat sklaní obrazovou galerií Fillu, vrátím se ještě jednou k Borlům. Mezi texty nalezenými ve Shettu, je i následující báseň.
Je smažmo, lépě švihlý tlové
se batoumají v dálnici
Chrudošiví jsou Borlové
na mamné krsy žárnící.
Smysl plně nechápeme, ale přesto, nepřipomíná vám něco? Ano jistě, Alenku v říši divů. I v této knize je podobná říkanka. Místo Borlů jsou však Borolové. Podobnost velice nápadná, že? Domnívám se, že Lewis Caroll objevil cestu do Otonaa. Jak? Z Zweisteinovy teorie relativní absolutidy vyplývá, že mohou existovat místa, kde je propojení světů trvale možné, a dochází někdy i k časovým posunům . U ústí tunelu je také větší nahromadění hmoty a bude tedy směřovat do země – jeskyní, díra (králičí nora v knize). Myslím, že Caroll jeden z tunelů nalezl a v Alence zašifroval své zážitky z Otonaa. Doporučuji knihu důkladně prostudovat a srovnat a archeologickými nálezy.
Druhou část zprávy, v níž provedu rozbor vybraných obrazů ze skalní galerie Fillu, bych mohl uvést prastarou tanaiskou legendou.
Tehdy Harughnak ulovil
bizona velkého jako slon.
Slunce skrylo svou tvář a přišli Nelidé.
Přišli z hory světel,
nebe bylo zemí a země nebem.
Darangi Sake odešel do hor.
Velcí ptáci krouží nad lesy,
Mraky klesají.
Shakena oblékl kůži tygra.
Ve Fillu jsou Nelidé.
Pro nejstarší báje Tanaiů je typické, že uchovávají bez dalšího přiblížení velkou spoustu jmen. Trochu to snižuje srozumitelnost. Kdo to byli Kurangi Sake, či Harughnak. Snad významní lovci? Nebo stařešinové? Nevíme. Rozbor pověsti však není cílem této zprávy. Posloužila nám jen pro ilustraci. Sami pochopíte, že má společný základ s kresbami z Fillu. Vybrali jsme jich z časových důvodů pro tuto zprávu pouze 8, ale ty pokrývají prakticky celé údobí osídlení Fillu.
-
Zpočátku se vyskytují převážně scény z lovu. Na obr. 1 muži ženou zvěř od řeky směrem ke srázu. Je patrný tehdejší malířský záměr. Raněná zvířata jsou probodnuta šípem či oštěpem, z ran proudí krev. Vpravo ženy zpracovávají již ulovenou zvěř. Zřetelný je plošný způsob kresby, bez perspektivy. Vzdálenost je naznačena stupněním scény vzhůru a případně překrýváním postav. Lovcena obraze doprovází jedno z prvních domestikovaných zvířat – Tanaiský pes.
Jeho poněkud romantickou rekonstrukci vidíte na obr. 2. Je to zvíře dnes už vyhynulé, ačkoli podle zpráv domorodců bylo několikrát v nedávné době spatřeno v pohoří Belthusu.
-
Obr. 3 reprezentuje již období přítomnosti nepozemšťanů. Doutníkovitý předmět v horní části kresby je vznášedlo s lovci. Stádo bizonů se chová tak, jako kdyby útok přicházel shora a rozbíhá se na všechny strany. Že jde o létající stroj, zdůraznil pravěký tvůrce mimo jiné tím, že jej situoval nad vrcholky stromů. Vše ostatní je pod nimi. Dokonce i bizon, v levé části obrazu, který vyšel tvůrci příliš vysoko má nad sebou strom, který ukazuje, že zvíře je na zemi.
V mrtvých a raněných zvířatech nejsou zabodnuty šípy a přesto krvácejí. Čára spojující vznášedlo s bizonem, klidně se pasoucím za řekou, a nic netušícím o útoku, naznačuje, že zbraně posádky působí na velkou vzdálenost. To vše nasvědčuje použití střelných zbraní. Poslední člen posádky také držel předmět připomínající puškuk. Letící bytosti také zcela jistě nejsou lidmi. Ti jsou kresleni jinak.
Rekonstrukce nepozemšťana je uvedena na obr. 4. Čtenáři světelných roků jej znají a vědí, že byl vybrán za průvodce časopisem.
-
Obr. 5 ilustruje snižování technické úrovně návštěvníků, či spíše Robinsonů z kosmu. Jde o společný lov lidí a mimozemšťanů. Ti ani nemají všichni pušku, jeden je ozbrojen dokonce pouze kopím.Nikde nejsou žádná vznášedla, žádná technika.
Obraz je vytvořen jiným stylem než předcházející kresby. Zajímavé je, že je to pravděpodobně první signovaný obraz – u několika postav je položeno různé množství šípů, u jedné leží mimo jiné meč (ukazující na používání kovů). Mohly by to snad být podpisy? Skálou ve tvaru hlavy je též určeno místo děje.
Po příchodu záchranné výpravy staví nepozemšťané vlastní základnu. Jeden z jejích prvních nákresů vidíte na obr. 6. Stanice stojí uprostřed lesů. Jednu část tvoří budovy s radarem, z druhé je letiště s řídící věží. Účel budov nelze bohužel z nákresu určit. Kontakty lidí s návštěvníky probíhají i nadále, na což ukazuje skupinka osob ve slavnostních úborech- snad stařešinů – nesoucích dary.
-
Na obr. 7 jsou první portréty hostů z kosmu.Přes značnou primitivnost kresby je jejich podoba zřetelná.Vystupuje zde několik druhů postav – čtyřruké ve skafandrech, podobné ještěrům, zvláštní mnohakončetinové bytosti. Zobrazena jsou však i vznášedla, automobily a loď s lidmi – pravděpodobně výprava z Otonaa. Nad lodí se nachází nedefinovatelný předmět. Snad slunce, nebo nějaký stroj. Mohlo by to být např. ozubené kolo.
Na obr. 8. vidíte příchod delegace z Fillu do Sheetu. Sheet je město z cihel a kamene, obklopené zemědělskými usedlostmi a poli protkanými soustavou zavodňovacích kanálů. Loď na budově symbolizuje, že sídliště obývají Borlové – lidé z lodi.
Tanaiové již znají kolo, používají povozů tažených koňmi. Výpravu doprovázejí též mimozemšťané, jejichž základna je nedaleko města.
Zmínil jsem se již, že vesmírné civilizace pořádaly k Tanaiům jakési turistické zájezdy. Tento dojem může vyvolat kresba mimozemšťanů, prohlížejících si komplex skal a jeskyní asi tak, jako my si prohlížíme hrady a zámky (obr. 9). Prostí lovci jim projevují úctu, stařešinové vystupují v roli průvodců. Děj se odehrává na Náměstí Velkého sněmu stařešinů. Vidíme totem s obětištěm a je patrný i způsob Fillu. Systém žebříků, ramp a galerií před jeskyněmi. V největší z nich, umístěné na kresbě uprostřed skal, bylo shromaždiště. Konstrukce v ústí je dřevěný portál.
Na obr. 10 je ztvárněn odchod Tanaiů z Fillu a stavba města Gral. Ten je nakreslen částečně v půdoryse. V okolí jsou již pole a meliorační systém. Popředí scény tvoří tři již zmínění stařešinové – Guernesi, Aral a Nanehe. První stařešina je oblečen do kůže šelmy – vzpomeňme na legendu ….. Shakna oblékl kůži tygra ….. Od té doby je pravděpodobně kožešina šelmy oděvem nejvyššího ze stařešinů. Guernosi nese též v ruce hůl se symbolem hlavy boha z hvězd. Druzí dva muži, oblečení do kůží nosorožce a šakala mají starší symboly moci. Pochod Tanaiů vedou zástupci kosmických bytostí společně s Borly (symbolizovanými malou plachetnicí v levém dolním rohu).
Uvedené kresby jsou sice značně primitivní, ale do značné míry věcné. Ověřit si to můžeme např. srovnáním s jedním z obrazů nalezených ve Sheetu. (obr. 11) Na obr. 9.,10., 11. vystupuje stejná postava mimozemšťana. Obraz ze Sheetu je ilustrací k velké cestě Chrudošivého Borla Gohala (titul kapitána) Zanuse po planetách Vesmírného společenství. To, co uvidíte , je kopie a částečně rekonstrukce. Je signována mnou, neboť, jak známe, muzea v Ertaru nevlastní originály obrazů. Ty jsou majetkem galerií. Kopie pak jsou různé kvality a ceny a tvůrci se na ně proto podepisují.
Originál díla byl malován na stříbrné desce.
Tolik tedy lze vyčíst z obrazů z Fillu. Na další objevy se můžeme těšit po prozkoumání nálezů ze Sheetu.