Tento neobvyklý dotaz má svůj důvod. Málokdo si totiž uvědomuje, že elektrická energie Ertaru je z 98 % kryta termojadernými elektrárnami, které zpracovávají obrovské množství mořské vody. V rámci cyklu"Ertar, jak jej bohužel neznáme",naši odborní redaktoři Ing. S. Houček a Ing. V. Man navštívili největší pobřežní elektrárnu v Tarettě poblíž Tary a položili několik otázek hlavnímu inženýrovi tohoto plně automatizovaného kolosu.
Ing. Houček: Mohl byste se našim čtenářům představit?
Hl.inženýr: Jmenuji se Ali Borčap a pracuji zde jako hlavní inženýr.
Ing. Man: Jak dlouho?
Ing. Borčap: Dvanáct let.
Ing: Houček: Můžete nám popsat,jak se zde elektřina vyrábí?
Ing. Borčap: Mořská voda se čerpá potrubím do separátoru, kde se oddělují izotopy. Ty se pumpují do hlavního stellarátoru, kterých je tu osm, ale normálně jedou jenom čtyři. Zpracovaná voda jde zase ven, je jen trochu teplejší.
Ing. Man: O kolik stupňů?
Ing. Borčap: Asi o dva, ale to je různé podle momentálního výkonu zařízení.... no ... nejvýš o dva.
Ing. Houček: Nehrozí nebezpečí katastrofy při havárii zařízení? Myslím například kdyby vypadl proud pro fokusací plazmy.
Ing. Borčap: To je nesmysl. Plazma se fokusuje elektromagnety na bázi kaolínové supravodivé keramiky, ale elektromagnety jsou napájeny stejným proudem jako lasery, které plazmu zapalují. A ty mají impulsy o energii víc než 9 MBom, které se opakují každý puls. Když vypadne proud, tak se prostě plazma nezapálí. Teprve potom začne pomalu ochabovat fokusační pole.
Ing. Man: To ale musí být k buzení laserů a elektromagnetů obrovský výkon, ne? Kde berete elektřinu na spuštění stellarátorů?
Ing. Borčap: Energii bereme ze sítě. Pokud bychom nahazovali provoz odpojený po havárii od sítě, bereme proud od běžících stelllarátorů.
Ing. Man: A kdyby byly z nějakého důvodu všechny vypnuté?
Ing. Borčap: Tak použijeme proud z reaktoru pro studenou syntézu. Ten je v provozu pořád, nedá se vypnout, je zaplombovaný. Je to náhodou zrovna ten blok, co na něm sedíte.
Ing. Man (vstává): Můžeme se jít podívat někam jinam.
Ing. Houček: Jak je to s radiační bezpečností?
Ing. Borčap krčí rameny: Všechno je tu odstíněné a my sem stejně moc často nechodíme. Provoz řídí automaty Kontrolu provádím jen občas a za celou tu dobu, jsem nenašel závadu.
Ing. Houček: Kolik vás tu pracuje?
Ing. Borčap: Dva, já a manželka.
Ing. Houček: Vaše žena je také jaderný inženýr?
Ing. Borčap: Ne, ta tu uklízí.
Ing. Man: Děkujeme za zajímavý rozhovor. Teď budou nám i našim čtenářům pobřežní elektrárny mnohem bližší. Nechtěl byste ještě na závěr něco zajímavého dodat?
Ing. Borčap: Nevím jak to myslíte.
Ing. Man: Například byste mohl říci, čím se právě vaše elektrárna liší od těch ostatních, čím je tak trochu vyjímečná.
Ing. Borčap: No .. fokusujeme taky do osmičky, ale vybíjíme většinou v modu dva. To je taková naše zvláštnost.
Ing. Man: Ano... to je zajímavé... děkujeme za rozhovor.