22.02.2015 - Jupiter jako řemen

Jupiter v Galaxii




Akci DCSS v neděli 22/2/2015 navštívily tři kusy, protože Standa chtěl vidět Jupitera jinde a naplocho. V kině to dlouho vypadalo, že budeme mít sál pro sebe, ale pak tam těsně před začátkem zabloudilo ještě asi dvanáct zoufalců, kteří převážně hledali tmu a soukromí.




Film se rozjížděl postupně. Brzy se ukázalo, že ústřední uklízečka je královnou a všichni jí jdou po krku. Okamžitě nastoupil chrabrý rytíř. Samozřejmě žoldák a kriminálník, který se za nemalé peníze a příslib rehabilitace do hrdinky zamiloval a bránil ji, až oči přecházely. Rvačky a honičky mezi mrakodrapy Chicaga - později i mezi mrakodrapy kosmickými - v 3D rozhodně vynikly. Byla to show, kterou by bylo škoda připravit o dimenzi.



Byla to space opera, jak má být. Uvědomil jsem si, že Barbarella vstala z hrobu. Nechyběl dokonale odporný padouch a nikdo se nezdržoval filosofickými úvahami uprostřed bitvy. (Tedy až na jeden nesmyslně dlouhý polibek při přestřelce, ale tam se aspoň zbytečně nežvanilo.) Brzy se ukázalo, že padouši jsou dva a nakonec se vynořil i třetí. Fakt hustý!
Dáma za mnou se začala tiše pochechtávat a já získal dojem, že metráž o půlhodiny kratší by byla pro příběh přínosem. Ke konci jsem se už hystericky chechtal taky. Osobně jsem si potvrdil, že určitě nejsem čistokrevný šlechtic, protože jako vládce planety bych určitě nehledal životní štěstí při úklidu záchodů. Stydím se, ale chtěl bych dělat něco jiného - aspoň asistenta ve výzkumáku. Celou závěrečnou bitvu jsem si říkal, že už schází jen anděl Pygar, který Barbarellu nakonec odnese v náručí....

Když se objevil, utekl jsem ze sálu.

Venku mi Dana potvrdila, že i podle ní má Flash Gordon důstojného nástupce. S básníkem bych řekl - Bylo to krásné, ale bylo toho dost!

sš

(informační obrázky k filmu jsou z propagačních materiálů na internetu)