NOVÝ KOORDINÁTOR STARKNEST V listopadu 1989  vypršelo třetí  funkční období tehdejšího koordinátora  Ertaru  Lucase  Raina.  Většina  národa  i vládních činitelů považovala  téměř za samozřejmé,  že Rain nastoupí  i do čtvrtého období. Proto bylo  pro všechny velkým překvapením, když kandidaturu odmítl s tím, že byl  v čele státu již příliš dlouho, takže  vedení  státu  i  jeho  zahraniční  politika je již příliš poznamenána jeho osobností. Předpoklad, že Lucas  Rain bude v úřadě i  ve čtvrtém období byl  natolik silný,  že v podstatě koordinační  volby nebyli ani řádně  připraveny.  Reinovým  odmítnutím  byl koordinační kabinet postaven  před  úkol  vypsat  nové  koordinační  volby.  Ty  byly vyhlášeny na březen 1990. Vzhledem   k poněkud   neklidnější   mezinárodní  situaci, především s ohledem na lednový  konflikt s Etariskarem byly volby uspíšeny a tak byl nový koordinátor uveden do úřadu jíž 16. února 1990. Jeho zvolení  do úřadu uváděli  sdělovací prostředky titulky jako  ”Muž,  který  nikdy  neexistoval”  nebo  ”Člověk odnikud”. Titulky tak podivuhodné proto, že nový koordinátor Chris Er Tonor se  doposud  veřejnosti  nepředstavoval.  Jako člen koordinačního kabinetu  byl náčelníkem  generálního štábu  státní bezpečnosti a jako takový na politickou scénu příliš nevystupoval. Chris Er Tonor se narodil v roce 1960 v Taře. Po vystudování práv v roce 1984 vstoupil do  státních služeb. V roce 1987 byl na návrh Lucase Raina přijat mezi členy koordinačního kabinetu,  kde v letech  1988   až  1990  pracoval   v generálním  štábu státní bezpečnosti odkud  byl odvolán poté, co  byl zvolen koordinátorem Ertaru. ZEMŔEL TORRO ARGUST STARKNEST 26. února 1991 vydala Tisková  agentur Ertaru zprávu, že 25. února   zemřel  ve   vyhnanství  na   Ertilách  bývalý   ertarský koordinátor Torro Argust. Torro Argust  se narodil 16.  května 1906 ve  Starém Thysu v rodině státního zaměstnance.V letech 1912-1924 absolvoval vojenské gymnázium v Erthysu odkud byl  v červnu 1924  vyřazen do armádní služby. Jako velice schopný mladý důstojník již v roce 1928 velel v hodnosti podplukovníka pěší divizi. V roce 1930 se stal členem generálního štábu ertarské armády a  v roce 1933 jeho náčelníkem. V roce  1935  za  úřadování  koordinátora  Tadease  Berengara byl jmenován ministrem  války. Vrcholu kariéru  dosáhl, když byl  21. ledna 1941  zvolen koordinátorem Ertaru. Z této své funkce řídil válečné operace  až do konce  války. Úspěchy jeho  velení měly za následek, že se stal velmi  oblíbeným, až skoro národním hrdinou. Také proto byl znovu zvolen  koordinátorem v roce 1946. Nedokázal se však jako rozený voják vyrovnat s požadavky změněné doby a 13. 9. 1946  dal popravit admirála  Kaynera. Nálady národa  se pomalu měnily, ale  Torro Argust nebyl  schopen reagovat jinak.  Situace vyústila  22.  ledna  1947  k vojenskému  převratu  a  nastolení diktatury.  25.  ledna  1948  se  pak  podařilo opozici diktátora sesadit a  posléze postavit před soud.  Torro Argust byl odsouzen za převrat  a vlastizradu 27.  6. 1948 k doživotnímu vyhnanství. Ještě v červnu  1948 byl dopraven na jeden  ostrůvek v souostroví Ertil, kde žil  až do své smrti téměř bez  kontaktů s okolím a do konce života se nezbavil dojmu, že na něm národ spáchal křivdu. Z historického  a psychologického hlediska  je jeho osobnost stále předmětem  výzkumů a diskusí.  Závratná kariéra i  pád jsou připisovány jeho  konzervativní povaze a nepřizpůsobivosti. Přes své zápory si však nezaslouží zapomenutí.

Návrat do sekce HISTORIE