|
Stejně jako
v loňském roce, i letos bych rád obrátil vaši pozornost k ertarské
hudbě. Již minule jsem mluvil o
členitosti a bohatosti forem ertarské hudby, o nepřeberném množství
žánrů, hudebních kategorií a trendů. Zmínil jsem se o struktuře hudebních směrů
a kategorií a poukázal na základní rozdíly mezi ertarskou a naší hudbou. Hovořili jsme tu o dělení na hudbu
ditionální a noditální, zmínil jsem se o dělení na hudbu artifišelní a
nonartifišelní o charakterizaci jednotlivých hudebních kusů v rozlišování
stylů, žánrových okruhů a různých typů hudebních projevů, vytvářejících ono
široké hudební spektrum. Ani letos vám nemíním vychrlit všezahrnující a
důsledný profil ertarské hudby, ani analýzu historického vývoje, protože čas
myslím ještě nedozrál, a ponechám budoucnosti i podrobné profily jednotlivých
umělců a významných hudebních děl. Letmo nahlédnu do historie, představím
několik významných hudebních seskupení a odkryji před vámi další část onoho
pestrého spektra i když samozřejmě ne ve vyčerpávající a všezahrnující
podrobnosti. Rozdílnost přístupů k poslechu hudby námi a Erty se loni jasně ukázala a protože jste jí zcela evidentně nepropadli tak, jak by snad kdejaký Ert mohl čekat (na zástupce ertarského hudebního fondu nedorazila žádná žádost o noditální nahrávky) chtěl bych dnes soustředit vaši pozornost, pokud se mi to podaří, na další, opačný konec hudebního spektra současné ertarské hudby - na jeho další významnou část - hudební žánr SMAEŠ. A než bych vám dlouho popisoval charakterictické znaky tohoto žánru, pustím vám raději ukázku, která je víc než výstižná. *** 1. ukázka*** 922 : Blady Torran (922) Ano, přesně tak zapůsobila tato hudba na Erty, když ji slyšeli poprvé. Jak jsme si řekli již během loňské přednášky, častou inspirací hudebníků je historie Ertů. Tato inspirace je natolik silná, že se postupem doby vyvinula nejen ve specifický subžánr, ale stala se na sklonku sedmdesátých let také příčinou jedné z nejdelších a nejzuřivějších ”válek” v historii ertarské hudby. Desítky umělců se hudbou snaží vyjádřit atmosféru doby nebo své představy o některých historických údobích či událostech. Tyto snahy často vyvolávají víc než jen nadšení posluchačů. Často také živé polemiky a zuřivé diskuse jak mezi hudebními kritiky, tak i historiky a posluchači. Loni jsem se zmínil o výbušné situaci kolem kontroverzního alba Ertaoragea 2, pouštěli jsme si ukázku z alba Klédžiwimin of baberiens kalt skupiny RIE (Rilajt Istory Ertar). To bylo loni. Ukázka ze skladby 922, kterou jste slyšeli před chvílí, otevírala v roce 1979 album skupiny Blady Torran. Jejich album se stalo gignatickou hudební explozí, která rozpoutala nejdelší hudební válku v historii. Všechno začalo na podzim 1978. Tehdy, dva měsíce po rozpadu stounsorakové formace Bluušír Fůt se její frontman Syn Dart sešel s Sepem Lturem, bývalým zpěvákem skupiny Imperiem, absolventy historických věd Kreinem Tychem a Pharem Ranatem nad koncepcí nového hudebního projektu. Původně zamýšlený projekt další klasické noditální formace však vzal za své s příchodem enigmatického novátora, který si říká Olmaity. Vnutil skupině jméno krále Torrana, přezdívaného krvavý, jako nový název a když se poté na půl roku se zavřeli do nahrávacího studia, bylo výsledkem převratné album 922 (což, jak jistě všichni víte, je rok kdy došlo k legendární krvavé bitvě na Broswanském poli). Všech jedenáct skladeb se tematicky týkalo událostí k nimž došlo v tomto roce, hlavně pak ke slavné bitvě. Hudba Blady Torran se lišila od všeho, co kdy na ertarské hudební scéně zaznělo. Hudba vycházela ze zamítavého postoje historiků, odmítajících klasickou noditální hudbu jako prostředek věrného zachycení ”ducha doby”. Podle nich totiž historie nebyla romantickou pohádkou, ale naopak tvrdým a nemilosrdným bojem o přežití. Nelze ji tedy popisovat subtilními hudebními motivy vytvářející často jakoby nadzemské melodie plné jemných vzdušných tónů. Hudba Blady Torran byla toho pravým opakem a podle mnohých tedy byla značně realističtějším obrazem historie. Extremně tvrdá, rychlá a brutální. Jistě jste si všimli. Album vyvolalo neuvěřitelně bouřlivé reakce (a nejen v Ertaru, jak jsem si všiml). Posluchači, odborníci i laici, se rozdělili na dva tábory. V jednom se pod prapor nadšení shomáždili příznivci nového směru, ve druhém brousili zbraně zarytí odpůrci. Vzápětí po úspěchu Blady Torran se objevila řada následovníků, skupin vycházejících z průkopnického alba 922, které se pro mnoho skupin stalo základní inspirací. *** 2. ukázka*** Hangerok : Blady Torran (Last Wéld) Ve svém druhém albu nazvaném Last Wéld (Ztracený svět), z něhož byla druhá ukázka, zlomek skladby Hangerok (Hladová skála), šla skupina ještě dál a propojila svůj dravý razatní styl s klasickou noditální hudbou, kterou přizpůsobila svým potřebám, zejména extrémní rychlosti. Vyznavači klasické noditální hudby šli do kolen a vzápětí přirovnali tento postup k hudebnímu barbarství. Válka propukla plnou silou. Zuřivé přestřelky nezávislých kritiků nebraly na stránkách hudebních periodik konce. Souboje kritiků hájících barvy jednotlivých hudebních časopisů přerostly v dlouhou zákopovou válku jednotlivých redakcí. Tábor nadšených příznivců dravé hudby se stal nedobytnou baštou, armáda odpůrců zahájila křízovou výpravu. Ta měla vyhladit skupiny nově se rodícího žánru, jemuž se vžil název Smaeš, poprvé použitý v obsáhlé obhajobě otištěné na stránkách Mjusik Kenls. Do polemik na televizních obrazovkách i v tisku byli vtaženi vážení historici, jejichž názor překvapivě vyzníval spíš ve prospěch neobvyklého hudebního projevu ve vztahu k historii, politici, estetikové, hudební teoretici, významné osobonsti ertarské kultury a veřejného života. Válka o uznání žánru trvala dlouhých deset let. Mezitím se nový žánr dravě rozvíjel, nacházel nové postupy a přístupy, učil se používat nových technik a snažil ze maximálně využít jiných hudebních žánrů ke svému zdokonalení. Dnes již smaešová hudba existuje souběžně s noditální a vzájemně se respektují, protože ani jedna z bašt (odpůrců a příznivců) nebyla dobyta. Současně je smaeš zřejmě jediným hudebním žánrem k němuž nelze zůstat lhostejný. Buď jej milujete nebo nenávidíte, ale jen málokdy něco mezitím. Má již své pamětníky, svou klasiku i poměrně rozsáhlý trh. Další z oblíbených skupin je Blaesfiim (Rouhání), která patří ke stálicím ertarského hudebního nebe. Ukázka, kterou uslyšíte pochází z alba Battltajm, které již dnes patří do zlatého fondu žánru, nejen pro svou hutnost a množství novátorských postupů. *** 3. ukázka*** Battltajm : Blaesfiim (Battltajm) Ke smaešové hudbě neodmyslitelně patří jeho vizuální ztvárnění. Spojení obrazu s drtivou hudbou však nepřipomíná ani tak videoklip jak jej známe my, ale spíš mistrovské zkratky historických velkofilmů. U špičkových kapel mají velkolepý rozmach, a není divu, některé mají rozpočet, který by mnohdy stačil k natočení celovečerního filmu. Smaešoví hudebnící se rozhodli porazit své odpůrce dokonalostí a historickou věrohodností. Na skladbách pracují celé týmy odborníků mnoha oborů, mezi nimiž nechybí režiséři velkých jmen a samozřejmě historici, kteří dbají, aby i ten sebemenší detail odpovídal skutečnosti. Já jen lituji, že vám nejsem schopen přiblížit obrazovou podobu jednotlivých skladeb. Ač mnohdy připomínají malé filmy, potřeby hudby si vynutily zcela novátorský přístup k jejich cílové podobě, zejména pokud jde o jejich konstrukci, dynamický střih, schopnost vytvořit krátké vizuálně uderné záběry a umění vyjátřit co nejvíce na co nejmenší ploše, tedy o tzv. filmovou zkratku. Jako další ukázku bych vybral skladbu skupiny Metl bleid (kovové ostří), která získala v loňském roce přestižní cenu Zlatý hřeb a tematicky zpracovává narození prince U, pozdějšího krále Ukurruribu. Pochází z alba Feest Kinn (První král), které zachycuje některé z klíčových momentů života prvního ertarského krále. *** 4. ukázka*** Bí boon U: Metl bleid (Feest Kinn) Další z oblíbených skupin je Pleig (Morová rána), která využívá nejen historických motivů, ale především humoru, který v kombinaci s razantní hudbou působí velmi neobvyklým dojmem. Tento přístup se odráží už v samotném názvu kapely. Pleig je totiž jedním z hanlivých výrazů, kterým někteří z konzervativních hudebních kritiků označovali nový žánr. Také jejich skladby mají svou osobitou nezaměnitelnost. Dvorní autoři skupiny, mezi miniž je i bývalý vysokoškolský profesor Liery Kago, si vybírají drobné a často bezvýznamné detaily ertarských dějim, kterým pak svou hymnickou hudbou dodávají zdání zlomových momentů historie. Ukázka pochází ze skladby Kinn‘s tuts, která je velmi osobitou hypotézou události, která uchránila Ertar od dlouhé války s Wasbredingským králem Jamagikem. Podle verze skupiny Pleig poslal král Jamagik králi Fernetovi vychloubačnou výzvu. Ferneta však bolely zuby a když mrzutý, zuřivý a bolestí zoufalý tloukl hlavou o stůl, převrhl pohár s černým vínem, to se rozlilo a polilo Jamagikovu výzvu tak nešťastně, že panovník nemohl přečíst místo a čas kde by se bitva měla konat a tak nikam nejel. Jamagik postupoval a postupoval a protože stále nenarazil na Fernetovu armádu, dorazil nakonec až do Honeycarry, kde byl poražem narychlo posbíranou amrádou místní šlechty pod vedením rytíře Serrawina. Ukázka zachycuje klíčovou událost svérázného výkladu historie. *** 5. ukázka*** Kinn‘s tuts : Pleig (Jak to bylo s Fernetem) Koncem osmdesátých let se od hlavního proudu začaly odklánět některé výrazné osobnosti. Spojením klasického smaeše například s minimalismem, vznikaly jednoduché monotonní skladny postavené na jediném výrazném motivu. Skladba Bí lajk Fénix, o udajně prvním úspěšném pokusu o létání za vlády knížete Questona, pochází z alba Traiemf of Ertarians dnes již neexistující formace Reud of Intelekt. *** 6. ukázka*** Bí lajk Fénix : Woriers (Traiemf of Ertarians) Dovolil bych si poznamenat, že i tentokrát jsme ochuzeni o značnou část hudeního prožitku, vinou našeho nedokonalého sluchového orgánu a značně nedokonalé techniky, která nedokáže plně reprodukovat systém dablajn, pracující s prolínáním dvou hudebních rovin. V případě smaeše o to víc, že outelajn je tak razantní, že pro náš sluch zcela potlačí inelajn nazývanou také někdy inespejs. *** 7. ukázka*** Enemy kams : Woriers (Battl) To, co jste slyšeli v ukázce ze skladby Enemy kams skupiny Woriers je opravdu Bong, viz. předchozí přednáška. Zajímavé a pro smaešovou hudbu typické je, že jde o skutečně autentické zvuky Bongu, nikoli o iluzi vytvořenou pomocí počítačů nebo noditálních syntezátorů. Bong byl postaven pro potřeby natáčení skladby přesně podle historických pramenů. Stavbu provedla jedna z nejuznávanějších firem, společnost DIK (Džaiigaentik istory kennstrakšen) pod vedením profesorky Ney Daavere. Dodnes funkční stavba stojí na hřebeni pahorku Kiple poblíž Hatty a je místními s oblibou využívána při různých významných událostech. Abych vám přiblížil smaešovou tvorbu, vybral jsem také skladbu, jejíž motiv je vám více než dobře známý. Jde o zpracování Legendy o Černá svíci, kterou nám v roce 1991 přiblížil významný ertolog, ErDr. Švachouček. Kratičká ukázka z hudebního opusu s délkou přes pětadvacet period, zachycuje moment, kdy při útoku barbarských nájezdníků vzplály na pokyn krále Bittora černé svíce, nad bojištěm se setmělo a slavní blackholští lukostřelci vyslali první střely proti hradbě zmatených útočníků. Než ukázku uslyšíte dovolím z legendy citát, abych vám, alespoň neuměle přiblížil to co uslyšíte: ”Na obloze viselo černé slunce a z jeho tváře čišel mráz. Koně se zastavovali a od tlam jim šla pára, která se srážela v námrazu na pancířích a řemení. Mužové se rozhlíželi po svých druzích a všude na ně hleděly bledé tváře mrtvých. Slavní lukostřelci z Blackholu napjali své luky. Střely se vzesly do výšky, kde krátce zaváhaly a pak se vrhly dolů. Prorazily kožené štíty jezdců a zabodly se hluboko do masa. Neporazitelní bojovníci na malých vytrvalých koních se dali na zmatený ústup. Smrt však mezi ně přilétala znovu a znovu. Rodila se někde v neproniknutelné tmě, která zahalila královské vojsko. Padala s tichým svistem z černého studeného nebe a vybírala si bohatou daň...” *** 8.ukázka*** Blackhole aače ettaek : Miisaie (Legend of Black svíce) Postupně začal být prostor z něhož smaeš čerpal náměty muzikantům těsný, což je logické. Pomalu, ale stále zřetelněji se začal rozšiřovat a sahat i po námětech z historie novější, a tak dnes už zpracovává smaeš nejen dávné historické události, ale i události zcela nedávné, jako například válku v letech 1940 až 1943. Jako první se novodobých dějin zmocnila stará garda vedená Olmaitym. Blady Torran vydali v roce 1989 album nazvané Wor (Válka). Z něj je předposlední ukázka, úryvek skladby Blady bei (Krvavý záliv). *** 9.ukázka *** Blady bei : Blady Torran (Wor) Dalším vývojovým krokem, který výrazně ovlivnil ertarský smaeš byl rok 1987, kdy se od původního kmene oddělila větev, která opustila myšlenkové kořeny žánru, snahu umělecky ztvárnit pohled do historie. Přesto bych si nedovolil tvrdit, že smaešovou hudbu nějak poškodili. Spíše jí přidali nový rozměr. Témata i texty tohoto směru jsou ryze současné a s naléhavostí, která jakoby byla tomuto hudbnímu směru vlastní, se vyjadřuje k naprosto současným tematům, často se stává jakosi formou varovných songů reagujích na záporné rysy doby, negativní jevy ve společnosti, události, kterým není věnována dostatečná pozornost. Za všechny alespoň jednu ukázku. *** 10.ukázka*** Najt Strít : Innvizebl dreun (Najt) Proč jsem si nejprve zvolil jako téma noditální hudbu a dnes její opak smaeš? Protože, nepočítám-li ertikita (ertarskou lidovou hudbu) jsou to jediné dva hudební směry, které se zrodily v Ertaru a odtud se pak rozlétly do celého světa. Zatímco hopdensová či stounsraková hudba jsou naopak hudební směry, které se do Ertaru dostaly z jiných zemí. Ertarských smaešových kapel je samozřejmě mnohem víc, pokud vás zajímají, odkazuji vás na encyklopedii smaešové hudby Hit!!! vydanou nakladelství Džefriis v roce 1993. A na závěr ještě poděkování Radě pro vzdělání a kulturu, za pomoc a povolení k přepisu originálních DC nosičů a jejich veřejnou produkci na 11. Erconu. Pavel Beneš
*** Poznámka: Ukázky zazněly na 11. Erconu.
|