Pamětníci
si možná vzpomenou, že někdy kolem roku 1989 byla ertologická společnost na
Erconu seznámena s písní Ertar náš a její pohnutou historií. Nebudeme zkoumat,
zda tato podnětná informace uspíšila u nás takzvanou listopadovou revoluci nebo
zda se na Erconu objevila právě díky polistopadové glasnosti, to bych si musel
vzpomenout, kdy to vlastně bylo. Proto přes výmluvnou časovou korelaci
choulostivou otázku možné souvislosti opustíme hned v zárodku. Nejprve malé
opakování pro nepamětníky. Píseň vznikla počátkem 10. století v Can Chu Dan
Huai Na Hun Wan Hu (čti Kan Chu Dan Huai Na Hun Wan Hu). Autorem melodie byl
Wun-sin-ťiang a její moderní provedení, neboli jak dnes říkáme remake, zajistil
známý skladatel Lleven Teg. Tehdy byl autor původního textu ještě neznámý. Dnes ovšem můžeme díky úsilí špičkových vědců tehdejší informaci zásadně doplnit. Odhrneme oponu skrývající totožnost onoho neznámého autora. Ano, přátelé! Nebyl to nikdo jiný než známý ctitel dobrého destilátu, básník, a rváč Al - Kochou - Lik mezi přáteli krátce zvaný Kung - Fu. Jak výzkumy prováděné špičkovým expertem v oboru, který si ze skromnosti nepřeje být jmenován, prokázaly, že básník se císaři neznelíbil díky zlidovění posměšné verze písně. Ano, přátelé, studiem dávno zapomenutých svazků jsem zjistil, že tomu bylo právě naopak. Básník byl vyhnán ode dvora pro opilství a pomstil se sepsáním úspěšného protimonarchistického pamfletu. Odhrnutá opona nám tedy ukázala, že i zde v pozadí stál démon alkohol. Prapůvodní příčina byla prostá. Básník Al - Kochou - Lik trpěl trémou. Kromě toho byl velmi pověrčivý. Věřil, že pokud před císařem poklekne na pravé koleno, okamžitě zapomene text. Po řadě pokusů zjistil, že text zapomene, i pokud si klekne na levé koleno. Chyba byla ovšem ve hladině alkoholu v klasikově krvi. Když si jednou zkusil kleknout na obě kolena najednou, upadl a na místě usnul. A to bylo i na císaře moc. Nestabilního poetu okamžitě vyhnal. Naštěstí se zachovalo dost prací z doby Likova působení u císařského dvora. Jejich krásu můžeme posoudit například podle zvukomalebnosti poslední sloky jeho známé básně Deset číší rýžového vína:
Pro potěchu znalců i laiků uvádíme i překlad celé básně. Je ovšem třeba si uvědomit, že číše v básni zmíněné mají obsah cca 1,5 deci a citované víno je ve skutečnosti téměř třicetiprocentní destilát:
A nakonec dovolte, abych citoval hodnocení této básně přímo z kroniky, která byla ovšem nejspíš silně ovlivněna císařovým názorem na jeho kdysi oblíbeného barda: Autor vzletným štětcem vystihl, že se v krčmě ctihodného Wu- songa U toulavé kočky v Ulici Cválajícího koně v roce Něžné labutě, v měsíci Laně a hodině Ovocného netopýra ožral jako prase. Na závěr bych chtěl podotknout, že toto odhalení zhoubné role démona alkoholu v dějinách Can Chu Dan Huai Na Hun Wan Hu nám všem pomůže lépe pochopit okolnosti, za jakých se dostala k filmu jakási Mary Brownová, která se později krátce proslavila pod uměleckým pseudonymem Carrie Fisher. (viz videoukázka "Bezstarostné mládí") Ercon 1998
|