Dutá magická soška mytického zvířete z legend Vágů, pocházející z oblasti jezera Raora. Doba vzniku se odhaduje na rok 7000 e.l. Patří k velkým otazníkům minulosti, protože podle Vágských legend, ji vytvořil šaman Vuta-Hino a je kouzelná. Podle legend zobrazuje tvora, který sestoupil z nebe a pomáhal Vágům v těžkých dobách. Když odešel, snažil se ho šaman přivolat zpět a tvor přenesl svou moc do sošky. Ve 112. století údajně pomohla tulanské princezně Hen a jejímu snoubenci, knížeti Kamovi, odhalit intriky, které je měly rozdělit. Ve 114. století soška zmizela a roku 1927 ji náhodou objevil český archeolog profesor Beniš v pražském vetešnictví Josefa Beera. V současné době se nachází v depozitáři českého ertologického muzea.

Starověký kult uctívačů Slunce. Jejich první kazatelé se v Eritrei objevili za vlády šestého Labrisovce Daniána, který jich několik do ke dvoru z dalekého severu. Rada devíti podcenila jejich neškodnost a situaci u dvora. Jak Labrisovci slábli a ztráceli respekt šlechty, která zvyšovala útlak lidu, využili situace a přibližně od roku 7850 a.e.k. začali na území Eritrei pronikat další jeho kazatelé. Navzdory jménu šlo o kult tmy, ohně a lidských obětí, který bezohledně těžil z bídy a vzrůstajícího útlaku šlechty. Slibovali lidem ráj po smrti, jako odměnu za pozemské utrpení (z jejich svitků se zřejmě inspirovaly mnohá pozemská náboženství). Zpočátku působili zejména v okrajových částech říše a rychle si jim dařilo získat nové přívržence a vrcholu jejich vliv dosáhl za vlády králeRenara, kdy donutili kult Víry v Hvězdu stáhnout se do ústraní. Po Renarově smrti, válce o trůn a porážce Prykenů začal jeho vliv slábnout.