Česká mutace významné ertarské encyklopedie Encyklopedia Ertarica. Vyšla v roce 1993 a je separátem referátů a statí předních českých ertologů, které zazněly na akcích Readercon a jako součást české verze Světelných roků. Je prvním pokusem o kompletaci ertologických poznatků a snaží se podat ucelený a komplexní pohled na ertologii jako vědecký obor.
Významné ertologické encyklopedické dílo, které pravidelně přináší souhrn poznatků ze všech oborů a oblastí života a poznání., u nás je známo jako Encyklopedia Ertarica . V Ertaru vychází každý rok obsáhlý svazek dodatků a je zakladním dílem v knihovně každého Erta. Sestavuje a k vydání připravuje Encyklopedický institut AVRE ve spolupráci s Ústavem státu a práva RE, Ministerstva dopravy a spojů RE, ministerstva zahraičních věcí RE, Dějepisným ústavem ertským, Katedrou historie Skha-darské unversity a dalšími subjekty. V letech 1989-1992 vycházela její česká mutace
Mocná říše starých Ertů. Její počátky v čele s dynastií Labrisovců se datují někdy kolem roku 7500 a.e.k., kdy Kaor z Labrisu na základech, které položil jeho otec Taor, vybudoval mocnou říši. Pod vedením jeho synů Eritrea vzkvétala a získala si takovou autoritu, že se jí žádný z války chtivých sousedů neodvážil napadnout a to ani v době, kdy se později zmítala v nepokojích. Období rozkvětu trvalo až do vlády Daniána, který pozval ke dvoru ze severu několik kněží hlásajících novou víru a spíš než správě země se věnoval zábavám. Ani jeho syn nebyl schopným panovníkem. Nedokázal kontrolovat vzrůstající moc šlechty a jejich útlak lidu. Toho využili také kněží kultu Slunce a začali v zemi šířit novu víru. Téměř 400 let po svém vzniku se tak vinou slabých králů ocitla na pokraji zániku. Drobní šlechtici bojovali každý s každým, pustošili zemi a chtěli pro sebe získat trůn, který zůstal smrti Renarově smrti prázdný. Nakonec se o něj utkaly dva nejmocnější rody Darejové a Prykenové. V čele Darejů stál poslední potomek Labrisovců Taor Labris Darejský, vychovaný v ústraní Katarem z Darejonu.
Kronika, kterou po staletí sepisovali zapisovatelé Rady devíti. Obsahovala historii rodu Labrisovců a dějiny Eritrejské říše.
Věda zpracovávající fikta a na jejich podkladě vytvářející reálný popis fiktivního světa. Její počátky se datují do roku 1974, kdy byl jako vedlejší efekt projektu D. Čápa a K. Kocourka objeven Ertar. Příznivý ohlas odborníků, z nichž mnozí se sami zapojili do výzkumu, vedl k tomu, že se prvotní kusé údaje, i přes značné technické obtíže, rychle rozrůstaly a dnes zahrnují problematiku v celé šíři spektra lidského poznání. Od počátků civilizace po současnost, od politiky přes dopravní infrastrukturu až po společenský život. V depozitáři jsou dnes uloženy četné mince, známky, výtvarné umění, archeologické nálezy a desítky dalších předmětů. Ertologie se stala nejen místem seriózního vědeckého bádání, ale také humorné nadsázky a dokonce i několika skutečných vědeckých sporů (viz. "tanajská kočka vs. tanajský pes").
Starý meč, jehož původ je stále nejasný. Taorovi ho v roce 7900 a.e.k., krátce před bitvou mezi Dareji a Prykeny u Nande Garu, věnoval Diador.
Hlavní město Ertaru. Na jeho východním okraji se nachází filmové studio Parnastar, kde v letech 1985 - vznikla slavná trilogie Poslední král.
Stát. Nachází se na místě, kde se v letech 7450 až 7953 rozkládala první říše Ertů, slavná Eritrea.