|
Během ertologických setkání a seminářů, už jsme mohli nahlédnout do mnoha oblastí života Ertů. Jednou z těch, jimž se však zájem české sekce ertologické společnosti pocelá léta kupodivu vyhýbal, je hudba, neodmyslitelná součást kultury, patřící společněs filmem, literaturou, výtvarným a soterálním uměním ke každodennímu životu Ertů. Hudbaje oblastí natolik bohatou, že ji prostě nelze obsáhnout během jediné přednášky a bylo pro mne velmi těžké rozhodnout se, kterou z oblastí zvolit pro tohle povídání. Dotknout se alespoň okrajově její historie nebo zvolit hudbu současnosti? Vybrat si jedenz nepřeberného množství žánrů, hudebních kategorií nebo trendůk podrobnější analýze anebo prostě jen tak letmo prolétnout širokou paletou ertarské hudby? Vzhledem k tomu, že jde ovůbec první skutečné setkání s hudbou Ertů,r ozhodlj sem se nakonec pro všeobecné nastínění jedné z hudebních kategorií, na níž mohou v příštích měsících a letech navázat další ertologové svými dalšími pracemi. Než se zaposloucháte doukázek současné ertarské hudby, které jsem si dovolil vybrat z tuctu DC poskytnutých pro tuto přednášku propagační sekcí Ertarské Rady pro vzdělání a kulturu, je třeba alespoň v základech naznačit strukturu hudebních směrů a kategorií a poukázat na základní rozdíly s hudbou naší. Tak především byste v ertarské hudbě marně hledali naše poněkud nepraktické dělení na hudbu klasickou a zábavní čili populární. Populární hudba se totiž může stát klasickou, stejně jako můžebýt klasická hudba populární, a to někdy až tak, že velmi. Jeden příkladza všechny, a aby byl pochopitelný i těm, kdo nemají přehled o ertarské hudební scéně, tedy příklad z hudby naší: Yesterday z roku1965 od liverpoolské čtveřice Beatles. Jde o skladbu populární nebo ji dnes lze stejně dobře označit za klasickou? Na druhou stranuje stejně problematické zařazení starých skladeb (Beethoven, Mozart) v moderních aranžích elektroniky s přidanou rytmikou. Jde o klasiku či pop? Podobných příkladů jsou samozřejmě desítky. Ertům však podobné problémy nehrozí. Hudbu totiž dělí na ditionální a noditální (čili textovou = písničku a instrumentální). Není to samozřejmě dělení jediné, z dalších bych jmenoval alepoň členění na hudbu artifišelní a nonartifišelní (to je však přidnešní úrovni hudebních nástrojů velmi problematické a často nejednoznačné). Při použití klíčeditionální anoditální hudby,který lze ostatně použít i u nás, je také snadnější charakterizace jednotlivých hudebních kusův rozlišování stylů, žánrových okruhů ar ůzných typů hudebníchprojevů, vytvářejících ono široké hudební spektrum. Jelikož se ertské hudbě v tutochvíli určitě nevěnujeme naposledy, nechci se snažit o všezahrnující a důsledný profil ertarské hudby, ponechám stranou její historický vývoj a odložím na příštěi podrobné profily jednotlivých umělců a významných hudebních děl. Nazval bych dnešní povídání třeba Letem světem a soustředil bych vaši pozornost, pokud se mi to podaří, na jednu z nejvýznamnějších částí hudebního spektra - hudbu noditální. A než vám umožním zaposlouchat se do nádherných vzletných melodií ertských skladatelů, dovolilbych si ještě jednu, řekl bych technickou, poznámku. Jedním z důvodů, proč je hudba ertských hudebníků tak okouzlujícía působivá je totiž systém dablajn, pracující s prolínáním dvou hudebních rovin. Náš sluch a naše vědomí, vinou značně nedokonalé reprodukční techniky a přiznejme si také odlišnému přístupuk poslechu, zaznamená z 90% pouze autelajn,vnější neboli vrchní hudební vrstvu. Inelajn nazývanou také někdy inespejs, tedy vnitří linii skladby, která prolínáním s vnější dotváří dokonalost prožitku skladby, je pro vás bohužel neslyšitelná. Kdybych měl přirovnávat, asi bych řekl, že to, co uslyšíte je hrubá stavba, holé cihlové stěny, prázdné rámy okena dveří. Pokud byste slyšelii vnitřní linii,pak by to byl elegantně nahozený domeček s upravenou zahrádkou, plný vkusně zařízených pokojů. Jisté tušení inelajn lze při reprodukci ertarkých nahrávek našimi přístroji občas zaslechnout v kvalitních stereo sluchátkách. Tolik tedyk tomu, co uslyšíte a co bohužel neuslyšíte, ale částečně si můžete domyslet. Uši do střehu a jdeme na to. *** 1. ukázka *** Hámeny of láv : Silestjal note Klasickou délkou pro noditální skladbu je zhruba sedm period a to, co právěs lyšíte, je fragment charakteristické, pokud to tak mohu říci, přímo učebnicové ukázky ertarské noditální hudby. Konkrétně jde o fragment skladby Hámeny of láv tria Silestjal Note, patřícího ke stálicím ertarského hudebního nebe. Autorem většiny skladeb a duší souboruje Emony Raaw, člověk z jehož hlavy po léta plynou jedny z nejhezčích noditálek. Typickým znakem Silestjal Note jsou jemné vzdušné tóny,vytvářející často téměř nadzemskou melodii.Stačí se dokonale uvolnit a můžete se do ní ponořit, proplouvat subtilními hudební mimotivy a nechat se unášet jejich kouzlem. Skladba pochází z prvního profi-DC skupiny, vydanéhov roce 1972 quasarskou společností WEM. Než sipustíme druhou ukázku, chtěl bych vysvětlit, co jsem měl na mysli, když jsem před chvíli mluvil o odlišném přístupuk poslechu a současně takvysvětlit i to, proč je ertarská noditální hudba taková, jaká je.My jsme zvyklí poslouchat, abych tak řekl na půl ucha, a často nám hudba pouze vytváří jakousi hudební kulisu pro kdejakou činnost. Navíc, vlivem uspěchaného životního stylu a oztěkanosti, jež je nám lidem 20. století dána, nejsme schopni soustředěného poslechu déle než hodinu (mnozí ani to ne), přičemž už po dvaceti minutách je naše vnímání hudby natolik oslabeno, že podléhá nervnímu ataku milionů naprosto nedůležitých myšlenek, čímž dochází k výpadkům, vytvářejícím něco na způsob poslechových oken. Přístup Ertůk hudbě az ejména hudbě noditální, je naprostoodlišný. Ertové totiž umí poslouchat a jsem vděčný profesoru Gerdulakovi z goustvůdské filmové univerzity, že mě během několikaměsíčního studia ertarské hudby do tohoto umění zasvětil. Pokud totiž Ert poslouchá hudbu, nedělá už nic jiného. Dokáže se naprosto uvolnit, oprostit od všeho okolo a dokonale se do hudby ponořit. Stává se doslova jedním velkým uchem. Nechá hudbu, aby jím protékala, nechá ji hladit, vibrovat a vnímá, jak jím proplouvá, dělí se na jednotlivé proudy a opět se spojuje do kompaktního celku, odplouvá a přece zůstává. A to je to, co my neumíme a co nám zabraňuje, tedy vedle nedokonalé techniky, zcela proniknout do ertarské hudby. Ale abych se vrátil k hudbě. Téměř legendárním autorem a interpretem noditálek je Latur Fonwad, jehož každé dílo se v Ertaru na dlouhou dobu stává hudebním bestsellerem. Poznávacím znamením jeho skladeb je typické prolínání mnoha hudebních motivů, které se střídají, splývají či se kolem sebe obtáčí,vždy ovšem ve vyrovnané, uhrančivé harmonii. Ukázka je itulní skladbou staršího DC, nazvaného Ítenl Silvr Klaud, vydaného společností Ertón v roce 1984. *** 2. ukázka *** Latur Fonwad : Ítenl Silvr Klaud Oba fragmenty, které jste zatím slyšeli patří ke klasickým ukázkám hlavního proudu noditální hudby. A protože je tato přednáška seznamovací, nahlédněme do další škatulky noditální hudby. Zhruba v polovině osmdesátých let se od hlavního proudu začaly odklánět některé osobnosti ovlivněné meditační kulturou. Spojením meditačních tónů a dovedení jednoho z charakteristických prvků noditální hudby až k jakémusi extrému, vznikl takzvaný minimalismus (ten ostatně pronikl i do módy, výtvarného a filmového umění), jehož základními rysy jsou dlouhé pozvolna se střídající tóny, vytvářející na poměrně dlouhém úseku, často až patnácti period, jednoduché zvolna plynoucí melodie, nebo jednoduché hudební krystalky, monotónně často až hypnoticky opakované po dobu tří až sedmi period. Řada minimalistických skladebd okonce vznikla pouhým zpomalením klasických noditálek, často dokonce jen prostým přehráním pomalejšír ychlostí. Nejvýraznějšími představiteli minimalismu byli a často ještě jsou Flyrel Enn, Donna Tello, Lik Gemher a soubory M”a Ziereu. A právě z tvorby posledně jmenované skupiny je třetí ukázka nazvaná stejně jako celé její DC - Džérni inte seul. *** 3.ukázka *** Džérni inte seul : Ziereu Dalším směrem noditální hudby je dárknis, patřící vedle soreu k nejpůsobivějším hudebním stylům. Temné ponuré melodie, zvýrazněné audiálními symboly temnoty a přítomnosti nadergeiských, často záhrobních sil. Sugestivní hudební motivy evokující atmosféru neklidu, smrti a magických rituálů, pomalu odkrývající a rozšiřující svou mrazivou konstrukci, až k děsivému finále. Není divu, že právě díla tohoto subžánru bývají nejčastěji označena jako ZA, to znamená skladby jejichž poslech se nedoporučuje frustrovaným nebo duševně labilnějším jedincům, dětema těhotným ženám.Vrcholným představitelem dárknis je pětice Glumys, jejichž hudba je natolik sugestivní, že téměř70 % jejichDC je označeno symbolem ZA. Ukázka bude z jejich posledního alba, vydaného u Benertu, kde ostatně Glumys nahrávají od svých počátkú předtřemi lety. Vzhledem k tomu, že jste se ani jeden z vás zřejmě dosud neměli možnost setkat s působením takové hudby, vybral jsem pro jistotu absolutně neškodnou ukázku z albaKlaemefrom adhe wéld, které zcela výjimečně nebylo označeno za ZA. Skladba se jmenuje Kol adhe wéld a otvírá album. *** 4. ukázka *** Kol from adhe wéld : Glumys Aby nevznikl dojem poněkud jisté jednotvárnosti, podívejme se teď na dva poněkud odlišené směry noditální hudby. Jedním z nich je takzvaný natyrytm, jehož tvůrci pracují často jen s mixážními pulty. Základem tohoto pro nás poněkud svérázného hudebního směru jsou přirozenéz vuky, které slyšíme všude kolem sebe, zvuků přírody, měst, lidské činnosti či techniky. Hudebníci, dá-li se jim tak ještě říkat, nejprve vybrané zvuky s pomocí techniky odfiltrují od všudypřítomného šelestu a poté mixáží upraví do osobitých skladeb, které často pro zvýraznění doplní monotóními rytmy bicích či tzv.”sukovo trsátko”. Pro Erty má tento hudební směr osobité kouzlo, umožnující jim objevování harmonie a rytmů života, které si běžně neuvědomují a často je ani neslyší, neboť zanikají ve všedním lomozu života, nehledě k tomu, že více či méně nápaditým opakováním a vrstvením získávají tyto zvuky úplně nový rozměr. Ukázka, kterou jsem vybral, pochází z DC Derrya Hadže Ragobaatonových, nazvaného Indastriel Pals. Skladba Indastriel Pals 4 je víc než výmluvná a to nejen svým názvem. *** 5. ukázka *** Indastriel Pals 4 : Derry a Hadž Ragobaaton Nyní se dostáváme k nejtvrdší odnoži noditální hudby, takzvané hejweivs. Často disharmonické, někdy až brutální skladby jsou pravým opakem subtilního hlavního proudu noditální hudby a řekl bych, že svým postavením ve struktuře ertarské hudby odpovídají našemu heavy metalu. Většina skladeb se vyznačuje pro nás až příliš složitou, často těžko definovatelnou strukturou a je vyhledávána nejen posluchači prahnoucími po jakési vzpurné tvrdosti, ale také těmi, kdo chtějí vstoupit do nemilosrdného bludiště neladu a proplétat se mezi často navzájem nesouvstažnými hudebními motivy a linkami. Ukázka hejweivs, kterou uslyšíte, je fragmentem skladby D Atak Naitmee skupiny Brutl vižen. *** 6.ukázka *** D Atak Naitmee : Brutl vižen Častou inspirací hudebníků je historie Ertaru a Ertů. Tato inspirace je natolik silná, že se postupem doby vyvinula ve specifický subžánr oscilující nejčastěji mezi noditální a filmovou hudbou. Desítky umělcůs e snaží hudbou vyjádřit atmosféru doby, nebo své pocity a představy o některých historických údobích či událostech. V případě těch nejvýznamnějších a řekl bych nejatraktivnějších historických událostí a osobností už v dnešní době existují desítky skladeb, a jeněkdy až překvapivé jak rozdílných. Vycházejít ematicky zaměřené kompilace, častov yvolávající živé někdy i poměrně ostré odezvy a diskuse jakmezi hudebními kritiky, tak i historikya posluchači. V l oňském roce vzbudila velkou pozornost DC Mr.Skha 12, ovšem bezpochyby nejvýbušnější polemika se rozpoutala kolem kontroverzního alba Ertaoragea 2. Jednou ze skupin oživujících svou hudbou historii Ertů je také RIE (Rilajt Istory Ertar) a právě z jejich nového alba Klédžiwimin of baberiens kalt, pochází následující ukázka. *** 7.ukázka *** Klédžiwimin of baberiens kalt : RIE K noditální ertarské hudbě neodmyslitelně patří také 8O % filmové hudby, která nejen že se (samozřejmě kromě obrazu) stala jedním z nejdůležitějších výrazových prvkůf ilmového umění, ale také samostatným hudebním žánrem. Mnozí ze skladatelů a hudebníků považují filmovou hudbu za nejobtížněji komponovatelnou, neboť s neustále musí podřizovat pohyblivým obrázkům na plátně. Hudba totiž nikdy nesmí z filmu trčet nebo dokonce rušit obrazovou kompozici. Mezi nejznámější skladatele filmové hudby patří bezesporu Morris Lindallas, Tanel Pendenis, Latur Fonwad,Feges Gaailavenesová, Simon Jolebon a zřejměse mezi ně brzy zařadí také mladý ambicózní multitalent Tieu Graterek. V posledních letech se filmová hudba objevuje na DC ve dvojí podobě. Jako klasický soundtrack, tak jak je ostatně známe i u nás, ale také ve stylizovaných nahrávkách, spojujících základní hudební motivy filmu v klasickou noditální kompozici. Poslechněte si ukázku z takto stylizovaného soundtracku k fantasyfilmu Draegens Maedžik. Autorem je Tanel Pendenis a skladba jejíž fragment uslyšíte, se jmenuje Laend of Draegens Maedžik a doslova je v ní slyšet, jak draci brázdí vzdušné oceány. ***8.ukázka ***Laendof Draegens Maedžik : Tanel Pendenis Aby to nevypadalo, že Ertarská hudba je jen melancholická či příliš složitě konstruovaná a skrz naskrz vážná, dovolil bych si pustit vám nyní skladbu, která sice nepatří do noditální hudby, ale přesto má k právě probíhajícímu Erconu přímý vztah. Studenti hudební větvě goustvůdské filmové univerzity ji totiž s humorem sobě vlastním posílají jako odlehčenou odpověď organizačnímu výboru Erconu na jejich žádost o zapůjčení vzácných čuček (nástroj velmi podobný houslím) pro stálou ertarskou expozici v Byšičkách. Melodie je částí staroertské taškařice Ojoj miste dak a českým textem ji opatřili studenti filologické fakultyv BlackHole City. Protože však měli k dispozici pouze slovníky a učebnice gramatiky, prosí o přimhouření oči při jejím posuzování. *** 9.ukázka *** Housle nebudou, Dalibore! No, blíží se konec časuv ymezeného melodiím ertarských skladatelů a já doufám, že se mi podařilo nastínit vám alespoň v hrubých rysech jednu z oblastí ertarské hudby. Samozřejmě, že vedle noditální hudby, jejíž ukázkyjste tu slyšeli, existují desítky dalších hudebních žánrů a subžánrů, ať už je to hopdens, denstiky, ertarké lidové písničky zvané ertikita, vojstar, stounsrok, wedinmjusic (o tomto subžánru hovoří přednáška WEDINBRITY DEJS (SVATEBNÍ OBŘADY), a řada dalších. S těmi se snad budeme moci seznámit někdy příště. Na závěr ještě jedna poznámka a jedno poděkování. Stejně jako existují žebříčky nejúspěšnějších filmů, knih av Ertaru také velmi oblíbené hitparády obrazů, existují samozřejmě také TopTeny hudební. A to laické i odborné. Takto vypdala situace v žebříčku posluchačském, jak ji přineslo poslední, říjnové číslo měsíčníku Ertjůns:
Věřím, že se mi podařilo tuto oblast úspěšně otevřít pro další ertologické výzkumy a dovolím si doufat, že se stejně jako já budete k hudbě Ertů rádi vracet. Chtěl bych proto poděkovat společnosti SEČP, jejímž prostřednictvím jsme získali od Rady pro vzdělání a kulturu povolení k přepisu originálních DC nosičů a jejich veřejnou produkci na výročním10. Erconu. A protože krátce vymezený čas neumožnil poslech celých skladeb, pouze jejich fragmentů, využilbych času než se připraví další přednášející a dovolím siv ás pozvat k poslechu jedné z noditálních skladeb v celku. Vrátil bych se k hlavnímu proudu a ještě jednou sáhl po tvorbě Latura Fonwada. Tentokrát jeho novějším albu Tieriofsoreu, vydaného agilním hudebním vydavatelstvím Benert Mjusik, jež je divizí koncernu JP (vydávajícího nejen hudbu, ale také knihy, filmy, soterální umění, erotiku, etc.), z něhož vybíráms kladbu Memeri for Sheila. *** 8. skladba *** Memeri for Sheila : Latur Fonwad Pavel Beneš
|