Poslední pravidelný
Poslední pravidelný ercon začal body, které obyčejně účastníci nevnímají jako klíčové, ale ony jsou. Je to doprava na místo a příprava místa konání. Ze Spořilova tedy jako první vyjela asi v 9:00 skupina mnohaletých tvůrců a účastníků - Borek, Dana, Yveta a Luboš. Přibližně v 9:10 se zastavili na Chodově a přibrali i mne. Přiznám, že pro mne to bylo dokonalé řešení, protože letos jsem si nekoupil dálniční známku a cesta vedlejšími silničkami se mi jevila jako temné a obavy ze zpoždění vzbuzující dobrodružství.
V Kunicích byl jednací sál v 9:30 v podstatě připraven. Pod Borkovou taktovkou jsme ještě přesunuli pár kousků a jemu přenechali riskantní dokončovací práce ve výškách, kde nám však zase mohl dobře ukázat, kterým směrem se má ertologická společnost dále dát. V té chvíli (asi 11:08) přijel Libor a přivezl nám nejen jmenovky, ale i dokonalé odznáčky.
Přiznám se, že mne trochu zmátla v první chvíli nevyzvednutá jmenovka s nápisem "Lea", ale to se rychle vysvětlilo po příjezdu rodiny Janků, kdy své místo našly všechny jmenovky.
V 11:26 proběhlo slavnostní zahájení.
Prvním referátem exerconu nám v 11:33 Borek představil společnost Moutrhome Metaxa, která spíše tvoří než vyrábí obytné vozy podle těch nejnáročnějších požadavků. Pro lepší orientaci posluchačů byla v prezentaci poprvé použita mapa, která dovoluje správně umístit i pozoruhodnosti z dalších následujících Borkových příspěvků.
V 11:45 jsem navázal já příspěvkem Tajemný cizinec, který poodhrnul roušku tajemství nad vznikem prvního ertarského elektromobilu a místního názvu Viktoriiny vodopády. Odborníci už nyní nemohou vyloučit, že za obojím stál spontánní výlet velkého českého vynálezce Františka Křižíka do Ertaru, kdy se nejen postavil za práva zvířat násilím předělávaných na jednorožce, ale také sestavil první ertarský mild hybrid (pohon volský potah/elektro) a na počest jiného našeho velikána jej pokřtil "Prokop".
V 11:57 a 12:03 s námi Borek podnikl krátký virtuální výlet do dvou zajímavých lokalit v Ertaru. Byly to Lajthausland, kde se vystavují obrazy a modely majáků, a muzeum v Bíknworldu, kde se kromě zasvěcených informací dá vidět prakticky vše, kde se vyskytuje maják jako téma nebo motiv uměleckého díla (viz mapa a závěr). Pak nastoupil Libor s přednáškou o normách pro šrouby v Ertaru. Kromě výmluvných obrázků šroubů se sedmihrannou hlavou donesl také vzorky šroubů a potřebných klíčů, které sklidily zasloužený obdiv.
Ve 12:18 přešel Borek opět od techniky k výtvarnému umění a převedl výběr ze sochařské galerie pod širým nebem "Ejlien Ely" specializované na kosmické rasy. Trochu děsivé obrazy pak Libor vystřídal referátem o Kristarských turbinách, který se nepodařilo přednést v minulém roce. Kapitolu o umění pak Borek uzavřel referátem o body paintingu a asi ve 12:50 propukl oběd, který účastníkům přinesl řízky a zanechal ten nejlepší dojem.
Asi ve 13:25 začal odpolední program. Tentokrát se už jednalo o Readercon 40 TYL, tedy vcýznačné setkání čtenářů Světelných roků. Čtyřicátý jubilejní ročník nám sice už proběhl pod rukama, ale připomněli jsme si jej aspoň po dvou letech (tedy TYL = Two Years Later). Slavné začátky, kdy byl fanzin v rukou zakladatelů, nám Starknest připomněl pásmem historických diapozitivů rozdělených do tří historických etap zachycujících léta 1983 až 1988. Nestačili jsme se divit. Některé snímky nebylo snadné identifikovat. Otcové a matky zakladatelé byli tenkrát jiní, podle některých názorů až odporně mladí.
Posledním referátem Readerconu byla v 14:30 Borkova prezentace současné tvorby pod heslem "Co se dá dostat z umělé inteligence, když jí někdo opravdu dokáže šlápnout na krk". A opravdu poslední částí akce byla PVK (neboli Porada v Kunicích) s jediným hlavním bodem - kdy a kde se zase sejdeme. Přítomní se usnesli na restauraci Eureka na Spořilově ve středu 15. ledna 2025 cca v 18 hodin. Současně jsme se dotkli tématu konání dalších conů. Závěrem bylo, že současný systém pravidelných conů s pevným datem konání nahradíme operativně dohadovanými minicony podle možností a k tomu právě máme PVE (Porada v Euréce) nebo některou z PUB (Porada u Břízy).
Před závěrečným hodnocením musíme ještě zmínit, že Libor přenášel velkou část akce telemostem pro nemocné účastníky až do vzdálené Plzně a že krátká informace o akci si našla (na popud Zdeňka Rampase a s pomocí Standy) cestu i do Interkomu. Snad to nebyla naše labutí píseň.
Závěr byl cca v 15:30 - škoda, bylo to fajn.